Izrael uvítal vítězství Trumpa, jeho první mandát se vyznačoval podporou židovského státu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl jedním z prvních, kteří gratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách. Izrael předpokládá, že Trump bude podporovat tamní vládu tak jako při prvním prezidentském období, ale volby zajímaly i další lídry zemí a hnutí na Blízkém východě. Trump měl při působení v Bílém domě tento region na předním místě svého programu a podobně se to očekává i po jeho uvedení do funkce 20. ledna 2025.

Během svého prvního prezidenství Trump zaujal tím, že si pro svou úvodní zahraniční cestu vybral Saúdskou Arábii, pokusil se zprostředkovat „dohodu století“ mezi Izraelci a Palestinci, posílil regionální integraci židovského státu a výrazně zesílil tlak na Írán. Jenže od roku 2021 se situace na Blízkém východě značně proměnila.

Regionální lídři pozorně sledují, jak se k otázkám na Blízkém východě Trump postaví. Pozitivní reakce na vítězství osmasedmdesátiletého politika přinesly Izrael a Saúdská Arábie. Podle zpravodaje ČT na Blízkém východě Davida Borka většina státníků blahopřála „z důvodu diplomatické zdvořilosti, ale i z důvodu očekávání vlastních politických pozic“. Překvapila ho však reakce Palestinské autonomie vzhledem k Trumpovým vřelým vztahům k Izraeli při prvním prezidentském období.

„Kromě formální gratulace k zisku vítězství tam byla opakovaná slova o nadějích na mír. Zajímavé je, že něco podobného zaznělo i od Palestinské autonomie, od Mahmúda Abbáse. Uvědomme si, že Palestinská autonomie během prvního mandátu Donalda Trumpa měla poměrně mrazivé vztahy se Spojenými státy. Trump provedl několik kroků, které šly vstříc Izraeli a jeho pozicím. Mimo jiné snížil diplomatické zastoupení Palestinců v USA a také omezil americkou pomoc Palestinské autonomii. Od Abbáse přesto zaznělo blahopřání a také naděje, že se Amerika bude zasazovat o spravedlivé aspirace Palestinců na jejich vlastní stát,“ uvedl Borek.

14 minut
Studio 6: Zpravodaj ČT Borek o vlivu Trumpova zvolení na situaci na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Donald Trump mezi lety 2017 až 2021 vytrvale podporoval Izrael. Jeho vítězství tak vzbudilo nadšení Netanjahua, ale také izraelských občanů. V Tel Avivu se objevil billboard s nápisem: „Gratulace! Trumpe, učiň Izrael velikým!“, a to v odkazu na jeho motto Make America Great Again. Jaké politické kroky z nedávné doby dodávají Izraelcům optimismus?

Abrahámovské dohody

Za první Trumpovy vlády se počet arabských států, které měly diplomatické vztahy s Izraelem, zvýšil ze dvou na šest. Nové dohody přibyly s africkým Marokem a Súdánem a na Blízkém východě s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty. Rozšířil se tak seznam, který po desetiletí tvořily pouze Egypt a Jordánsko.

Nejvýznamnější z těchto dohod byly takzvané „Abrahámovské dohody“ v roce 2020, o které se zasadil Trump. Přinesly spolupráci Izraele s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty. Jak uvádí deník The New York Times, obě monarchie v Perském zálivu toužily upevnit spojenectví se Západem proti svému sousedovi a rivalovi na severu – Íránu. Jak uvedl server BBC, zúčastněné země dostaly přístup k pokročilým americkým zbraním výměnou za uznání Izraele.

Jeruzalém jako hlavní město

Hned v roce 2017 po nástupu Trump zvrátil dlouhotrvající opatrnou diplomacii ohledně hlavního města Izraele. Uznal Jeruzalém jako hlavní město a v následujícím roce se tam americké velvyslanectví přesunulo z Tel Avivu.

Postoj USA a většiny dalších zemí byl do té doby takový, že status města měl být určen jednáním mezi Izraelem a Palestinci. Ti si dlouho přáli, aby se jejich historické náboženské centrum, tedy východní Jeruzalém, stal hlavním městem budoucího palestinského státu. Izrael získal východní Jeruzalém ve válce na Blízkém východě v roce 1967, ale anexe nebyla široce uznávaná napříč mezinárodním společenstvím.

Golanské výšiny

Spojené státy se za první Trumpovy vlády staly první zemí na světě, která uznala izraelskou autoritu nad dlouho zpochybňovanými Golanskými výšinami. V roce 2019 podepsal Trump prezidentskou proklamaci, která toto území prohlásila za součást Izraele. Vláda pak založila novou osadu na Golanských výšinách, která nyní nese jeho jméno – „Trump Heights“.

Tento krok byl podle The New York Times obrácením americké politiky ohledně Golanských výšin, které Izrael dobyl během války v roce 1967. Tato anexe nebyla nikdy uznána Organizací spojených národů (OSN), která ji tehdy odsoudila. Podle mezinárodního práva náleží Golany Sýrii.

Válka na Blízkém východě

Staronový americký prezident opakovaně při volební kampani prohlásil, že chce na Blízký východ přivést mír. Britský server připomíná Trumpova prohlášení, že kdyby byl u moci místo Joea Bidena, Hamás nezaútočí na Izrael.

V médiích se spekuluje, jakým způsobem chce Trump dosáhnout míru. Podle BBC měl Trump s Netanjahuem „složitý a občas nefungující vztah“, ale má schopnost na izraelského premiéra vyvíjet tlak. Navíc Trump disponuje silnými vztahy s vůdci v klíčových arabských zemích, které mají kontakty s Hamásem.

„Trump ve volbách pranýřoval některé republikány za údajnou snahu zavést USA do nekonečných blízkovýchodních válek. Ale záleží, jestli bude vojenskou sílu ochoten aplikovat. Bidenova vláda byla velice opatrná při aplikaci vojenské síly. Příkladem je to, co se dělo v Jemenu – útoky povstalců na mezinárodní plavbu v Rudém moři a jen velice zdrženlivá reakce Ameriky,“ připomněl zpravodaj ČT Borek.

Navíc není jasné, kdo povede blízkovýchodní politiku v nové Trumpově administrativě. Podle serveru Guardian jsou v osudí Trumpův zeť Jared Kushner, který mluvil o realitním potenciálu v Gaze. Dalším adeptem je bývalý velvyslanec v Izraeli David Friedman, jehož žádost o nové místo v nastupující administrativě byla zaměřená na právo Izraele zmocnit se Západního břehu Jordánu.

Vítězství Trumpa ve volbách přišlo v období, kdy Bidenova administrativa vyvíjela poprvé vážnější tlak na Izrael a Netanjahuovu vládu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin minulý měsíc podle Guardianu napsali izraelské vládě ohledně toho, jak Jeruzalém brání humanitární pomoci pro Gazu, a ohledně jeho snahy o zamezení působení humanitární agentury OSN UNRWA. Dopis dal Izraeli třicet dní, než budou prezidentské volby v USA, aby změnil kurz své politiky, nebo čelil omezením podle zákonů ohledně dodávek amerických zbraní.

Jedním z scénářů může být, že Jeruzalém období nátlaku přečká. „Mezi dneškem a 20. lednem, tedy uvedením Trumpa do funkce, je ještě mnoho týdnů. Je možné, že Izrael se bude snažit s implicitní podporou či souhlasem Trumpa využít několikaměsíčního okna a co nejvíce pokročit se svým taktickým záměrem v Gaze, proti Hizballáhu či Íránu. Nový prezident by pak přišel po 20. lednu k něčemu, co je hotovou věcí, to je ale zatím čistě spekulace,“ přidal možný vývoj Borek.

Trump každopádně před volbami dával najevo, že hodlá jasně podpořit Izrael, jehož premiér Benjamin Netanjahu výsledek amerických voleb uvítal.

10 minut
Horizont ČT24: Zpravodaj ČT David Borek o izraelských vládních turbulencích
Zdroj: ČT24

UNRWA

Trumpovu podporu by nemusela mít UNRWA, agentura poskytující pomoc palestinským uprchlíkům, NY Times podotýká, že celé humanitární úsilí v regionu by tak mohlo čelit finanční krizi. Trump totiž přerušil její financování i v roce 2018. Ale třeba předloni USA přispěly zhruba 360 miliony dolarů této agentuře.

Izraelští představitelé tvrdí, že malý počet zaměstnanců UNRWA byl napojen na loňský útok na židovský stát ze 7. října vedený teroristickým hnutím Hamás. Izraelský parlament na konci října schválil zákon, který má této agentuře znemožnit působit na izraelském území.

Vztah k Íránu

„V případě Íránu existuje šance, že se Trump vrátí k postoji maximálního tlaku z předchozího období. Vzhledem ke zlepšeným vztahům se státy Perského zálivu by mohl být Írán vystaven většímu nátlaku ze strany USA," citovala CNN Hasana Alhasana z Mezinárodním institutu pro strategická studia v Bahrajnu. Příští čtyři roky by tak podle CNN mohly být pro Írán velkou zkouškou.

Od Trumpova odchodu z úřadu Írán zvýšil obohacování uranu, zvýšil vývoz ropy a posílil podporu regionálních militantních skupin. Ovšem Izrael pokračuje v útocích na zástupce Teheránu. Írán podle CNN čelí ekonomickým nepokojům a s tím související nespokojenosti obyvatelů. A tak hrozí, že zareaguje na izraelské údery.

Americký server CNN upozorňuje na obavy, že Trumpovo zvolení může povolit Netanjahuovi útok na íránská jaderná zařízení, před čímž varovala Bidenova administrativa. „Existuje scénář, že Trump řekne Netanjahuovi, aby dokončil práci předtím, než on formálně nastoupí do funkce. To znamená, že bychom mohli v listopadu a prosinci zaznamenat ostrou eskalaci napětí. Izrael se snaží prosadit svou výhodu a oslabit Írán. Poté přijde Trump jako mírotvorce,“ zmiňuje ředitel projektu Iran Project a hlavní poradce International Crisis Group Ali Vaez.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 3 hhodinami

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 5 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...