Summit NATO: Makedonie, Gruzie a Ukrajina zatím přijaty nebudou, protiraketový systém prospěje Evropě

Bukurešť - Severoatlantická aliance se shodla, že americký systém protiraketové obrany, který má být umístěn v České republice a Polsku, pomůže zvýšit bezpečnost celé Evropy. Jak uvedla agentura Reuters, NATO odložilo pozvánku do aliance pro Makedonii a nedohodlo se ani na budoucím přijetí Ukrajiny a Gruzie. Pozvánku naopak obdrží Chorvatsko a Albánie. To je podle diplomatických zdrojů výsledek jednání na slavnostní večeři, která dnes v Bukurešti zahájila třídenní summit NATO.

Pozvánka pro Makedonii se podle španělského ministra zahraničí Miguela Ángela Moratinose zatím odkládá, dokud Skopje nevyřeší spor s Řeckem o název této bývalé jugoslávské republiky. Členové NATO se neshodly ani na zařazení Ukrajiny a Gruzie do programu Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm pro členství v alianci. Přijetí obou bývalých sovětských republik do NATO přitom navzdory nevoli Ruska podpořil americký prezident George Bush. Proti ale je například německá kancléřka Angela Merkelová nebo francouzský premiér François Fillon, země Beneluxu, Španělsko, Itálie, Maďarsko, Norsko či Řecko.

Mluvčí NATO James Appathurai sdělil, že summit vyšel vstříc požadavku Kanady na posílení sil NATO v Afghánistánu o nejméně 1000 mužů. Zasloužila se o to podle něj Francie, která dnes potvrdila předchozí příslib vyslat do bojových oblastí zhruba tisícovku vojáků. Kanada podmiňovala podobným posílením setrvání svých 2500 vojáků v Afghánistánu, kde mezinárodní síly bojují proti islámskému Talibanu.

Jak uvedla zpravodajka ČR Barbora Šámalová, aliance večer adresovala výzvu Rusku, že v budoucnu by se mohly propojit všechny tři protiraketové systémy: alianční, americký i ruský. Český prezident Václav Klaus na večeři vyjádřil naději, že záměr umístit v Česku radarovou část zvažované americké protiraketové základny získá podporu partnerů v NATO a že se systém dříve či později propojí s širšího obranného raketového projektu NATO. Kromě radaru se prezident zmínil také o Kosovu, kde je ČR podle něj připravena nadále pokračovat ve svém angažmá. Uvědomuje si však i rozpory v názorech, které existují v pohledu na šance Kosova stát se plnohodnotným státem v dohledné budoucnosti i na prospěch plynoucí z jeho formálního uznání. Praha je podle prezidenta přesvědčena, že také nastal čas na to, aby byla zahájena nová éra ve vztazích se Srbskem. Tento balkánský stát by prý neměl zůstat v pozici země, která se jen kritizuje. 
  
Otázka protiraketové obrany bude patřit mezi hlavní témata jednání aliance. Na okraj vrcholné schůzky aliance se zřejmě ve čtvrtek také sejde šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg se svou americkou kolegyní Condoleezzou Riceovou; pak by mohlo následovat i oznámení dohody mezi Prahou a Washingtonem o hlavní smlouvě o umístění radaru v ČR.
 
V Bukurešti budou za Česko vedle Klause a Schwarzenberga jednat i premiér Mirek Topolánek nebo ministryně obrany Vlasta Parkanová. Ta dnes na okraj summitu podepsala se svým slovenským protějškem Jaroslavem Baškou memorandum, na jehož základě by se ve čtvrtek do Kábulu měla vydat skupina sedmi slovenských chirurgů, kteří posílí českou polní nemocnici v afghánské metropoli.

Podle Šámalové se s velkým napětím očekává vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina. Předpokládá se, že vytyčí mantinely svému nástupci Dmitriji Medveděvovi.

Summit zatím nenarušil žádný výrazný protest, došlo jen k drobné potyčce, při níž policie zadržela 46 aktivistů, kteří se pokusili vyrobit protestní transparent. Bezpečnostní opatření jsou ve městě velmi přísná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 mminutou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...