Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, potvrdili podle agentur AFP a Reuters dva nejmenovaní činitelé na Ukrajině a ve Spojených státech. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti.
Kyjev poprvé udeřil raketami ATACMS v Rusku
„Útok v Brjanské oblasti byl proveden s využitím raket ATACMS,“ cituje agentura AFP nejmenovaného ukrajinského činitele. Stejně se vyjádřil také nejmenovaný americký činitel pro agenturu Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý na tiskové konferenci v Kyjevě použití raket z USA k úderu v Rusku nepopřel ani nepotvrdil. Podle AFP pouze uvedl, že jeho země rakety ATACMS k dispozici má a „použije je“.
„Skutečně, poprvé (ukrajinští vojáci) použili ATACMS k úderu na ruském území. Útok byl veden na objekt v Brjanské oblasti, který byl úspěšně zasažen,“ citoval RBK-Ukrajina svůj anonymní zdroj z řad ukrajinské armády. Server dodal, že Karačev leží nedaleko Brjanska, asi 130 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Na sociálních sítích se objevily záběry mohutných detonací.
Muniční sklad, označený jako 67. arzenál hlavní správy dělostřelectva a raketových vojsk ruského ministerstva obrany, podle ukrajinských zdrojů obsahoval dělostřeleckou munici, a to i severokorejské výroby, řízené letecké bomby a rakety jak pro protivzdušnou obranu, tak pro raketomety. Na sklad už na počátku října zaútočily ukrajinské drony.
Podle Lavrova chce Západ válku eskalovat
„Nepřítel v noci ve 3:25 (01:25 SEČ) zaútočil šesti balistickými raketami na objekt na území Brjanské oblasti. Podle potvrzených údajů použil taktické rakety ATACMS americké výroby. V důsledku vypálení protiraketových střel posádkami systémů protivzdušné obrany S-400 a Pancir bylo pět raket sestřeleno a jedna poškozena. Jejich trosky dopadly na území vojenského objektu v Brjanské oblasti, kvůli čemuž vznikl požár, mezitím uhašený,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany, podle kterého se útok obešel bez obětí a škod.
V Brjanské oblasti útočily také drony. Ruský telegramový kanál Astra s odvoláním na nejmenované zdroje informoval, že kromě muničního skladu bylo v Karačevu při nočním útoku poničeno nejméně osm obytných domů a škody jsou hlášeny také z několika okolních vsí. Bezpilotní letouny se zřítily v Karačevu v areálu podniku vyrábějícího vzduchotechniku, škody tam ale nezpůsobily.
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova útoky, které ukrajinská armáda podnikla v ruské Brjanské oblasti s nasazením raket dodaných Spojenými státy, jasně dokládají, že Západ chce ruskou válku na Ukrajině eskalovat.
Pokud Ukrajina k útokům na ruské území používá zbraně dlouhého doletu, znamená to podle šéfa ruské diplomacie, že je obsluhuje americký vojenský personál. „Bez Američanů není možné tyto vysoce pokročilé rakety používat, jak opakovaně řekl (ruský vůdce Vladimir) Putin. Budeme to považovat za novou fázi války Západu proti Rusku a budeme podle toho reagovat,“ prohlásil Lavrov.
Porušení „hnědé“ linie Kremlu
O prvním útoku raketami americké výroby na cíl v Rusku informoval s odvoláním na nejmenované zdroje také šéfredaktor Censor.net Jurij Butusov. „Ruský diktátor Putin již dříve vyhrožoval útokem proti silám NATO, pokud Ukrajina začne útočit zbraněmi dalekého doletu na území Ruské federace. Dnes byla porušena další ,hnědá linie‘ Kremlu,“ napsal Butusov na sociální síti v ironické narážce na „nepřekročitelné meze“ vytyčované Moskvou.
„Teď bude celý svět sledovat, zda se Putin odváží k nějaké akci. Zahájení dálkových úderů na Ruskou federaci nepovede k rychlému obratu ve válce, ale způsobí značné ztráty v týlových zařízeních ruské armády, zkomplikuje přesuny a logistiku ruské armády v pohraničních oblastech, donutí ještě více roztáhnout prostředky protivzdušné obrany a nepřítel se ocitne na mušce i stovky kilometrů hluboko v Rusku,“ míní Butusov.
Podle dřívějších informací médií končící americký prezident Joe Biden povolil Ukrajincům používat americké střely dlouhého doletu jen v Kurské oblasti, kde se nachází severokorejské posily, jež se zapojily do bojů na straně Kremlu. Podle zdrojů webu Axios se Washington snaží tímto způsobem odradit KLDR od vyslání dalších vojáků.
„Je to Rusko, kdo znovu a znovu eskaluje konflikt,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller a poukázal na tisíce severokorejských vojáků, kteří jsou podle USA v Kurské oblasti, kam v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda a obsadila část území nepřítele.
Otazníky nad účinností zrušení limitů
Podle dřívější zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) je Kyjev schopen díky střelám ATACMS zasáhnout i zhruba 225 vojenských a polovojenských objektů v Rusku v případě, že k úderům obdrží povolení. Podle expertů ale není jasné, kolik střel přesně Kyjev má, ani to, kolik letadel stihla Moskva přesunout na bezpečnější základny.
„Vzhledem k tomu, jak dlouho se o povolení pro Ukrajince používat americké střely ATACMS dlouhého doletu v Rusku diskutovalo, je otázkou, kolik cílů na ruských letištích nyní zbylo,“ poznamenal bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Rozhodnutí se podle něj nemělo oznamovat dopředu a mělo přijít už dávno.
Ničivá střela
Ukrajina podle agentury Reuters pravděpodobně disponuje takzvanými M39A1 Block IA ATACMS, které jsou částečně naváděny pomocí globálního polohového systému a mají dosah 70 až 300 kilometrů. Podle armádních dokumentů byly M39 Block IA použity v boji poprvé v roce 1991 během války v Perském zálivu. Rakety váží kolem 1600 kilogramů a jsou čtyři metry dlouhé. Odpalují se z mobilních raketometů MLRS nebo HIMARS.
Kyjev nejspíš disponuje také modernější verzí M57 ATACMS, píše Reuters. Podle armádních dokumentů byla M57 poprvé použita v roce 2004.
Střely ATACSM byly navrženy tak, aby ničily cíle, jako jsou například velitelská stanoviště, systémy protivzdušné obrany a komunikační centra. Ukrajinci mohli dosud díky ATACMS útočit na ruské cíle na okupovaném ukrajinském Krymu a dalším území zabraném nepřítelem.
Další typy střel
Některá média hovoří o tom, že omezení na rakety dlouhého dosahu Storm Shadow a SCALP zruší v návaznosti na USA i Velká Británie a Francie, které se k věci oficiálně nevyjádřily. Naproti tomu německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters nadále odmítá Ukrajině poskytnout střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev dlouhodobě usiluje. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského je nejvyšší čas, aby Německo podpořilo ukrajinský arzenál dalekonosných zbraní.
Rozhodnutí USA přivítala řada západních státníků a Evropská unie. „Bylo to rozhodnutí, které bylo naprosto dobré,“ zdůraznil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Chápu, že bylo vyvoláno také vážnou změnou v konfliktu, kterou bychom neměli podceňovat a kterou je vstup severokorejských jednotek po boku Ruska na evropskou půdu,“ dodal. Rusko označil jako jedinou mocnost, která válku eskaluje.
Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro deník Blesk řekl, že povolení mělo přijít hned s dodávkou zbraní, protože Rusko do hloubi ukrajinského území útočí od samého počátku. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je povolení pro Ukrajinu správné. Dosavadní stav přirovnal k fotbalistům, kteří nemohli na polovinu soupeře.
Změnu v postoji Washingtonu, který se zrušením limitů dlouho otálel, kritizuje Moskva, jež pohrozila odpovídající odvetou. „Použití střel dlouhého doletu Kyjevem k útokům na naše území bude znamenat přímé zapojení Spojených států a jejich satelitů,“ prohlásila v pondělí mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
Změny v ruské jaderné doktríně
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters uvedl, že americká administrativa přilévá olej do ohně a snaží se konflikt na Ukrajině eskalovat.
Ruský vládce Vladimir Putin v úterý schválil novou nukleární doktrínu, jež umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Kyjevem proti Moskvě. „Rusko vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese s použitím konvenčních zbraní proti němu a (nebo) Bělorusku jako členovi svazového soustátí v případě kritického ohrožení jejich svrchovanosti a (nebo) územní celistvosti,“ řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS.
Německá ministryně zahraničí po úterní schůzce se svými protějšky z Polska, Francie a Itálie ve Varšavě slíbila, že se její země nenechá novou ruskou jadernou doktrínou zastrašit. Berlín tuto chybu v minulosti udělal, ale nebude ji opakovat, řekla Annalena Baerbocková podle agentury AP. „Rusko nestraší poprvé ani naposledy,“ řekl polský prezident Andrzej Duda ke změně ruské jaderné doktríny. „Papír snese všechno,“ dodal.
Načítání...
Bříza: Ruská červená linie už byla překročena několikrát
Pro Spojené státy není oznámená změna ruské jaderné doktríny překvapením a Washington se nechystá v reakci na ni měnit svou jadernou politiku, uvedl Bílý dům. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je hrozba použitím jaderných zbraní ze strany Moskvy naprosto nezodpovědná, napsala agentura AFP.
Podle Vlastislava Břízy z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se Rusko již od počátku ukrajinské kampaně řídí teorií eskalace pro deeskalaci. „To znamená, že ve chvíli, kdy má pocit, že je nutno ten konflikt eskalovat v tom smyslu, že chce odradit západní spojence od pomoci Ukrajině, tak ho prostě a jednoduše eskaluje,“ vysvětlil.
Moskva podle Břízy nechce eskalovat konflikt na jadernou válku. „Rusko opravdu chce zabránit tomu, aby Ukrajinci dostávali lepší zbraňové systémy,“ sdělil. Změny v ruské jaderné doktríně podle něho žádný zásadní dopad na dodávky zbraní pro Ukrajinu mít nebudou. „Červená linie, o které Rusko mluví, již byla překročena několikrát,“ uvedl.
8 minut
Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy o změnách ruské jaderné doktríny
