O Golanských výšinách rozhoduje vojenská síla. Platí to i pět let po americkém uznání za součást Izraele

3 minuty
Události: Golanské výšiny pět let po americkém uznání za součást Izraele
Zdroj: ČT24

Před pěti lety, v březnu 2019, uznala tehdejší americká vláda prezidenta Donalda Trumpa Golanské výšiny za součást Izraele. Dříve syrskou náhorní plošinu obsadil Izrael už v roce 1967. Snahy o masivní zvýšení počtu obyvatel Golan ale zatím zůstávají jen v rovině plánů. V posledním půlroce se region navíc stal častým terčem ostřelování z Libanonu. O osudu regionu rozhodla v roce 1967 vojenská síla, to samé platí i v roce 2024.

Trumpovo rozhodnutí uznat Golanské výšiny za součást Izraele připomíná v oblasti rozestavěná vesnice pojmenovaná na jeho počest Ramat Trump, Trumpovy výšiny. „Schylovalo se k tomu už dlouho. Mělo k tomu dojít už před mnoha dekádami,“ komentoval v březnu 2019 krok Washingtonu tehdejší americký prezident.

Uznání izraelské anexe nezrušil ani Trumpův nástupce Joe Biden, Sýrie nicméně toto území nadále považuje za své. „Naše právo na Golany se nesnižuje v čase. Naše území je posvátné. Osvobodíme každý centimetr okupovaného syrského území,“ prohlásil v dubnu 2019 tehdejší syrský ministr zahraničí Walíd Mualem.

Na Blízkém východě se ovšem často hranice neurčují diplomatickými rezolucemi, ale spíše skrz skutečnou kontrolu území. V tomto ohledu jsou Golanské výšiny už dávno izraelské.

„Nepociťujeme žádný rozdíl mezi námi a zbytkem Izraele. Naopak. V posledních letech vidíme hodně lidí, kteří se sem chtějí přistěhovat,“ popisuje Almog, který v oblasti bydlí od mala. Jeho rodiče předtím žili v izraelské osadě Ofira na místě dnešního egyptského Šarm aš-Šajchu. Když bylo území vráceno Egyptu, odešli osidlovat Golany.

Osidlovací plán se nenaplnil, na region útočí Hizballáh

Velkolepé vize zdvojnásobení zdejší izraelské populace ale zůstaly nenaplněny. „Vláda poskytne prostředky ve výši jedné miliardy šekelů na posílení osídlení Golanských výšin,“ tvrdil v prosinci 2021 tehdejší izraelský premiér Naftali Benet.

V posledním půlroce se navíc v dříve klidném regionu zhoršila kvůli útokům libanonského Hizballáhu bezpečnostní situace. „Naše štěstí je, že máme systém vzdušné obrany Iron Dome, do kterého investujeme velké peníze. To nám dává pocit bezpečí. Dá se ale říct, že je to skvělé takhle žít? To ne, není to skvělé,“ uzavírá Almog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 5 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...