Napadené Ukrajině projevili Češi během roku solidaritu. Směřovali tam finanční i materiální pomoc

Obyvatelé Česka přispěli přes charitativní organizace a veřejné sbírky na pomoc válkou postižené Ukrajině přes čtyři miliardy korun. Největší množství pomoci eviduje nezisková organizace Člověk v tísni, která na humanitární pomoc získala pětkrát víc peněz než minuý rok. Další peníze ale Češi poslali i na přímou vojenskou pomoc, ať už prostřednictvím sbírek ukrajinského velvyslanectví, nebo akce Dárek pro Putina. Oslovení zástupci charitativních organizací se shodují, že navzdory krizi byli Češi výjimečně solidární.

„Kdyby někdo všechny poslané peníze spočítal a vydělil počtem obyvatel, kteří žijí v České republice, tak je to fascinující zpráva o téhle zemi a já z toho mám obrovskou radost,“ uvedl organizátor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Sbírky, které propaguje, financují vojenskou techniku, zmiňuje ale, že zájem Čechů přispívat na humanitární pomoc ve válečném konfliktu je dlouhodobě velký. 

Potvrzují to i statistiky hlavních sbírek humanitární a vojenské pomoci, podle kterých obyvatelé Česka po více než třech stovkách dnů války poslali na pomoc Ruskem napadené zemi okolo čtyř miliard korun. 

Na největší českou humanitární sbírku přispěli lidé prostřednictvím organizace Člověk v tísni od dopoledne 24. února přes dvě miliardy korun. „Válka na Ukrajině byla rozhodujícím faktorem, který ovlivnil chování dárců v tomto roce,“ potvrzuje ředitel oddělení fundraisingu Tomáš Vyhnálek.

Doplňuje, že peníze směřují hlavně na poskytování přímé humanitární pomoci, opravy škol a rodinných domů, pak na finanční příspěvky místním v bezvýchodné situaci a na psychologickou podporu v tamních školách a kolektivních centrech. 

„Od našich dárců získáme letos přibližně 2,35 miliardy, což je pětkrát více než loňský, do té doby rekordní, rok. Naprostá většina darů směrovala na SOS Ukrajina, konkrétně přes dvě miliardy v porovnání s celkovým objemem darů 2,35 miliardy,“ ilustruje Vyhnálek množství příspěvků. 

Výrazný nárůst v množství příspěvků eviduje také mezinárodní humanitární organizace ADRA, která jen v prvních dvou dnech války vybrala přes osm a půl milionu korun. „K půlce prosince dárci a dárkyně poslali do sbírky ADRA na pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině přes 110 milionů korun,“ říká vedoucí komunikace a fundraisingu společnosti Ema Klementová. 

Díky finančním a materiálním darům podle ní organizace na Ukrajinu poslala přes tisíc tun materiální pomoci a podílí se na opravách domů zničených válkou nebo zajišťování jídla a pitné vody v nejpoškozenějších oblastech. V porovnání například s rekordní sbírkou na pomoc obcím poškozeným v souvislosti s tornádem na jižní Moravě v roce 2021 lidé poslali v prvním týdnu od vyhlášení sbírky na Ukrajinu o téměř devět milionů víc. 

Po prvních týdnech zájem o pomoc opadá

„I v tomto případě, stejně jako u jiných mimořádných událostí, platí, že největší vlna solidarity přichází v prvních dnech a týdnech a s časem postupně opadá,“ říká zástupkyně organizace s tím, že v prvním týdnu vybrali zhruba osmdesát procent všech dosud vybraných financí.

Klementová ale zmiňuje, že ochota pomáhat stoupá v období kolem Vánoc. „Lidé svým blízkým před Vánoci kupují dárcovské certifikáty, které pomáhají lidem v nouzi,“ dodává.

Optimisticky hodnotí letošní rok rovněž představitelé humanitární organizace Charita Česká republika, podle kterých zvedl konflikt na Ukrajině mezi lidmi mimořádnou solidaritu. 

„Letos lidé přispěli na činnost Charity ČR trojnásobnou částkou oproti roku 2021 a dvojnásobnou oproti roku 2020. Celkem šlo o více než 365 milionů korun. Z toho přes 190 milionů šlo přímo na pomoc válkou zasažené Ukrajině a jejím obyvatelům,“ ilustruje tiskový mluvčí Charity ČR Jan Oulík.

Příspěvky podle něj financují pomoc lidem na Ukrajině, ale i uprchlíkům v Česku a Moldavsku. 

