Bádensko-Württembersko

Německo se potýká s dozvuky hurikánu Kirk, který v zemi způsobil problémy v železniční dopravě. Francie eviduje jednu oběť, desítky tisíc lidí bouře připravila o elektřinu a vyplavila také dvě budovy parlamentu v Paříži, informují agentury DPA a AFP.

Záplavy na jihu Německa už mají nejméně čtyři oběti. Záchranáři objevili ve sklepě domu v hornobavorském Schrobenhausenu tělo ženy, po které pátrali od neděle. Ve švábském Offingenu nadále hledají pohřešovaného hasiče. Další dvě oběti v pondělí oznámilo Bádensko-Württembersko. Řezno kvůli stoupající hladině Dunaje, která dosáhla 5,9 metru, vyhlásilo stav katastrofy. Postiženou oblast navštívil spolkový kancléř Olaf Scholz v doprovodu německé ministryně vnitra Nancy Faeserové a bavorského premiéra Markuse Södera.

Záplavy na jihu Německa způsobují vlivem silných dešťů komplikace v železniční, silniční i říční dopravě. Na některých místech během jednoho dne spadlo takové množství srážek, kolik běžně naprší během celého měsíce. Lidem v postižených regionech pomáhají záchranné složky. Zásah v zatopené oblasti si ovšem vyžádal jeden život – na jihu Bavorska zemřel při zásahu dobrovolný hasič. Silné deště a bouřky jsou od pátku také na severu Itálie, kde rozvodněná řeka strhla do vody dvě ženy. Nehodu nepřežily.

Německo se potýká se silnými přívalovými dešti. Kvůli stoupajícím hladinám toků úřady v několika okresech v regionu Švábsko na jihozápadě Bavorska vyhlásily stav katastrofy. Informovala o tom agentura DPA. V oblasti kolem města Augsburg musel lidi z domů, které voda odřízla od světa, zachraňovat vrtulník.

Silné sněžení způsobilo vážné dopravní potíže na jihu Německa. V Mnichově se zastavila povrchová městská hromadná doprava a v bavorské metropoli, ale i v Ulmu v Bádensku-Württembersku museli cestující přenocovat ve vlacích, které rovněž nejely. Mnichovské letiště je zavřené, a to až do nedělního rána.

Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Německá vláda kancléře Olafa Scholze vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na Twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.

Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí večer řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.

Ve francouzském letovisku Biarritz ležícím u Biskajského zálivu v sobotu odpoledne naměřili 42,9 stupně Celsia, což je doposud nejvyšší hodnota na tomto místě. Na mnoha místech Francie padly červnové rekordy. Současná vlna veder ve Francii přišla v průběhu roku doposud nejdříve za posledních 75 let, uvedla meteorologická služba Météo France. Neobvykle horké počasí trápí i jiné evropské země.

Světu hrozí kvůli variantám omikron a delta „tsunami“ případů nákazy koronavirem, řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Celosvětově by podle WHO mohlo brzy přibývat přes milion nových případů infekce denně. Ve Spojených státech v posledním týdnu přibývaly odhalené nákazy koronavirem rychleji než v kterékoli předchozí fázi pandemie. Počty hospitalizací a úmrtí spojovaných s covidem-19 jsou ale oproti minulé zimní vlně výrazně nižší. Francie za posledních 24 hodin zaznamenala rekordních více než 208 tisíc nových nákaz. Také Itálie a Velká Británie překonaly dosavadní maxima.

Francie a Izrael zkracují interval mezi podáním druhé a třetí dávky vakcíny Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca proti covidu-19 ze čtyř, respektive pěti na tři měsíce. V Dánsku platí od pondělka nová pravidla, podle kterých musí mít při vstupu do země všichni cestující negativní test na koronavirus. V Německu počet infikovaných od začátku pandemie překročil hranici sedmi milionů. Austrálie potvrdila první úmrtí pacienta nakaženého novou koronavirovou variantou omikron. A američtí experti odhadují, že brzy budou všichni občané USA očkovaní nebo po nemoci.

Německá policie zpřísnila namátkové kontroly na hranicích kvůli pašování nelegální pyrotechniky z Čech. Německo prodej pyrotechniky reguluje celoročně, letos se tam ale kvůli pandemii nesmí před koncem roku prodávat vůbec. A tak i za její dovoz přes hranice hrozí přísné sankce.

Do Česka dorazilo pásmo bouřek, které do středečního rána hrozí krupobitím a silným nárazovým větrem. Nad české území vstoupilo po dvacáté hodině v širokém pruhu od Chebu po Dolní Dvořiště. Následky komplikují dopravu. Po intenzivních deštích se rozvodily některé řeky, krátkodobě mohou vystoupat na druhý, případně i třetí povodňový stupeň.

Německá kontrarozvědka sleduje části hnutí Querdenken, které v německých městech pravidelně demonstruje proti karanténním opatřením. Uvedlo to spolkové ministerstvo vnitra, podle nějž má hnutí za cíl „delegitimizovat stát“. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) nyní může sbírat informace k jednotlivým osobám a skupinám v rámci hnutí. BfV se obává, že konspirační teorie rozšiřované během demonstrací proti koronavirovým restrikcím přetrvají i po skončení pandemie.

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) vstupuje do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. Kdo se ale jako lídr postaví do jejího čela, zatím zůstává nejasné. Nerozhodne o tom ani nynější stranický sjezd v Drážďanech, který se odehrává tento víkend. Lídra místo delegátů vyberou později samotní členové. Od rána se v saské metropoli konají demonstrace proti AfD, žádné střety s policií ani násilnosti zatím hlášeny nejsou.

Některá německá města spouští či připravují zkušební projekty rozvolnění karantény. Vzorem je jihoněmecký Tübingen, který díky důslednému testování zvládá šíření infekce bránit – a nabízí jednodenní covidové pasy pro návštěvy obchodů a restaurací. Zastánci postupu tvrdí, že tübingenský model je cesta, jak s virem do získání imunity žít. Kritikům se ale nelíbí volnost podmíněná rozbory.

Nejhorší porážku v dějinách obou zemí utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci – v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství Zelených premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.

Německo čeká první dějství letošního volebního maratonu, který zakončí v září volby do Spolkového sněmu. Zemské poslance vybírají v neděli voliči v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, tedy v prvních dvou z celkem šesti zemí, které si letos zvolí nové parlamenty. Oboje volby jsou důležitým testem pro nové celostátní vedení křesťanských demokratů (CDU) v čele s Arminem Laschetem. Nebudou to mít ale vůbec jednoduché. Bádensko-Württembersko vede už deset let politik Zelených a v čele Porýní-Falce se zase po tři dekády střídají zástupci sociálních demokratů (SPD).

Šest lidí zahynulo při střelbě ve městě Rot am See na jihozápadě Německa. Potvrdila to policie. Sdělila také, že zadržela člověka, kterého z činu podezírá. Všichni mrtví byli jeho příbuzní. Motiv pachatele zatím není jasný, vyšetřovatelé ale podle místního policejního prezidenta Reinera Möllera předpokládají, že šlo „o rodinné drama“.

Německý spolkový státní zástupce vyšetřuje tři osoby podezřelé ze špionáže ve prospěch Číny. V Berlíně, spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Bavorsko i v Bruselu se kvůli tomu uskutečnilo devět domovních prohlídek, uvedl Der Spiegel. Mezi podezřelými je i bývalý pracovník Evropské komise a vyslanec EU, píše německý list.