Izraelské jednotky v noci překročily na čtyřech různých místech syrské hranice a zadržely množství výzbroje. Izraelci také v Sýrii vyslýchali podezřelé z pašování zbraní. Při nových střetech v Suvajdě obývané převážně drúzskou menšinou mezitím zahynuli nejméně čtyři lidé, píše agentura AFP s odkazem na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Během červencových bojů mezi muslimy a drúzy Jeruzalém opakovaně bombardoval pozice vládních sil.
Podle izraelské armády bylo v posledních měsících v jižní Sýrii provedeno přes tři sta „rutinních operací“, uvedl server Times of Israel. V drúzském pohraničním městě Hader operovaly při nejnovější noční razii jednotky 226. záložní parašutistické brigády a polní vyšetřovatelé jednotky 504 zpravodajského ředitelství.
Izraelské obranné síly uvedly, že informace shromážděné během výslechů podezřelých z obchodování se zbraněmi spolu s předchozími zpravodajskými informacemi dovedly vojáky ke čtyřem místům v oblasti, kde se nacházely sklady zbraní.
Vojáci uskutečnili zátahy na všech čtyřech místech současně, přičemž zabavili „četné zbraně, které podezřelí pašovali,“ sdělila armáda.
Izrael se vojensky angažuje v Sýrii od pádu režimu Bašára Asada v prosinci 2024. Zásahy v sousední zemi hájí nutností zajistit bezpečnost židovského státu. Zbraně minulého režimu se podle něj nesmí dostat do rukou islamistů.
Židovský stát obsadil syrskou demilitarizovanou zónu a v rámci masivní vlny bombardování zničil většinu zařízení Asadovy armády. Izraelské obranné síly byly nasazeny na devět stanovišť v jižní Sýrii, většinou v nárazníkové zóně střežené OSN, zmiňuje Times of Israel.
Nové sektářské střety
V provincii Suvajda na jihu Sýrie v posledních dnech opět roste napětí. Nedělní boje začaly střety u strategicky položeného kopce Tal Hadíd, který je pod kontrolou vládních sil a z něhož lze pozorovat značnou část oblasti. Syrské ministerstvo vnitra z útoku obvinilo milice loajální jednomu z drúzských vůdců Hikmatu Hadžrímu, který v minulosti opakovaně žádal o intervenci Izraele. Při střetech zahynuli tři členové vládních bezpečnostních složek a jeden ozbrojenec z místních skupin.
Přístupová cesta z Damašku do Suvajdy je od 20. července uzavřena. Z její blokády se vzájemně obviňují obě strany. Do oblasti přesto podle AFP v minulých dnech dorazilo několik konvojů OSN s humanitární pomocí, v neděli ale ministerstvo vnitra oznámilo, že koridor byl z bezpečnostních důvodů dočasně uzavřen.
Organizace SOHR už v sobotu informovala o střetech ozbrojenců z beduínských kmenů a drúzských milic. Nepřátelství mezi těmito skupinami se v polovině minulého měsíce znovu vyhrotilo a vedení země do oblasti poslalo vládní jednotky.
Do konfliktu se v té době letecky zapojila i izraelská armáda, která to zdůvodnila snahou chránit menšinové drúzy a která ostřelovala i vládní budovu v Damašku; podle některých zdrojů šlo o ministerstvo obrany. Podle aktivistů sektářské násilí stálo během týdne bojů životy více než 1100 lidí, většinou z řad drúzů.
Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara následně v oblasti vyhlásil příměří a vyslal tam jednotky vnitřní bezpečnosti. Ty mají podle něj chránit civilisty a ukončit chaos vyvolaný sektářským násilím.
Drúzové jsou náboženská menšina, která má kořeny v šíitském směru islámu a žije zejména v Sýrii, kde tvoří asi tři procenta populace, ale i v dalších zemích Blízkého východu. Drúzové v Izraeli jsou loajální vládě, která se označuje za jejich ochránce podle BBC i proto, že drúzové slouží v izraelské armádě. V židovském státě a na jím okupovaných Golanských výšinách žije kolem 152 tisíc příslušníků této menšiny.
Střety v provincii Suvajda jsou dalším testem pro Šarovu vládu po vlně násilí proti příslušníkům alavitské menšiny v pobřežních regionech, kde začátkem března zemřelo na 1500 lidí. Podle Šary byly násilnosti vůči alavitům důsledkem útoků ozbrojenců na bezpečnostní složky nového syrského vedení. Alavité jsou náboženská menšina, která má kořeny v šíitské větvi islámu a patřil k ní i svržený diktátor Asad.