Více peněz kvůli souvislosti s Ukrajinou v tomto roce už vybral také Český červený kříž, který podle vedoucí programového oddělení Miroslavy Jirůtkové od dárců na pomoc lidem na Ukrajině získal přes 320 milionů korun. 

Přes tragický kontext si solidaritu Čechů pochvaluje také mediální koordinátorka sbírky Paměti národa organizace Post Bellum Kristýna Bardová. Prostřednictvím organizace se dosud vybralo ve finančních darech téměř 382,5 milionu korun a bezmála 50 milionů v materiálních darech. 

„V první měsících války jsme posílali nejprve hlavně helmy a neprůstřelné vesty. Velkou část podpory tvořily polní lékárničky i nemocniční vybavení. Na Ukrajinu také posíláme průzkumné drony s nočním viděním. Před zimou jsme nakupovali teplé vybavení, spacáky, vojenské boty a stany,“ přikládá Bardová výčet cílené pomoci, která byla rozšířena i na vojenskou pomoc. V současnosti se snaží získat více peněz na generátory, hasicí auta a výbavu polních sanitek. 

Pomoc v boji

Jedním z nejvýraznějších počinů české nevládní pomoci je nebývale úspěšná sbírka na vojenskou pomoc Ukrajině. V prvních měsících války tak od lidí získalo ukrajinské velvyslanectví přes 1,3 miliardy korun. Úspěch tehdy ocenil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Více než 220 tisíc dárců přispělo na účet velvyslanectví částku 1,363 miliardy českých korun. Více než 1,356 miliardy českých korun již bylo použito na nákup vojenského obranného materiálu pro ukrajinskou armádu,“ uvedla v půlce listopadu ambasáda. 

Už krátce po začátku okupace zveřejnilo velvyslanectví informaci, že lidé mohou posílat peníze na podporu ukrajinské armády na účet ambasády. „Největší částky na tento účet chodily během jara, kdy probíhaly boje o Kyjev,“ přiblížil chargé d’affaires ambasády Vitalij Usatyj.

Dalšímu nárůstu příspěvku na zbraně a munici pro Ukrajince ve válce vyzvalo prostřednictvím velvyslanectví několik na sobě nezávislých organizací v polovině srpna. K příležitosti připomenutí vpádu sovětských vojsk do Československa 21. srpna 1968 přišlo za jeden den na účet ukrajinské ambasády v Praze 24,2 milionu korun. 

Dárci tehdy nejčastěji posílali symbolický příspěvek končící číslem 68. Obvykle posílali 1968 korun, ale také dary ve výši 68 až 19 680 korun.

Posílení sbírky na sociálních sítích iniciovali také například advokát Petr Němec nebo sbírkový projekt Zbraně pro Ukrajinu, který v květnu spustil kampaň Dárek pro Putina. Za tímto projektem stojí podnikatel Dalibor Dědek. Za vybrané peníze nakupuje vojenský materiál ministerstvo obrany u českých výrobců a dodavatelů podle požadavků ukrajinské armády. Za kampaň získali organizátoři cenu Křišťálová lupa. 

Navzdory krizi štědrý rok

Celkově letos přispěli obyvatelé Česka na charitativní organizace více než devět miliard korun. Podle předběžných statistik tak rok 2022 patřil ze strany Češek a Čechů k jedněm z vůbec nejštědřejších, a to navzdory trvající energetické a inflační krizi. 

Kromě války na Ukrajině podle organizací nejvíc peněz od dárců směřovalo na pomoc požárem zasaženému národnímu parku České Švýcarsko

„Expertní odhad sbírkových financí na dobrou věc v České republice se nyní může pohybovat někde kolem devíti miliard korun,“ uvedla výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Skupina mladíků chodila „lovit“ pedofily, čeká je soud, píše iRozhlas

Státní zástupkyně obžalovala jedenáct lidí v případu takzvaných lovců pedofilů, informoval server iRozhlas.cz, který má obžalobu k dispozici. Podle serveru si mnohdy nezletilí lidé na sociálních sítích zakládali falešné profily a vydávali se za náctileté dívky, aby vylákali na schůzku dospělé muže, které pak bili, kopali nebo jim holili vlasy a obočí. Státní zástupkyně navrhuje většinu z nich potrestat roční až třicetiměsíční podmínkou, pro jednoho žádá úhrnný trest patnáct měsíců vězení.
před 22 mminutami

