Poničené budovy a dopravní chaos. Ukrajina udeřila na Moskvu

Ukrajinské dronové útoky na Moskvu způsobily masivní dopravní komplikace na letištích ruské metropole a poškodily řadu výškových budov i aut. Píše to agentura DPA. Celkem 132 vlaků nabralo zpoždění až patnáct hodin po útoku bezpilotního stroje na stanici v Rostovské oblasti, uvedly ruské dráhy.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin škody potvrdil a uvedl, že nejsou vážné. Podrobnosti ale neuvedl. Politik od noci informoval o sestřelení ukrajinských dronů směřujících k ruské metropoli. Jejich počet stoupl dopoledne podle DPA na více než dvacet.

V Zelenogradu severně od Moskvy vzplanula řada vozidel v důsledku pádu trosek jednoho ze sestřelených dronů.

Kvůli ukrajinským bezpilotním letounům muselo být podle agentury Reuters přesměrováno 134 letů z letišť obsluhujících Moskvu – Šeremeťjevo, Domodědovo, Vnukovo a Žukovskij. Některá z letadel tak přistávala například v Petrohradu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že celkem v noci bylo zničeno 142 dronů.

Komplikace jsou i na železnici. Celkem 132 vlaků v Ruské federaci nabralo zpoždění až patnáct hodin po útoku dronu na stanici v Rostovské oblasti, napsala Ukrajinska pravda s odkazem na ruský telegramový kanál Astra a ruské dráhy.

Auto poničené při dronovém útoku na Moskvu
Zdroj: Profimedia/Artush Mkrtchyan/Zuma Press

Železnici poškodila sabotáž

Partyzánská skupina Ateš zase tvrdí, že poničila železnici v ruské Tulské oblasti. Ruské jednotky údajně používají železnici k přepravě vojenského personálu a zásob pro jednotky na frontách v Charkovské a Sumské oblasti.

Sabotáž podle skupiny vedla ke zpoždění dodávek munice, zbraní a komponent dvojího užití z továren se sídlem v Tule, informoval Kyiv Independent s tím, že nemohl tato tvrzení ověřit.

Na Ukrajinu podle zdejší protivzdušné obrany směřovalo v noci 57 ruských dronů, z nichž se 18 podařilo sestřelit. Jestli ty ostatní způsobily škody, ukrajinské úřady neuvedly. Ruské útoky na Ukrajinu za poslední den zabily sedm lidí a nejméně 28 jich zranily, napsal Kyiv Independent s odkazem na regionální úřady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled