Moskva hrozí odpovídající reakcí na rozhodnutí Bílého domu umožnit Ukrajině udeřit v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS. Podle experta Vlastislava Břízy americký prezident Joe Biden načasoval krok až na dobu po prezidentských volbách, aby v nich nenahrál Donaldu Trumpovi. Zrušení limitů již uvítal Brusel, Praha i Berlín. Ten dosud odmítal dodat Kyjevu rakety Taurus, situace by se ale mohla změnit po předčasných volbách. Kriticky se ke kroku Washingtonu vyjádřilo Maďarsko i Slovensko.
„Washington se rozhodl uvolnit Kyjevu ruce kvůli obavám z plánované severokorejské ofenzivy, kdy je zapotřebí odstrašující prostředek,“ míní amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity. „Je to přímá reakce na to, že se do války zapojují cizí mocnosti. Severokorejští vojáci se již nacházejí na území Ruské federace a postupně jsou dislokováni do Kurské oblasti,“ upozornil bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Kyjev byl o rozhodnutí Washingtonu údajně informován už před třemi dny. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj zprávy médií nepotvrdil ani nevyvrátil. Řekl pouze, že rakety budou hovořit samy za sebe. K prvním ukrajinským přeshraničním úderům pomocí ATACMS by mohlo dojít v příštích dnech, uvádí britský Guardian.
„Co se týče mezinárodního práva, tak Ukrajina na to plné právo má, protože ona byla napadena a může použít veškeré dostupné prostředky pro to, aby uhájila územní celistvost a životy svých lidí na vlastním území, a proto je oprávněná trefovat i logistické uzly, muniční sklady, velitelská stanoviště či koordinace vojsk na cizím území státu, který tento útok podnikl,“ poznamenal Bříza.
Snahy odradit Pchjongjang
Podle zdroje amerického zpravodajského webu Axios se povolení vztahuje pouze na Kurskou oblast, USA chtějí tímto způsobem odradit KLDR od vyslání dalších posil. Bílý dům doufá, že pokud severokorejské síly v Rusku utrpí vážné ztráty, Pchjongjang možná přehodnotí svou politiku. To by mohlo mít negativní dopad na protiofenzivu, při níž se Rusové snaží vytlačit ukrajinské jednotky ze svého území, uvádí Ukrajinska pravda.
Kyjev podnikl překvapivý vpád za hranice v létě, kdy obsadil desítky ruských obcí. Moskvě se dosud nepodařilo Ukrajince porazit, přičemž šéf Kremlu Vladimir Putin se chce podle expertů vyhnout silně nepopulární mobilizaci, takže povolal do zbraně spřátelené síly z KLDR.
Spojené státy zaslaly Ukrajině střely dlouhého doletu ATACMS letos na jaře. Rakety mohou zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 306 kilometrů. Byly navrženy tak, aby ničily cíle, jako jsou například velitelská stanoviště, systémy protivzdušné obrany a komunikační centra. Ukrajinci mohou díky ATACMS útočit na ruské cíle na okupovaném Krymu a dalším území zabraném nepřítelem.
CNN: O průlom jít nemusí
Americká CNN podotýká, že Washington používá stále stejnou taktiku, kdy nejprve odmítal Ukrajincům dodat třeba systémy HIMARS, tanky Abrams nebo stíhačky F16, později k tomu svolil, ovšem až ve chvíli, kdy už může být pozdě. Kyjev má k dispozici pouze omezený počet raket, takže rozhodnutí nezmění situaci na bojišti ze dne na den. Bílý dům ani neupřesnil, jaké variantě střel dal zelenou, zda se jedná o ty s dosahem tří sta kilometrů.
Krok podle komentáře CNN pravděpodobně nepovede k plnohodnotnému konfliktu Ruska s USA nebo jeho spojenci, protože Moskva je na to nyní vojensky příliš slabá, ale může znamenat zintenzivnění některých ruských odstrašovacích taktik.
Americká stanice připomíná, že ruské zpravodajské služby jsou obviňovány ze sabotáží civilních cílů po celé Evropě. „Bidenova administrativa měla pravdu, když zvažovala praktickou užitečnost úderů na delší vzdálenost s potenciálem vedlejších civilních škod v členských státech NATO, pokud by Rusko cítilo nutnost nějak reagovat,“ píše CNN.
Přesun ruské techniky
Podle dřívější zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) je Kyjev schopen díky střelám ATACMS zasáhnout i zhruba 225 vojenských a polovojenských objektů v Rusku v případě, že k úderům obdrží povolení.
Pouze v šestnácti případech se dle ISW jedná o letecké základny, z nichž Rusové začali přesouvat techniku a personál, aby na ně střely dlouhého doletu nedosáhly. Podle webu Politico, který se odkazuje na nejmenovaného představitele Bidenovy administrativy, Moskva nechala přemístit z těchto základen devadesát procent letadel.
Samotní Ukrajinci ale zprávu o zrušení limitů vítají, sdělila zpravodajka ČT Darja Stomatová. „Je to psychologický zlom,“ míní. „Ukrajinci budou Rusům říkat, že jsou ohroženi i tam, kde si mysleli, že doteď byli v bezpečí, což může narušit jejich logistiku,“ upozornila novinářka.
Debaty u Britů a Francouzů
Za umožnění Ukrajině útočit raketami dlouhého doletu v Rusku orodovaly v posledních měsících Francie a Velká Británie. Podle listu Le Figaro už Londýn a Paříž v reakci na krok USA zrušily omezení pro použití střel dlouhého doletu SCALP a Storm Shadow. Británie ani Francie to však zatím nepotvrdily. Podle Břízy se státy nejprve domnívaly, že USA povolily útoky do všech oblastí ruského týlu, což se ale neprokázalo, proto později povolení stáhly a nyní o tomto kroku debatují.
Prezident Emmanuel Macron ale už v květnu prohlásil, že Ukrajině by mělo být povoleno udeřit na vojenská místa v Rusku, ze kterých nepřátelské síly útočí na sousední zemi. Rakety Storm Shadow s plochou dráhou letu a s dosahem asi 250 kilometrů jsou obvykle odpalovány ze vzduchu a díky technologii stealth jsou těžko zachytitelné radarem.
Kyjev dlouhodobě žádá možnost použití zbraní dlouhého doletu i na území nepřítele. Chce se tak bránit ničivým úderům na civilisty a infrastrukturu, které agresor vede ze základen za hranicemi. Ukrajina nyní spoléhá hlavně na drony a nedávno představila i vlastní raketu dlouhého doletu zvanou Paljanyca. Ukrajina čelí nyní nebývalému tlaku na frontě, zejména v Doněcké oblasti, kde se Kremlu daří obsazovat další a další obce a bojuje se o strategicky významný Pokrovsk.
Ruské výhrůžky
Spojené státy se zrušením limitů dlouho váhaly, jelikož se obávají další eskalace konfliktu. Moskva v pondělí navečer varovala, že použití střel dlouhého doletu přinese radikální proměnu války.
Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová odkázala na dřívější vyjádření Putina. Ten v září řekl, že by takové povolení změnilo samotnou podstatu konfliktu a znamenalo by to, že s Ruskem bojují země NATO.
Z nižších politických pater v Rusku znějí hlasy, že jde o bezprecedentní krok, který může vést až ke třetí světové válce. V tomto smyslu se podle ruské státní agentury TASS vyjádřil senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov.
Podobná rétorika dříve zazněla i z úst ruského exprezidenta Dmitrije Medvěděva, a to po dodávkách raketometů HIMARS či F-16, připomněl Bříza. „Není to nic nového. Otázkou je, jak Putin ten konflikt ještě může eskalovat. Kromě všeobecné mobilizace a použití jaderných zbraní už tu škálu prakticky vyčerpal. Takže myslím, že to bude rétoricky vyhroceno, ale nedomnívám se, že by mohlo dojít k větší eskalaci,“ soudí expert.
Otazníky nad německými dodávkami
Proti zrušení limitů byl dosud Berlín, po němž Kyjev neúspěšně požaduje rakety dlouhého doletu Taurus s dosahem až 500 kilometrů, které dokáží ničit bunkry. „Jsem proti tomu, aby námi dodávané zbraně dopadaly hluboko na ruské území. A svůj postoj k dodávkám řízených střel z Německa nezměním,“ uvedl před pár dny německý kancléř Olaf Scholz.
Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že souhlas USA by neměl ovlivnit odmítavý postoj Berlína k dodávkám raket Taurus. Podle něj v tuto chvíli „není důvod činit jiné rozhodnutí“. Tamní ministryně zahraničí Annalena Baerbocková nicméně v pondělí změnu amerického postoje ocenila.
Němečtí politici jsou v této otázce rozpolcení. Zemi také čekají už za pár měsíců předčasné volby. Svobodní demokraté chtějí o dodávkách nechat hlasovat a německý ministr hospodářství Robert Habeck, který se stal kandidátem na kancléře za Zelené, by Taurus napadené zemi předal.
