Izraelský úder v Bejrútu cílil na schůzku elitních jednotek Hizballáhu

Při pátečním leteckém izraelském útoku na předměstí Bejrútu zemřel další vysoce postavený velitel Hizballáhu Ahmad Mahmúd Vahbí, oznámila teroristická organizace. Izraelský úder se zaměřil na schůzku velení elitních jednotek Hizballáhu, informovala agentura AFP s odkazem na zdroj blízký libanonskému hnutí. Mrtvých je podle libanonského ministerstva zdravotnictví nejméně 37 včetně tří dětí. Na osmašedesát dalších lidí bylo zraněno. Počet obětí zřejmě poroste, neboť záchranáři stále prohledávají trosky, a dvacet lidí se pohřešuje. Izrael podle palestinské agentury WAFA udeřil i v budově školy v Pásmu Gazy, kde zabil dvaadvacet lidí. Židovský stát tvrdí, že cílil na jednotky teroristického hnutí Hamás.

„Velení jednotek Radván se shromáždilo v suterénu budovy, na kterou se v pátek zaměřil izraelský úder, a šestnáct jejich členů, včetně vůdce a vysokého velitele, bylo zabito,“ řekl AFP zdroj blízký libanonskému hnutí. Radván jsou speciální jednotky Hizballáhu, jejichž hlavním cílem je infiltrace na sever Izraele a na jím okupované Golanské výšiny.

Ahmad Mahmúd Vahbí podle agentury Reuters velel vojenským operacím jednotek Radván do začátku letošního roku během války, kterou izraelská armáda vede v Pásmu Gazy od loňského října v odvetě za teroristický útok Hamásu na Izrael.

Izrael dříve zabil šéfa jednotek Radván

Izraelský úder mířil na budovu v hustě obydlené čtvrti na jižním předměstí Bejrútu a odehrál se v pátek odpoledne, kdy se mnoho lidí vracelo z práce a děti šly domů ze školy, uvedla agentura AP. Podle ní v sobotu ráno tiskové oddělení Hizballáhu vzalo novináře na místo útoku, kde záchranáři stále pokračují v prohledávání trosek budovy.

Už v pátek izraelská armáda i Hizballáh uvedly, že při útoku na čtvrť, jež je baštou hnutí, zemřel šéf jednotek Radván Ibrahím Akíl. Ten byl také na americkém seznamu hledaných osob kvůli údajnému podílu na dvou atentátech v Bejrútu na americké velvyslanectví a základnu americké námořní pěchoty v roce 1983, při nichž zemřelo přes tři sta lidí.

Akíl je nejvýše postaveným velitelem Hizballáhu zabitým izraelskou armádou od července, kdy rovněž na předměstí Bejrútu izraelský úder zabil Fuáda Šukra. Podle deníku Ha'arec byl Akíl zraněn tento týden v úterý při explozích několika tisíc pagerů v Libanonu a v pátek ráno propuštěn z nemocnice.

Komisař OSN odsoudil výbuchy zařízení

Sérii explozí komunikačních zařízení v Libanonu, která cílila na členy hnutí Hizballáh, a která je připisována Izraeli, odsoudil vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Podle něj by tato akce mohla být považována za válečný zločin, řekl podle tiskových agentur v pátek na zasedání Rady bezpečnosti OSN Türk.

Exploze podle Türka „rozšířily strach, paniku a hrůzu mezi lidmi v Libanonu“, kteří už tak trpí kvůli dlouholeté ekonomické krizi a konfliktu Hizballáhu s Izraelem. „Násilí s cílem šířit teror mezi civilisty je válečným zločinem,“ prohlásil a vyzval k nezávislému vyšetřování explozí komunikačních zařízení. „Mezinárodní humanitární právo zakazuje užívání nástražných výbušných zařízení v podobě zdánlivě neškodných přenosných předmětů,“ řekl Türk podle BBC na zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Libanonský premiér Nadžíb Mikátí označil páteční útok za „strašlivý masakr“ a vyzval mezinárodní společenství, aby k němu zaujalo „jasný postoj“. Uvedl rovněž, že plánoval odcestovat do New Yorku na Valné shromáždění OSN, ale vzhledem k nejnovějším událostem se rozhodl tuto cestu zrušit.

Exploze tisíců pagerů a středeční výbuchy dalších komunikačních zařízení v Libanonu, které si vyžádaly čtyři desítky obětí a několik tisíc zraněných, dál vyostřily dlouholetý konflikt mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím. Konflikt eskaloval loni v říjnu po teroristickém útoku Hamásu na Izrael, při kterém ozbrojenci zabili na 1200 lidí a 150 dalších odvlekli jako rukojmí do Pásma Gazy. Hizballáh je totiž spojencem palestinského Hamásu a Íránu.

Od té doby se izraelská armáda a Hizballáh denně ostřelují přes izraelsko-libanonskou hranici. Ve čtvrtek večer Izrael podnikl dosud zřejmě nejtvrdší nálety na pozice hnutí za téměř rok trvání přeshraničního konfliktu. V pátek odpoledne pak Hizballáh vypálil z jižního Libanonu na cíle v severním Izraeli na 150 raket.

Ostřelování pokračovalo i v sobotu, po vlně izraelských leteckých úderů na pozice Hizballáhu na jihu Libanonu odpálil Hizballáh na sever Izraele asi 90 raket. Izraelská armáda oznámila, že při leteckých úderech zničila tisíce zařízení určených k odpalování raket na židovský stát.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan v sobotu uvedl, že má obavy z eskalace konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Řekl nicméně, že zabití Akíla učinilo zadost spravedlnosti. „Pokaždé, když je terorista zabíjející Američany pohnán ke spravedlnosti, považujeme to za dobrý výsledek,“ prohlásil.

Izrael udeřil i v Pásmu Gazy

Podle palestinské agentury WAFA nejméně dvaadvacet lidí včetně třinácti dětí zemřelo při izraelském útoku na budovy školy ve městě Gaza, v níž se údajně ukrývali Palestinci vysídlení kvůli válce. Informovala o tom agentura Reuters. Izraelská armáda předtím uvedla, že cílem bylo velitelské stanoviště palestinského teroristického hnutí Hamás. Podle serveru The Times of Israel ozbrojené síly židovského státu uvedly, že školu, která byla cílem úderu, využívali teroristé k útokům proti izraelským vojákům.

Izrael během války v Pásmu Gazy, která trvá už téměř rok, bombardoval desítky škol a dalších budov, kam utíkají civilisté před boji. Cílem úderů byly i nemocnice. Izraelská armáda to zdůvodňuje tím, že budovy podle ní využívají ozbrojenci z Hamásu.

Odvetná ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si od října podle úřadů ovládaných Hamásem vyžádala nejméně 41 391 životů z řad Palestinců, většinou civilistů, a přes 95 760 Palestinců bylo kvůli bojům a masivnímu bombardování zraněno. Informace nicméně nelze nezávisle ověřit. Válka v Gaze způsobila obrovskou humanitární krizi, statisíce lidí přebývají v takzvané humanitární zóně ve stanech či zničených budovách, nemají dost jídla ani pitné vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...