Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.
Agentura Reuters v pondělí s odvoláním na turecké zdroje napsala, že syrští povstalci podporovaní Tureckem dobyli na severu Sýrie město Manbidž, kde bojují s kurdskými jednotkami. Podle stanice Kurdistan24 ale boje pokračují a povstalci zatím město neovládli.
Napětí v zemi po pádu Asada tak nadále pokračuje. Části Sýrie okupují Turecko a Izrael, který preventivně vyslal tanky do nárazníkové zóny v okupovaných Golanských výšinách.
Konec režimu Bašára Asada v Sýrii
- Pondělí 9. prosince 2024
- 22:26
On-line přenos k dění v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada nyní končí. Krátké zprávy můžete nadále sledovat na webu ČT24 v rámci sekce Právě se děje.
- 22:13
Šéf syrských islamistických milic Muhammad al-Džulání se podle zpravodaje ČT Václava Černohorského snaží působit umírněně už dlouhodobě. „V roce 2021 na rozhovor s PBS nepřišel v maskáčích a vojenské uniformě, přišel v košili, khaki bundě, s autorem rozhovoru se nechal fotografovat v civilu a už tehdy vlastně říkal to, co z jeho úst slyšíme nyní, že jeho organizace nepředstavuje žádné nebezpečí pro Západ, že mu jde jen o to, co je v Sýrii. Teď jsou to stejná inkluzivní prohlášení tom, že se nemá mluvit ženám do toho, jak se oblékají, nebo o ochraně menšin,“ uvedl zpravodaj.
- 21:40
„Rusové mají v Sýrii okolo sedmi až sedmi a půl tisíce lidí, většina je personál letecké základny, která je větší než námořní. Některé stroje odletěly, ale podle satelitních snímků na místě stále zůstávají stíhačky, které by se Rusům určitě hodily na Ukrajině, ale zatím to vypadá, že se snaží o budoucnosti základen spíše domluvit,“ řekl v pořadu 90' ČT24 redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.
Přítomnost izraelských sil je podle izraelského ministra zahraničí Gideona Sa'ara „omezeným, dočasným“ krokem, jehož jediným cílem je zajistit bezpečnost židovského státu v chaotické situaci po pádu Asadova režimu.
„Izraelské tanky vstoupily na území demilitarizovaného pásma, které má několik čtverečních kilometrů, které od roku 1974 po jomkipurské válce v rámci příměří mezi oběma státy udržovaly od sebe izraelské a syrské území,“ popsal zpravodaj ČT Jakub Szántó. Dodal, že území je nyní obsazené kvůli tomu, aby Izrael poskytl ochranu místní mírové misi UNDOF.
Szántó také uvedl, že hrozí jisté propuknutí bojů mezi „protiasadovskými“ frakcemi. „Zatím ne možná bezprostředně, ale nebezpečí je tam poměrně vysoké, protože v tuto chvíli neovládá kompletně celou Sýrii prakticky nikdo,“ upřesnil.
Podotkl také, že je potřeba počítat s armádou „donedávna vládní moci“. Ta podle Szántó ovládá středomořské území na severozápadě Sýrie, kde jsou rozmístěny obě ruské základny, a je dobře vyzbrojená.
Egyptské ministerstvo zahraničí v pondělním prohlášení uvedlo, že odsuzuje „další okupaci syrského území“ Izraelem a že vstup izraelské armády do nárazníkové zóny považuje za pokus prosadit novou realitu v terénu silou. Egypt spolu s většinou mezinárodního společenství pokládá izraelskou kontrolu nad Golanskými výšinami za nezákonnou okupaci syrského území.
Zahraniční reakce
Na poslední překotný výboj reagují i Spojené státy, které zaútočily na pozice Islámského státu. Chtějí tak zabránit tomu, aby teroristická organizace po pádu syrského režimu Bašára Asada znovu nabrala na síle.
„Budeme podporovat sousedy Sýrie, včetně Jordánska, Libanonu, Iráku a Izraele, pokud by během tohoto přechodného období vzešla ze Sýrie jakákoliv hrozba. V nadcházejících dnech budu hovořit s lídry tohoto regionu,“ sdělil americký prezident Joe Biden.
„Pro obyvatele Sýrie i celého regionu je to okamžik radosti ale i nejistoty,“ poznamenal generální tajemník NATO Mark Rutte., který doufá v klidné předání moci a inkluzivní politický proces. Zdůraznil, že vůdcové syrských povstalců musí v době politických změn dodržovat zásady právního státu, chránit civilní obyvatelstvo a respektovat náboženské menšiny. Rusko a Írán obvinil ze spoluodpovědnosti na zločinech Asadova režimu vůči obyvatelům vlastní země.
Čínské ministerstvo zahraničí doufá, že všechny strany konfliktu v Sýrii „naleznou politické řešení, aby se v zemi co nejdříve obnovila stabilita a pořádek“. Rusko požádalo o mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti OSN.
Na sídle velvyslanectví Sýrie v Moskvě v pondělí zavlála vlajka syrského opozičního hnutí. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov také uvedl, že o udělení azylu Asadovi a jeho rodině v Rusku rozhodl ruský vůdce Vladimir Putin. „Kde se Asad nachází, s kým je v kontaktu, jak je chráněný – na detailní otázky novinářů mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odpověděl, že jim na to nemá co říci,“ sdělil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
Libanonský Hizballáh považuje dění v Sýrii za závažnou a nebezpečnou transformaci, uvedl poslanec hnutí. Palestinský Hamás naopak poblahopřál syrskému lidu.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové EU vývoj řeší s partnery na Blízkém východě. „Evropská unie v této fázi není v kontaktu s HTS nebo jeho lídry,“ citovala AFP mluvčího Evropské komise Anouara Al Anouniho. EU podobně jako Spojené státy klasifikuje uvedené hnutí jako teroristickou organizaci.