Kritika zní z Budapešti a Bratislavy
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó krok Washingtonu kritizoval. „Proválečný mainstream zahájil svůj poslední zoufalý útok na novou realitu. Zdá se, že tyto síly nemají žádné výčitky ohledně nejhoršího scénáře: eskalace války na Ukrajině do globálního měřítka,“ varoval Szijjártó. Současná vláda maďarského premiéra Viktora Orbána udržuje s Moskvou vřelé vztahy a Budapešť často kritizuje unijní sankce proti Moskvě.
Podobný postoj zaujala i vláda v Bratislavě. „Vyjadřuji ostrý nesouhlas s rozhodnutím amerického prezidenta povolit použití amerických raket dlouhého doletu na cíle na území Ruské federace s jasným cílem zmařit nebo oddálit mírová jednání. Jde o bezprecedentní eskalaci napětí, jde o rozhodnutí, které maří naděje na zahájení jakýchkoliv mírových jednání a ukončení zabíjení Slovanů na Ukrajině,“ prohlásil premiér Robert Fico (Smer).
Kladná odezva z Evropy
Rozhodnutí Bílého domu uvítala česká diplomacie. „Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasivnějších leteckých a raketových náletů (na Ukrajinu) za poslední dobu, takže je tento krok správný a jsem rád, že jej americká strana učinila,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Kladná odezva zní i z Bruselu. „Říkám opakovaně, že Ukrajina by měla mít možnost používat zbraně, které jsme jí poskytli, nejenom aby zastavila šípy, ale také aby byla schopna zasáhnout lučištníky,“ nechal se slyšet šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Jsem si jistý, že o tom budeme znovu diskutovat. Doufám, že členské státy se na tom shodnou,“ doplnil.
„Prezident Biden na vstup severokorejských vojáků do války a na masivní nálet ruských raket zareagoval jazykem, kterému Putin rozumí – zrušením omezení pro Ukrajinu v používání západních raket,“ reagoval polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Síla odrazuje, slabost provokuje,“ dodal na síti X.
Naopak z Vilniusu zní lehká skepse. „Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, který patří k největším proukrajinským jestřábům, varoval před přílišným optimismem, jaký dopad to může mít na situaci na bojišti. Řekl, že není přesně jasné, kolik raket Ukrajinci mají k dispozici a za jakých podmínek je mohou použít,“ podotkl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.
Biden začal zmírňovat omezení ohledně nasazení amerických zbraní na ruském území poté, co Rusko v květnu zahájilo přeshraniční útok zaměřený na Charkov, druhé největší ukrajinské město. Aby pomohl Kyjevu bránit město, povolil jim použít proti ruským silám přímo za hranicí salvové raketomety HIMARS, které mají dostřel asi osmdesát kilometrů.
Trumpova ztížená pozice
Rozhodnutí končící Bidenovy administrativy přichází zhruba dva měsíce před nástupem zvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům chce získat pro Ukrajinu co nejlepší vyjednávací pozici před možnými mírovými rozhovory, u nichž se očekává, že je povede Trump ve svém novém funkčním období, sdělili američtí představitelé podle listu The Washington Post.
Jak se nová administrativa k rozhodnutí o střelách postaví, není jasné. „Někteří komentátoři to hodnotí tak, že Joe Biden chce vyeskalovat situaci natolik, aby se Trump ocitl v obtížnější situaci, než ve které je nyní, a aby čelil výzvám,“ prohlásila zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová.
S tím souhlasí amerikanista Beneš. „Vytváří to tlak na novou administrativu, která má nastoupit do Bílého domu za dva měsíce, a bude to vytvářet trochu jinou pozici pro vyjednávání a přemýšlení o tom, co dál s Ukrajinou, jak ji dál podporovat ze strany Spojených států,“ podotkl expert.
Za Bidenovým krokem nevidí nějaký naschvál namířený proti Trumpovi, ale spíše strategický cíl a potřebu vyjádřit podporu Kyjevu, který čelí silné ruské ofenzivě.
„(Biden) to nechtěl udělat před volbami, protože by to byla zbytečná karta, která by hrála do not soupeři. Zároveň ale Ukrajinu chtěl podpořit, takže počkal po volbách, a ještě k tomu dostal motiv, kterým jsou severokorejští vojáci v Rusku, kteří se zapojili do bojů proti Ukrajině. To je opravdu game changer,“ konstatoval Bříza.
Trump dříve mluvil o tom, že omezí, případně zastaví, pomoc Kyjevu. Avizoval také, že chce jednat s Moskvou o míru, a po volbách podle médií hovořil s Putinem, což Kreml později popřel.
