Golanské výšiny

Při pátečním leteckém izraelském útoku na předměstí Bejrútu zemřel další vysoce postavený velitel Hizballáhu Ahmad Mahmúd Vahbí, oznámila teroristická organizace. Izraelský úder se zaměřil na schůzku velení elitních jednotek Hizballáhu, informovala agentura AFP s odkazem na zdroj blízký libanonskému hnutí. Mrtvých je podle libanonského ministerstva zdravotnictví nejméně 37 včetně tří dětí. Na osmašedesát dalších lidí bylo zraněno. Počet obětí zřejmě poroste, neboť záchranáři stále prohledávají trosky, a dvacet lidí se pohřešuje. Izrael podle palestinské agentury WAFA udeřil i v budově školy v Pásmu Gazy, kde zabil dvaadvacet lidí. Židovský stát tvrdí, že cílil na jednotky teroristického hnutí Hamás.

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Počet obětí raketového úderu na fotbalové hřiště na Izraelem okupovaných Golanských výšinách stoupl na dvanáct, většinu z nich tvoří děti a mladí lidé. V neděli dopoledne se uskutečnily první pohřby, na místo dorazily tisíce truchlících, informuje server The Times of Israel (ToI). Armáda židovského státu odmítla tvrzení teroristického hnutí Hizballáh, že za útok není zodpovědné. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu slíbil, že Jeruzalém útok „nepřejde mlčením“.

Jedenáct dětí a mladých lidí zemřelo na Izraelem okupovaných Golanských výšinách při raketovém útoku vedeném z Libanonu. Zasaženo bylo fotbalové hřiště ve vesnici Majdal Šams. Dalších devatenáct lidí utrpělo zranění, šest z nich je ve vážném stavu. Izraelské obranné síly (IDF) připravují akci proti teroristickému hnutí Hizballáh, řekl mluvčí IDF Daniel Hagari.

Turistický ruch v Izraeli se kvůli probíhající válce na Blízkém východě dramaticky propadl. Statistiky vykazují meziroční pokles o 80 procent. Ještě horší situace je pak v severní části Golanských výšin. Tamní ekonomika je přitom orientovaná právě na turistiku – jak letní, tak zimní. V krizi se region ocitl především kvůli své poloze – leží u hranic se Sýrií a Libanonem.

Před pěti lety, v březnu 2019, uznala tehdejší americká vláda prezidenta Donalda Trumpa Golanské výšiny za součást Izraele. Dříve syrskou náhorní plošinu obsadil Izrael už v roce 1967. Snahy o masivní zvýšení počtu obyvatel Golan ale zatím zůstávají jen v rovině plánů. V posledním půlroce se region navíc stal častým terčem ostřelování z Libanonu. O osudu regionu rozhodla v roce 1967 vojenská síla, to samé platí i v roce 2024.

Izraelští vládní činitelé slíbili v předchozích dnech Washingtonu, že nárazníková zóna, kterou armáda židovského státu buduje v Pásmu Gazy u hranic s Izraelem, bude jen dočasná. Jeruzalém se z ní údajně stáhne v okamžiku, kdy bude teroristická organizace Hamás zcela poražena. Informoval o tom server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.

Před padesáti lety vypukla jomkipurská válka, při které Sýrie a Egypt zaútočily na Izrael. Během konfliktu, jenž odstartoval 6. října 1973, se sváděly obří tankové bitvy. Ačkoliv se poté mohlo zdát, že konvenční války jsou minulostí, ruská invaze na Ukrajinu takové domněnky změnila.

Raketový útok Izraele na oblast Damašku v noci na pondělí zabil čtyři syrské vojáky a stejné množství zranil, uvedla podle agentury Reuters syrská média s odvoláním na armádní zdroj. Izrael se zatím k události nevyjádřil.

Na Golanských výšinách se rozhořel nový spor. Izraelská armáda chce jednu z tamních lokalit proměnit na výcvikový prostor. Jenže to odmítají tamní obyvatelé, kteří varují před zničením unikátního ekosystému.

Na Blízkém východě se objevilo nové ohnisko napětí. Množí se totiž potyčky na hranici mezi Izraelem a Libanonem. Nedávno tam silně protiizraelsky zaměřené hnutí Hizballáh umístilo stálou posádku. Panují tak obavy, že i malý incident může spustit větší konflikt.

Malá komunita Drúzů ze severní části Golanských výšin zásadně nesouhlasí s výstavbou jedenadvaceti obřích větrných elektráren, kterou plánuje Izrael. Místní se obávají záboru zemědělských pozemků a dopadů na krajinu. Po srážkách mezi Drúzy a policií izraelská vláda práce na turbínách dočasně přerušila.

Izraelská armáda oznámila, že v noci na neděli zaútočila na cíle v Sýrii. Stalo se tak poté, co bylo ze syrského území na Izrael vypáleno šest raket, informovala agentura AP. Zato po dnech zvýšeného napětí v jeruzalémské mešitě al-Aksá skončily ranní ramadánové modlitby pokojně. U přilehlé Zdi nářků se mezitím dopoledne shromáždily tisíce Židů u příležitosti pesachového požehnání. Až do západu Slunce vše podle agentury AP proběhlo bez zásadnějších incidentů.

Pro veřejnost se poprvé otevřelo město Radžar na pomezí Izraele, Libanonu a Golanských výšin. Prakticky z nuly v něm startuje turistický ruch, který láká zdejší unikátní komunita muslimských alávitů i možnost podívat se zblízka na sousední Libanon, oddělený hranicí střeženou jednotkami OSN.

Dosavadní úvahy ohledně dronů pro českou armádu se mění na konkrétnější plány. Válka na Ukrajině zdůraznila význam bezpilotních letadel a obecně vede státy střední Evropy k razantnímu zvýšení zbrojních výdajů. Čeští poslanci proto jednali v izraelských zbrojovkách včetně výrobců dronů.

Izrael hodlá do pěti let zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách. Plán odsoudila Liga arabských států, podle níž jde o flagrantní porušení mezinárodního práva. Podobně se už dříve vyjádřila Sýrie. Na okupovaném území nyní žije asi dvacet pět tisíc Izraelců. Většina světa anexi této oblasti neuznává, výjimkou jsou Spojené státy.

Izrael chce zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách, řekl v neděli na schůzi vlády premiér Naftali Bennett. Na tomto syrském strategickém území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nyní žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů, z nichž většina se považuje za Syřany se statusem izraelských rezidentů. Izrael v roce 1981 obsazenou část výšin anektoval, což ale OSN a mnoho zemí považuje za neplatné.

Libanonské militantní hnutí Hizballáh odpálilo na Izrael skoro dvě desítky raket, na což izraelská armáda reagovala útoky na místa odpalu v Libanonu. Hizballáh, který je podporován Íránem, svůj útok označil za odpověď na čtvrteční nálety Izraele. Ten uvedl, že s Libanonem nechce válku, ačkoliv by i na tuto možnost byl připraven. Libanonská armáda později oznámila, že čtyři členové Hizballáhu zodpovědní za odpálení raket byli zadrženi.

Spojené státy okamžitě zakročí proti organizacím napojeným na hnutí prosazující bojkot Izraele. V Jeruzalémě to řekl šéf americké diplomacie Mike Pompeo, který tam přijel v rámci své současné cesty do Evropy a na Blízký východ. Jako první vrcholný americký diplomat navštívil židovskou osadu na palestinském Západním břehu Jordánu a následně jako první ministr zahraničí Spojených států navštívil syrské Golanské výšiny, strategicky významné území okupované Izraelem od roku 1967.

Syrská protivzdušná obrana zasáhla proti útoku, který tamní média připsala Izraeli. Syrská tisková agentura SANA  informovala, že střely byly zneškodněny nad Damaškem. Agentura Reuters s odvoláním na západní rozvědky napsala, že Izraelci mířili na cíle spojené s Íránci, kteří v Sýrii působí.

Galilejské jezero, největší sladkovodní zdroj v Izraeli, je zcela plné. V předchozích letech v něm vody neustále ubývalo, loňské a letošní deště ale byly natolik vydatné, že jeho břehy vystoupaly až na maximum. Není přitom vyloučeno, že přebytečnou vodu ještě letos vypustí směrem k Mrtvému moři, další vodní ploše, která je ohrožena vysycháním.

Etiopie pokračuje s výstavbou jedné z největších přehradních nádrží v Africe. Sousední Egypt se bouří, jelikož považuje hráz na Nilu za ohrožení svých životních zájmů. Tahanice o vodu přitom mohou vést i k mezistátním konfliktům. O urovnání sporu nyní jednal v Etiopii šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Spojené státy podle Reuters připravují vyslání tří tisíc vojáků na Blízký východ.

Americká operace, při níž zemřel velitel elitních íránských jednotek Kuds Kásim Solejmání, vyvolala mezinárodní odezvu. Spojené státy a další země se připravují na případnou odvetu Teheránu. Velká Británie a Německo zpřísňují opatření na blízkovýchodních základnách, Francie a Nizozemsko varují své občany v Iráku. České ministerstvo zahraničí situaci sleduje, zatím ale zvláštní pokyn nevydalo – před cestami do Iráku varuje dlouhodobě.