Francie oznámila, že do Sýrie vyšle zvláštního vyslance, a Velká Británie zváží, zda syrské uskupení HTS odstraní ze seznamu zakázaných organizací, uvedl Reuters. Podle politického a kulturního geografa Vladimíra Baara by však spojenci měli být v postupu jednotní. Uvedl, že nelze, aby „jeden stát uskupení legitimizoval a druhý zůstal u toho, že jsou to teroristé“.
Turecko bude usilovat o bezpečný návrat syrských uprchlíků žijících v Turecku zpět do vlasti. „Budeme pokračovat v zajišťování dobrovolného a bezpečného návratu Syřanů a na obnově jejich země,“ uvedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan.
Rozdělená země
Ačkoliv povstalci obsadili Damašek prakticky bez boje, v ulicích je stále vidět kouř a rozbitá auta. Podle Petra Hladíka z ministerstva zahraničí se ve městě rabuje a z vězení utekla minimálně část zločinců. Resort tak z ambasády v Damašku dočasně stáhl všechny diplomatické pracovníky. „Naši lidé jsou v pořádku v libanonském Bejrútu,“ uvedl Hladík.
Szántó uvedl, že zatím nejsou žádné zprávy o syrském premiérovi Mohamedovi al-Džalálím. „Zřejmě zůstal na místě, nabídl se ke spolupráci s lidmi, kteří s ním budou jednat, aby mohl předat moc,“ informoval korespondent.
Szántó dále poznamenal, že prozatím v Sýrii neprobíhá žádné vyřizování účtů, vraždění, lynčování ani rabování. „Islamistické milice pod vedením té největší Haját Tahrír aš-Šám (HTS) udržují klid na důležitých místech,“ popsal.
Zároveň podotkl, že „to, že v Damašku nevládne Bašár Asad, ale Abú Muhammad al-Džulání, neznamená, že islamistický lídr je neoddiskutovatelným pánem celé Sýrie. Ta je velice fragmentovaná, rozdělená dokonce mezi pět skupin, které drží velmi významná území“. Právě nad al-Džuláním zůstává otazník, když nastavuje tvář vstřícnou menšinám i zahraničním mocnostem. Svůj džihád přitom vede už od roku 2003, v Sýrii zakládal pobočku al-Káidy.
Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause se může stát, že „k žádné tranzici nedojde a celý státní aparát se úplně rozpadne“. „Jedno z možných východisek je, že Sýrie jako stát zanikne, nebude tam síla, která by ho spravovala,“ dodal Kraus.
„Největší riziko, které si umím představit, je, že různé frakce, které teď společně svrhly režim Bašára Asada, budou bojovat o moc mezi sebou, až se budou sestavovat nové ozbrojené síly, přidělovat silové resorty, až se budou ustavovat nové tajné služby, bude se bojovat o to, kdo bude mít pod palcem třeba archivy, bude se bojovat o justici,“ podotkl analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
„Nejistot je teď více než jistot, ale pravda je, že vláda Bašára Asada a jeho otce Háfize bylo období krutovlády, diktatury v Sýrii, během něhož zahynuly desetitisíce lidí rukou režimu, dokonce i kvůli používání chemických zbraní, takže nelze příliš litovat, že režim padl. Situace v Sýrii ale byla komplikovaná už před pádem režimu, nemůžeme o ní smýšlet jako o unitárním státu,“ řekl diplomat Michael Žantovský.
Syrští uprchlíci
Zpět do Sýrie míří někteří uprchlíci, kteří před režimem Bašára Asada utekli. „Asad na nás střílel, zabíjel nás. V roce 2016 jsem uprchl ze Sýrie, přišel jsem do Turecka, teď se vracím. Díky bohu válka skončila,“ uvedl syrský uprchlík Mohamed Zín.
Vrátit se mohou a možná i budou muset tisíce Syřanů z Německa, kterých se do této evropské země před občanskou válkou v jejich vlasti uchýlil zhruba milion. V pondělí to s odvoláním na právní experty napsal německý deník Bild. „Pokud pomine důvod k útěku, musejí odcestovat i ti lidé, kterým byla žádost o azyl uznána,“ uvedl ústavní právník z univerzity v Oldenburgu Volker Boehme-Neßler. Povinnost vycestovat by se tedy týkala těch, kteří získali politický azyl, neboť je Asadův režim pronásledoval. Vztahovat by se to podle Bildu mohlo i na válečné běžence.
Německý migrační a azylový úřad zároveň přestal s okamžitou platností rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl. Situace v zemi je podle mluvčí ministerstva vnitra příliš nepřehledná.
Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu
Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby vyšetřuje informace, že v podzemích celách nechvalně proslulé věznice Sajdnájá jsou stále drženi lidé. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC. Sajdnájá, ležící asi třicet kilometrů severně od Damašku, je jedním z vězení, které během víkendu ovládli a osvobodili islamističtí povstalci.
Bílé přilby podle BBC uvedly, že do věznice vyslaly pět „specializovaných krizových týmů“, jimž pomáhá průvodce, který ví, jak to v rozsáhlém vězeňském komplexu vypadá. Místní úřady informovaly, že na vysvobození vězňů se stále pracuje a že ve věznici panují podmínky, v nichž se lidé kvůli špatnému přívodu vzduchu téměř dusí. Na sociálních sítích naléhají na bývalé vojáky a pracovníky vězeňské služby za Asadova režimu, aby povstalcům poskytli kódy k elektronickým dveřím v podzemí.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk zároveň v pondělí vyzval k ochraně menšin v Sýrii, inkluzivní politické transformaci a vyšetřování zločinů.
