Německý kancléř Olaf Scholz v telefonickém rozhovoru vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem, oznámil německý vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle informací Reuters telefonát mezi Scholzem a Putinem nepřivítal, naopak kancléře před ním varoval. Putin podle Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat. Telefonát mezi Putinem a Scholzem byl prvním od prosince 2022.
Scholz po dvou letech telefonoval s Putinem, vyzval Rusko ke stažení vojsk z Ukrajiny
„Kancléř odsoudil ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzval prezidenta Putina, aby ji ukončil a jednotky stáhnul,“ uvedl Hebestreit. Putina Scholz dále žádal, aby přikročil k jednáním s Ukrajinou o spravedlivém a trvalém míru. Ruskému vůdci rovněž řekl, že Německo bude Ukrajinu v obraně před invazí podporovat, dokud to bude potřebné. Podle agentury Reuters rozhovor trval asi hodinu.
Hebestreit uvedl, že před rozhovorem s Putinem telefonoval Scholz ukrajinskému prezidentovi Zelenskému. Dohodl se s ním zároveň na dalším telefonátu poté, co s Putinem domluví. Podle informací agentury Reuters Zelenskyj nebyl telefonátu mezi Scholzem a Putinem nakloněn a kancléřovi řekl, že to jen Putinovi pomůže dostat se z izolace, a tak v konečném důsledku pokračovat ve válce. Zelenskyj mluví o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které Putinovu izolaci oslabí.
Ukrajinská diplomacie pak v reakci na rozhovor mezi Scholzem a Putinem uvedla, že takovéto telefonáty nepřispívají ničím ke spravedlivému míru. „Putin již více než dvě desetiletí využívá dlouhé rozhovory jako prostředek k prosazování svých zájmů. Nyní rozhovory jen dávají Putinovi naději na oslabení mezinárodní izolace.“ Ukrajinská diplomacie připomněla, že Putin pokusy o appeasement vnímá jako výraz slabosti. Potřeba proto nejsou telefonické rozhovory, nýbrž silné akce, dodal Kyjev.
Scholz odsoudil útoky na civilisty
Podle informací z německých vládních zdrojů Scholz při jednání s Putinem odsoudil především ruské vzdušné údery na civilní infrastrukturu. Zdůraznil také, že vyslání severokorejských vojáků do Ruska na bojové mise proti Ukrajině je vážnou eskalací a rozšířením konfliktu. Ruskému vůdci řekl, že Moskva na Ukrajině nedosáhla žádného ze svých válečných cílů. Pokud jde o německou podporu Ukrajiny, označil ji kancléř za dlouhodobou a neochvějnou, takže Rusko nemůže počítat s tím, že by čas byl na jeho straně.
Německá média v posledních týdnech informovala o zvýšené otevřenosti Scholze mluvit s Putinem o ukončení ruské agrese na Ukrajině, kterou šéf Kremlu rozpoutal v roce 2014 a v únoru 2022 ji vyeskaloval plnohodnotnou pozemní invazí na ukrajinské území.
Putin trvá na kapitulaci Ukrajiny
Na konci letošního října řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, že Moskva vítá Scholzovu připravenost k jednání s ruským vůdcem. Uvedl také, že otevřen dialogu je i Putin. Moskva ale dává opakovaně najevo, že je ochotná jednat s Ukrajinou pouze poté, co napadená země přijme její podmínky, které se však rovnají kapitulaci.
Také v nynějším telefonátu trval Putin na tom, že pro případnou dohodu je třeba, aby se Ukrajina vzdala minimálně Krymu a čtyř oblastí – Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské. Ukrajinský Krym Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014 a anexi čtyř zbylých regionů oznámilo loni, přestože je zcela neokupuje a některé jejich části zůstávají pod kontrolou Kyjeva. Moskva nyní okupuje asi pětinu ukrajinského území.
Šéf Kremlu dále v telefonátu požadoval, aby se Ukrajina zřekla ambicí stát se součástí Západu, včetně členství v NATO. Kromě toho Putin, který rozpoutal nejkrvavější válku v Evropě od druhé světové války, v telefonátu se Scholzem podle Kremlu opět tvrdil, že jeho agrese „je přímým důsledkem mnohaleté agresivní politiky NATO zaměřené na vytvoření protiruského předmostí na ukrajinském území“, přestože třeba zrovna členství Ukrajiny v Alianci nebylo ani v minulých letech na pořadu dne.
Putin také v telefonátu zopakoval lži o „popírání práv ruskojazyčných obyvatel“ na Ukrajině a přičetl Berlínu vinu za „bezprecedentní zhoršení rusko-německých vztahů“.
Putin a Scholz zůstanou v kontaktu
Putin se Scholzem se domluvili, že spolu zůstanou v kontaktu; podle Kremlu si to mají vzít na starosti poradci obou politiků. Berlín mezitím o podrobnostech telefonátu informoval spojence a také představitele Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Německý kancléř v říjnu ve Spolkovém sněmu prohlásil, že Berlín bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. Zdůraznil také ochotu jednat o spravedlivé podobě míru na Ukrajině i s Putinem. Scholz ale zdůraznil, že se nikdy nebude rozhodovat o Ukrajincích za jejich zády a bez koordinace s nejbližšími partnery.
