Razie

Velvyslanectví Eritreje ve Spojených státech podle listu The Washington Post dokázalo získat miliony dolarů na podporu zájmů represivního režimu africké země. Na vládnoucí eritrejskou stranu přitom USA před třemi lety uvalily sankce za vyslání vojáků do sousední Etiopie a přispění k humanitární krizi a krizi v oblasti lidských práv. Ta Eritrea porušuje i u svých občanů – trestá stejnopohlavní vztahy, zneužívá nucenou vojenskou službu nebo provádí razie proti odpůrcům režimu.

Federální porota uznala vinným bývalého policejního detektiva z Kentucky z použití nepřiměřené síly vůči Breonně Taylorové při nepovedené drogové razii v roce 2020, při které žena zemřela. Smrt šestadvacetileté Afroameričanky spolu se zabitím George Floyda policisty v Minneapolisu v květnu 2020 vyvolaly celonárodní protesty proti rasové nespravedlnosti.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) požaduje rezignaci obviněných členů vedení dopravního podniku a vyhlášení výběrového řízení na jeho generálního ředitele. Kromě toho požaduje plné obsazení orgánů podniku. Šéf pražského dopravního podniku Petr Witowski nevidí důvod ke své rezignaci, do případného výběrového řízení se přihlásí. V sídle Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) v pondělí zasahovali policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Situací se bude v pondělí zabývat rada města. Řešit ji budou i zastupitelé příští čtvrtek.

Náměstek pražského primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) v souvislosti s pondělní razií v pražském dopravním podniku (DPP) uvedl, že doufá, že současná kauza pomůže k větším personálním i strukturním změnám. Petra Witovského jsem vyzýval v k rezignaci opakovaně, řekl o šéfovi DPP v Událostech, komentářích. Programový ředitel české kanceláře Transparency International Ondřej Kopečný dodal, že jde o hlubší problém a rezignací Witowského se nevyřeší. Potíže v dopravním podniku se podle něj objevují opakovaně a je tedy namístě otázka, zda je řízení DPP dobře nastavené.

Izraelská armáda čtvrtým dnem pokračuje v rozsáhlé operaci na Západním břehu Jordánu. Podle svých slov už zabila šestadvacet palestinských ozbrojenců a dalších třicet zadržela. Od teroristického útoku Hamásu loni 7. října zažívá Západní břeh eskalaci násilí jak ze strany palestinských radikálů, tak židovských osadníků.

Izraelské úřady za dobu nynější vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která se opírá o ultranacionalisty, nebývalým tempem urychlily rozšiřování nelegálních židovských osad, zabírání půdy a demolice domů Palestinců na Západním břehu, všímá si americký list The Washington Post (WP) a další média. Extremisté v kabinetu mluví o nutnosti zabránit vzniku palestinského státu a posílení izraelských sil v okupované oblasti. Podle některých expertů mohou tyto kroky značit nenápadný přechod směrem k anexi území, kde navíc od začátku války v Gaze bují útoky radikálních židovských osadníků.

Německé ministerstvo vnitra zakázalo Islámské centrum v Hamburku (IZH) a organizace, které pod něj spadají. Podle ministryně Nancy Faeserové centrum propagovalo islamistickou a totalitní ideologii, která je neslučitelná se zásadami demokratického státu. Německá kontrarozvědka už dříve označila organizaci za extremistickou a řízenou Íránem a od roku 1993 ji sledovala. Policie provádí razie v sídle centra a na dalších více než padesáti místech v osmi spolkových zemích.

Čeští policisté na základě žádosti od německých kolegů prohledávali byt německého poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně v Praze na Starém Městě. Napsal to Deník N. Podle Bystroně šlo o dva byty, které jsou dlouhodobě pronajaté. V Česku narozený politik čelí podezření, že od proruského serveru Voice of Europe přijímal úplatky. Bystroň odmítá, že porušil zákony.

Myslím, že rozsah obvinění překvapil i blízké spolupracovníky Iva Kaderky a předpokládám, že osobní odpovědnost bude vyvozena, prohlásil v pořadu Události, komentáře, předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek v souvislosti s podvody se státními dotacemi v Českém tenisovém svazu. Reportér ČT Dalibor Bártek, který se kauze věnuje, zmínil, že zjištěná trestná činnost a škoda zhruba patnáct milionů korun může být pouze začátkem.

Jen loni celníci v Česku zadrželi přes 328 tisíc kusů zboží, u kterého měli podezření na porušení práv duševního vlastnictví. Hodnota by v ceně originálů dosáhla téměř půl miliardy korun. I letos už kontroly odhalily velké množství napodobenin.

Německá policie provedla v neděli v Berlíně rozsáhlou razii. Zásah souvisel s pátráním po dvou bývalých členech někdejší západoněmecké teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF), informoval zpravodajský web deníku Die Welt. Dolnosaský kriminální úřad, který akci velel, podle agentury DPA potvrdil zadržení celkem deseti osob. Mluvčí úřadu posléze uvedla, že zadrženými nejsou hledaní Ernst-Volker Staub a Burkhard Garweg. Ty se nepodařilo najít ani večer při razii v dalším berlínském bytě. Mluvčí dodala, že předmětem vyšetřování jsou možné vazby zadržených na hledané členy RAF.