Válková a Dvořák se přeli ohledně řešení Babišova střetu zájmů

Už před měsícem vypršela premiérovi Andreji Babišovi (ANO) lhůta, během níž měl vyřešit svůj střet zájmů. Firmy ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu. Minulý týden navíc zveřejnily Seznam Zprávy dokument, podle nějž premiér okolnosti fondu zatajil. Poslanec Karel Dvořák (STAN) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že mu byl soudem na jeho žádost vydán statut fondu a obsahuje stejná sdělení, tedy že až Babiš přestane být členem vlády, přejde fond z nezávislé správy do správy rodinné. To je dle něj v rozporu s tvrzením premiéra, že se k majetku dostanou jeho děti až po jeho smrti. Poslankyně Helena Válková (ANO) upozornila, že kromě statutu existují další smlouvy, které mohou upravit různé náležitosti. „On (Babiš) opravdu nechce, aby za jeho života byla možnost, aby jeho děti vstoupily do těch vlastnických vztahů,“ říká.
před 40 mminutami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 45 mminutami

Poslanci projednají změnu zacílení zákona, jenž má pomáhat lidem v bytové nouzi

Poslanci se v úterý odpoledne budou zabývat úpravou zacílení opatření k podpoře bydlení pro lidi v bytové nouzi. Na programu je v úvodním kole také změna sněmovních pravidel k omezení možností obstrukcí. Řádná schůze začne odpoledne. Opět se očekávají opoziční snahy o úpravy návrhu jejího programu.
04:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nehtové salony stále používají nebezpečné gely. Hygienici je našli v každém osmém

Řada nehtových salonů stále používá přípravky se zakázanou látkou TPO. Zjištění ČT potvrdily krajské hygienické stanice (KHS) v Česku. Ty od září zkontrolovaly téměř tři sta provozoven, nebezpečné produkty našly u 37 z nich. Zakázaná látka TPO zajišťuje tuhnutí gelu na nehtech, může ale ovlivnit plodnost nebo způsobit zarudnutí. Od září je zakázaná ve všech zemích Evropské unie. Úředníci zatím problém řeší domluvou.
před 2 hhodinami

Lidovec Pláteník věří, že „spící“ opozici probudí Grolich

Podle místopředsedy KDU-ČSL Václava Pláteníka je současná sněmovní opozice ve stavu zimního spánku. „Cítím až takové hmatatelné tužby voličů, aby se skutečně zvedla nějaká síla, která bude kompetentní a bude mít nějakou šťávu. A mám pocit, že nikdo z nás to aktuálně nenabízí, a je to vidět na všech preferencích,“ sdělil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. „A to je prostor, který KDU-ČSL bude mít ambici po sjezdu vyplnit,“ zdůraznil Pláteník s odkazem na dubnový sjezd strany. Osobně prý sází na to, že prostor vyplní jihomoravský hejtman Jan Grolich, který se bude ucházet o post lídra lidovců. „Mám poslední týdny možnost s ním o tom mluvit a má moji velkou důvěru,“ dodal Pláteník, který by rád pokračoval ve funkci místopředsedy strany. V pořadu hovořil také o tom, jak vnímá koalici SPOLU či o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).
před 2 hhodinami

Pojišťovny by mohly hradit další očkování, žádost posuzuje lékový úřad

Další nepovinná očkování by mohly hradit zdravotní pojišťovny. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) posuzuje žádost o rozšíření úhrad od výrobců celkem šesti vakcín. Od začátku roku se rozhodování řídí novými pravidly. Posuzuje se, kolik by pojišťovny zaplatily za samotnou vakcínu, a na druhé straně, kolik by mohly ušetřit za hospitalizaci pacientů s těžkým průběhem té které nemoci. Kromě toho se nyní tuzemské zdravotnictví potýká s náporem respiračních onemocnění.
před 3 hhodinami

Premiérův střet zájmů a jeho řešení probírali hosté 90′ ČT24

Je to přibližně měsíc od uplynutí 30denní lhůty, v jejímž rámci měl premiér Andrej Babiš (ANO) podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Babiš slíbil, že společnost Agrofert převede do svěřenského fondu, ke kterému jeho rodina získá přístup až po jeho smrti. Server Seznam zprávy před několika dny uvedl, že správa by na rodinu přešla dříve. Premiér to ale popírá a minulý týden napsal, že z Agrofertu nebude mít do konce života žádný prospěch. Babiš podle svých slov s převedením Agrofertu do fondu čeká na „souhlas dvou členských zemí“. V pořadu 90′ ČT24 o tématu diskutovali reportér Seznam zpráv Lukáš Valášek a právníci Aleš Eppinger a Robert Zbíral.
před 10 hhodinami
Načítání...