Tisíce svinek „v tanci smrti“. Izraelci popsali důsledky světelného znečištění

Nahrávám video
Zdroj: Ecology and Evolution

Nově instalované lampy na Golanských výšinách způsobují proměny chování drobných korýšů, kteří žijí normálně pod kameny. Místo toho nyní v noci tyto bezpečné úkryty opouštějí a vydávají se kroužit celé hodiny kolem světel.

Na negativní dopad pouličního světla na živé organismy upozorňují desítky studií. Lidé kvůli němu ztratili pohled na hvězdy, ale příroda přichází o mnoho víc. Nejdramatičtější efekty vidí vědci u hmyzu, který krouží kolem lamp tak dlouho, až spálí energii, již potřebuje k získávání potravy nebo k rozmnožování.

Jedna špatně umístěná lampa tak může připravit o život až tisíce kusů hmyzu, což znamená v důsledku negativní dopady na celý potravní řetězec. Teď vědci popsali další, doposud neznámý dopad umělého osvětlení v noci.

Tisíce stejnonožců, tedy pozemských korýšů, z nichž jsou nejznámější svinky, kolem lamp krouží v obrovských synchronizovaných kruzích. Biologové vedení profesorem Arielem Chipmanem z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě to popsali v odborném časopise Ecology and Evolution.

Kruhové obrazce tvořené těly svinek v Izraeli
Zdroj: Ecology and Evolution

„Víření“ svinek si poprvé všiml amatérský přírodovědec v údolí Jezreel, když v noci chodil po Golanských výšinách. Normálně se tam svinky druhu Armadillo sordidus (české jméno nemají) chovají podobně jako v tuzemsku – ukrývají se pod kameny nebo ve vlhkých zbytcích vegetace. Jenže tentokrát bylo jejich chování úplně jiné než to běžné, když svinky v širokých kruzích vířily kolem tyčí, na nichž jsou umístěna světla.

Biology toto vyprávění zaujalo a připadalo jim věrohodné, takže se rozhodli vydat se do této oblasti, aby tam otestovali, co vlastně svinky ovlivňuje.

Vyloučení různých možností

Normálnímu pozorovateli by stačilo k vytvoření závěru jen pouhé pozorování až pěti tisíců svinek, jak krouží kolem světelného zdroje: předpokládal by, že tady je příčina. Vědci ale musí postupovat jinak. Nejprve, aby k takovému závěru mohli dospět, musí vyloučit všechny ostatní možnosti. A přesně to izraelští biologové udělali.

Otestovali celou řadu faktorů, které by teoreticky mohly výše popsané kroužení svinek vysvětlit. Jedním z nich byl magnetismus – Golanské výšiny totiž mají unikátní magnetické vlastnosti, jež by mohly způsobit pohyb stejnonožců. Jenže ať badatelé použili jakkoliv silné nebo směrované magnety, na svinky to nemělo sebemenší dopad. Stejně dopadly i experimenty s ultrafialovým světlem, které drtivá většina korýšů zkrátka ignorovala.

Svinka druhu Armadillo sordidus
Zdroj: Ecology and Evolution

Jedinou věcí, která vyvolávala masový krouživý pohyb svinek, bylo bílé světlo, tedy právě takové, jaké se využívá v lampách. Výzkumníci současně popsali, že klíčem je geometrie tohoto světla. Svislý světelný paprsek vytváří na zemi kruhovou „hranici“ osvětlení. Svinky přitahované světlem začnou kráčet podél okraje tohoto světelného kruhu. Jakmile hustota korýší populace dosáhne určité prahové hodnoty, jednotlivé pohyby se promění v kolektivní vír, jenž se udržuje sám v pohybu.

„Zatímco kolektivní pohyb je v živočišné říši běžný, vidět ho v této formě u stejnonožců bylo zcela nečekané. Zdá se, že geometrie našeho moderního světa – konkrétně kruhové světelné kruhy vytvářené pouličními lampami – interaguje s přirozenými instinkty těchto tvorů a vytváří fascinující, ale potenciálně škodlivý jev,“ uvedli experti.

Fascinující a smrtící

Vědci připouštějí, že pro ně bylo nesmírně zajímavé pozorovat kroužení svinek, ale současně upozorňují na možné dopady. Tím hlavním je, že světlem „zhypnotizovaní“ tvorové přicházejí o energii a její zásoby, které by běžně využili jinak.

Nahrávám video
Zdroj: Ecology and Evolution

A současně je taková koncentrace svinek doslova pozvánkou pro predátory – biologové už pozorovali, jak ke kruhu pronikla stonožka, která se svinkami běžně živí. Toto chování korýšů je zřejmě velmi nové, reaguje na nová svítidla v místě, kde se s nimi tento druh nemohl doposud setkat, takže se ještě predátoři nenaučili situace využívat. Vzhledem ke schopnosti zvířat adaptovat se na nové příležitosti lovu ale změna dle vědců nebude dlouho trvat.

Autoři práce dodávají, že jejich výzkum ukazuje, jak i malé změny v prostředí, jako je instalace pouličního osvětlení, mohou zásadně změnit prastaré vzorce chování těch nejmenších obyvatel planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 23 mminutami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 19 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 23 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
včera v 11:20

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
včera v 11:10

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22
Načítání...