Izrael poprvé od pádu Asada čelil raketám ze Sýrie

Na území Golanských výšin, které okupuje židovský stát, dopadly v úterý večer dvě rakety, které přiletěly z území Sýrie. Šlo o první podobný útok od pádu režimu Bašára Asada. Jeruzalém viní novou islamistickou vládu v Damašku a odpověděl dělostřeleckou palbou.

Izraelská armáda informovala o dvou střelách odpálených z jižní Sýrie. Dopadly do neobydlených oblastí a nezpůsobily žádné škody. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Sýrie a židovský stát jsou technicky ve válce už od roku 1948, připomíná web The New Arab.

Sirény protileteckého poplachu se před dopadem raket rozezněly ve dvou osadách na Golanských výšinách. Izrael toto dříve syrské území obsadil v roce 1967 a v roce 1981 je anektoval. Jeruzalém na útok reagoval dělostřeleckou palbou na místo odpalu střel, které se nacházelo asi dvanáct kilometrů od hranic.

Prozatímní prezident Sýrie Ahmad Šará
Zdroj: Reuters/Khalil Ashawi

Server The Times of Israel připomněl, že jde o první úder vedený z území Sýrie na oblasti kontrolované židovským státem od loňského května a současně první od změny režimu loni v prosinci. Dočasným prezidentem se po úspěšné ofenzivě stal vůdce islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám Ahmad Šará.

„Považujeme syrského prezidenta za přímo zodpovědného za jakoukoli hrozbu a palbu vůči Státu Izrael a brzy přijde kompletní odpověď. Nedopustíme návrat k realitě ze 7. října,“ zdůraznil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac s odkazem na teroristický útok Hamásu z roku 2023, který vedl k válce v Pásmu Gazy.

Izraelské zásahy

Noví vládci Sýrie opakovaně prohlašují, že nechtějí, aby jejich země představovala pro sousedy včetně židovského státu hrozbu. Oba státy nedávno zahájily přímé rozhovory s cílem zmírnit napětí, jelikož Izrael od Asadova pádu uskutečnil stovky útoků na syrskou vojenskou infrastrukturu. Přesunul také vojáky do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kde působí OSN.

Jeruzalém tvrdí, že údery mají zabránit tomu, aby se zbraně dostaly do rukou nových syrských orgánů, které považuje za džihádisty. Izraelská armáda v neděli podle AFP uvedla, že pokračuje v „obranných operacích v jižní Sýrii“ s cílem „zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a ochránit obyvatele Golanských výšin“.

Zhruba v době útoku ze Sýrie se rozezněly sirény také v oblasti Jeruzaléma a izraelská armáda krátce nato oznámila, že protivzdušná obrana zneškodnila balistickou střelu odpálenou z Jemenu. Tamní šíitští islamisté hútíové, kteří útočí na Izrael údajně na podporu Palestinců v Gaze, se k útoku bezprostředně nevyjádřili.

Od 18. března, kdy Jeruzalém obnovil vojenskou ofenzivu proti Hamásu, vypálili Íránem podporovaní hútíové na Izrael 45 balistických raket a nejméně deset dronů, píše Times of Israel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 6 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.