K rezignaci vyzvali náměstka olomouckého primátora Michala Záchu (ODS) nejen koaliční Piráti, ale i olomoucká organizace jeho mateřské strany. Záchy se týká aktuální kauza zakázek na dopravní stavby, i když není zcela jasné, jak úzce. Jeho advokát v úterý popřel předchozí informace, že by byl náměstek mezi zadrženými po policejním zásahu na hejtmanství. Státní zastupitelství oznámilo, že je obviněno třináct lidí, neupřesnilo však, koho policie stíhá. Zásah se ovšem týkal dopravních zakázek a Zácha má v gesci dopravu. O důsledcích policejního zásahu by měly ve středu jednat špičky krajské koalice.

Ministerstvo zdravotnictví dál řeší, koho po bývalém řediteli Michalu Stiborkovi pověří vedením Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Mluvčí Ondřej Jakob to uvedl v reakci na podezření, které ve čtvrtek přinesl server Seznam Zprávy ohledně statutárního náměstka Jiřího Malého, jenž po Stiborkově rezignaci instituci vede. Stiborek rezignoval před dvěma týdny, v pondělí v IKEMu zasahovala policie. Prověřuje podezření z vydírání, korupce a manipulace veřejné zakázky.

Dva Palestinci přišli v pátek o život při střetech s izraelskými silami v Nábulusu na okupovaném Západním břehu Jordánu, uvedl podle listu The Jerusalem Post palestinský Červený půlměsíc. Další dva Palestinci podle něj byli zraněni. Izraelská armáda podle agentury Reuters informovala, že dva palestinští útočníci byli zabiti při přestřelce.

Honduras chce zakročit proti gangům, tamní prezidentka Xiomara Castrová předala kontrolu nad věznicemi do rukou armády, která ihned provedla několik masivních razií. Úřady tak reagují na rostoucí násilí v zemi. Požár ve věznici vyvolaný právě znesvářenými gangy způsobil smrt téměř padesáti lidí. Další mrtvé přinesla víkendová střelba v jednom z měst.

Jednatel zlínského hokejového klubu Berani Zlín Robert Hamrla ve čtvrtek rezignoval na funkce v klubu, byl také generálním manažerem. Informoval o tom zlínský primátor Jiří Korec (ANO). Město má v hokejovém klubu 49procentní podíl. Hamrla je jedním z devíti lidí a čtrnácti firem, které kriminalisté ve středu obvinili v souvislosti s trestným činem krácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Poslední generace letos výrazně stupňují své nátlakové akce. Organizace je aktivní především v Německu, Itálii a Rakousku, kde často blokuje dopravu. Její členové se snaží strhnout pozornost třeba i poškozováním historických památek či uměleckých děl. I v tradičně pro-ekologických městech, jako jsou Berlín a Vídeň, ale roste kritika hnutí. Nátlakové akce podle některých politiků i obyvatel už překročily únosnou mez. A snahy reagovat na klimatické změny naopak podkopávají.

Čína v rámci protišpionážní kampaně cílí na poradenské firmy, které poskytují informace o trhu zahraničním klientům. Podle státních médií se snaží zastavit krádeže státních tajemství. Aktivita bezpečnostních služeb nepomáhá čínské ekonomice, která se po pauze vynucené covidem snaží přilákat zahraniční investory. Ti v Číně narážejí na nedostatek informací a transparentnosti.

Policie v osmi evropských zemích a také v Brazílii či Panamě zasahovala proti italské mafii 'Ndranghetě. Zatčeno bylo podle médií přes sto lidí. Operace, která zahrnovala sto padesát razií, se účastnily téměř tři tisíce policistů. Úřady zadržely velké množství peněz, drog a zbraně. Podle agentury EFE jde o největší zásah proti uvedené mafii a její síti obchodu s drogami z Jižní Ameriky. Někteří zadržení jsou podezřelí i z prodeje zbraní do Kolumbie.

Týden po palestinském útoku na předměstí Jeruzaléma se sedmi oběťmi Izrael dál zatýká členy militantních skupin. Během velké razie v Džanínu přišlo o život 10 Palestinců – z toho přinejmenším jedna civilistka. Už tak napjatou situaci vyhrocuje i fakt, že autorita palestinských autonomních úřadů vyhasíná a jejich roli přebírají právě lokální bojůvky.

Ukrajinské bezpečnostní složky provedly sérii razií u vysoce postavených úředníků a dalších čelných představitelů politiky či hospodářství. Domovní prohlídky se týkaly bývalého ministra vnitra Arsena Avakova či miliardáře Ihora Kolomojského, zásah se uskutečnil i v sídle kyjevské daňové správy. Předseda poslaneckého klubu hlavní vládnoucí strany prohlásil, že propuštěno bude celé vedení celní správy.

Rozsáhlý středeční zátah německé policie proti krajně pravicovým extremistům, kteří podle vyšetřovatelů připravovali v Německu násilný převrat, vyvolává pochybnosti o dobré přípravě. Poslankyně za postkomunistickou Levici Martina Rennerová tvrdí, že o chystaných raziích měla informace s týdenním předstihem a že zná také média, která to věděla ještě o další týden dříve. Spolková ministryně vnitra reagovala, že všichni, kteří měli být dopadeni, skončili v rukách policie.

Další vlnu razií a zatýkání očekává šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch v souvislosti s přípravou převratu, který v Německu chystali příznivci krajní pravice. Münch to řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF, kde uvedl, že prozatím je obviněno 54 lidí.

Německá policie při rozsáhlé razii v jedenácti spolkových zemích zatkla 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala státní převrat, počítala s vraždami politiků a vytvořením nové armády. I liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit, komentoval případ prezident Frank-Walter Steinmeier. Jejich plány na převrat označil za novou úroveň hrozby. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová slíbila, že Německo bude proti extremistům tvrdě postupovat.