Německá kontrarozvědka sleduje části hnutí „popíračů covidu-19“, chtějí podle ní delegitimizovat stát

Německá kontrarozvědka sleduje části hnutí Querdenken, které v německých městech pravidelně demonstruje proti karanténním opatřením. Uvedlo to spolkové ministerstvo vnitra, podle nějž má hnutí za cíl „delegitimizovat stát“. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) nyní může sbírat informace k jednotlivým osobám a skupinám v rámci hnutí. BfV se obává, že konspirační teorie rozšiřované během demonstrací proti koronavirovým restrikcím přetrvají i po skončení pandemie.

Skupinu Querdenken, jejíž název znamená nekonvenční či jiné myšlení, označuje agentura DPA za hnutí „popíračů covidu-19“, pravicových aktivistů a odpůrců očkování. Podle ministerstva nelze stoupence hnutí zařadit do ustálených škatulek pravicového či levicového extremismu ani islamismu, představuje totiž novou kategorii extremistického hnutí směřujícího k „delegitimizaci státu“.

Legitimní protesty a demonstrace proti vládní politice související s koronavirem byly opakovaně – v poslední době čím dál častěji – zneužívány k vyhroceným střetům, odůvodnilo ministerstvo rozhodnutí.

Ohlašovatelé a organizátoři demonstrací, zejména z řad přívrženců hnutí Querdenken, „zčásti zřetelně ukazují, že jejich program je širší než jen agitace k protestům proti státem vyhlašovaným ochranným opatřením proti koronaviru,“ uvedl úřad.

Kontakty hnutí s radikálními organizacemi, jako jsou Reichsbürger (Říšští občané) či Selbstverwalter (Samosprávci) popírající existenci spolkové republiky a demokratického zřízení, jsou „akceptovány či vyhledávány, ignorování úředních nařízení propagováno a státní monopol na legitimní násilí odmítán“. V dlouhodobé perspektivě je cílem hnutí otřást důvěrou ve státní instituce a jejich představitele, tvrdí ministerstvo.

Některé zemské pobočky BfV už skupinu sledují

Německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) krok avizoval začátkem dubna. „Tuto scénu máme od počátku pod drobnohledem. Přesně sledujeme to, kdo se jí účastní a jak se u toho chová,“ řekl s tím, že problémy a ochota používat násilí u tohoto hnutí vzrostla.

Některé zemské pobočky BfV začaly skupinu Querdenken sledovat již dříve. Jako celek sleduje hnutí Bádensko-Württembersko, Bavorsko pouze jeho část.

BfV se podle březnových informací médií rozhodla sledovat i celou parlamentní opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD), neboť ji podezírá z pravicového extremismu. Soud jí to ale zatím zakázal. Už předtím se o AfD začaly zajímat tajné služby v několika spolkových zemích, mimo jiné v Braniborsku nebo Sasku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled