Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
Turecká prokuratura v úterý brzy ráno po policejních a četnických raziích v okolí Ankary vydala příkazy k zadržení 241 podezřelých, z nichž 209 následně skončilo ve vazbě. Mezi nimi je 56 údajných bojovníků IS a 35 členů Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C), krajně levicové skupiny provádějící ozbrojené útoky a atentáty v Turecku. Razie s cílem zadržet zbývající podezřelé pokračují, píše se v prohlášení kanceláře hlavního prokurátora.
Islámský stát provedl v Turecku několik smrtících útoků, včetně střelby v istanbulském nočním klubu na Silvestra 2017, při níž zemřelo 39 lidí. DHKP-C stála například za sebevražedným útokem na americkou ambasádu v Ankaře v únoru 2013, při němž kromě útočníka zemřel i turecký člen ochranky a čtyři lidé utrpěli zranění.
Extremismus
Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních a zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku.
Mezi tyto principy patří:
- úcta k právům a svobodám člověka a občana
- svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát
- svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod
Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko-ekonomický systém. Snaží se tedy nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba.
Radikalizace
Radikalizací jsou rozuměny změny ideologických postojů člověka, které směřují k postojům vyhraněným, které vybočují z ústavních norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům. Tyto postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí destruktivně na stávající demokratický systém, včetně aktivit násilného charakteru.
Radikalismem rozumíme zastávání těchto vyhraněných ideologických postojů. Radikální postoje usilují o zásadní změnu stávajícího společenského nebo politického uspořádání. Na rozdíl od extremismu radikalismus ctí demokratické mantinely a snaží se o změnu systémovou cestou. Extremisté se mohou při prosazování své ideologie uchýlit k násilí – tehdy jde o násilný extremismus.
Výsledkem procesu radikalizace je extremista.
Opoziční deník BirGün a další média nicméně informovaly, že mezi zadrženými byl politik, aktivista za práva lidí z komunity LGBT+ a nejméně tři právníci, kteří mají podle AP blízko k levicovým skupinám. To vyvolalo obavy, že vláda by mohla využívat bezpečnost jako záminku k umlčení kritiků a zabránění možným protialiančním demonstracím během summitu, napsala AP.
„Tato svévolná vlna zadržování a zatýkání namířená proti levicovým a socialistickým institucím opět odhaluje, do jakého stavu se země dostala. Proměnit Ankaru v obrovské vězení prostřednictvím zákazů uvalených kvůli summitu NATO je nepřijatelné,“ uvedla prokurdská Strana rovnosti lidu a demokracie (DEM).
Turecko plánuje před summitem a během něj přísná bezpečnostní opatření, jako je zákaz demonstrací, omezení přístupu na silnice vedoucí k letištím či uzavření oblastí kolem místa konání akce a hotelů, kde budou ubytovány delegace. Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klade bezpečnost na první místo a úřady pravidelně provádějí bezpečnostní razie. Při té květnové bylo po celé zemi zadrženo 324 osob podezřelých z napojení na IS.
Policie v Německu zasahovala v několika spolkových zemích
Policie v několika německých spolkových zemích v úterý zasáhla proti lidem podezřelým ze členství v IS. Spolkové státní zastupitelství se sídlem v Karlsruhe o tom informovalo v tiskovém prohlášení.
Razie namířili vyšetřovatelé proti pěti lidem v Bádensku-Württembersku, Braniborsku a Hesensku. Policie je považuje za možné členy IS, kteří do Německa přišli s cílem získat v této zemi i dalších evropských státech nové přívržence teroristické organizace a peníze.
Domovní prohlídky se konají také u dalších jedenácti lidí v Bavorsku, Berlíně, Braniborsku, Hesensku, Severním Porýní – Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku. Tyto lidi ale policie nepovažuje za podezřelé. Jejich vazby na IS státní zastupitelství neupřesnilo.
