Německá kontrarozvědka na celostátní úrovni sleduje celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) kvůli podezření z pravicového extremismu. S odvoláním na své zdroje to ve středu napsal magazín Der Spiegel a dodal, že sledování má řadu výjimek. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, případ prozatím komentovat odmítl.
Loni v březnu se kontrarozvědka rozhodla sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD. Podle ní se totiž potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale v AfD i nadále silně zastoupen.
O celou stranu se posléze kvůli možným radikálním postojům začaly postupně zajímat tajné služby v jednotlivých spolkových zemích, třeba v Braniborsku, Durynsku nebo Sasku. Podle informací magazínu je nicméně celá AfD kontrarozvědkou považována za podezřelou z pravicového extremismu, a tak může BfV stranu sledovat za použití všech zpravodajských postupů.
Kontrarozvědka se ale kvůli neskončenému řízení před správním soudem zavázala, že prozatím nebude tajně sledovat poslance spolkového sněmu, zemských sněmů a Evropského parlamentu z řad AfD, uvedl Der Spiegel. Ze stejného důvodu zatím nesmí oznámit, že opoziční stranu zařadila na seznam podezřelých z radikální činnosti.
Kontrarozvědka se k věci odmítla vyjádřit
„S ohledem na neskončené řízení a s respektem k soudu se BfD v této věci nevyjadřuje veřejně,“ citoval list mluvčí kontrarozvědky. AfD totiž podnikla řadu právních kroků, kterými chce u soudu zamezit sledování.
Členové AfD se v minulosti dopustili řady kontroverzních výroků, které vyvolaly pobouření politiků i veřejnosti. Například loni v dubnu se strana zbavila svého mluvčího Christiana Lütha, když se ve zveřejněném soukromém rozhovoru označil za „fašistu“ a člověka s „árijským původem“.
Šéf poslanců AfD Alexander Gauland v minulosti zase mluvil o tom, že doba nacismu je jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách. Spolupředseda durynské frakce AfD Björn Höcke pro změnu kritizoval památník holocaustu v centru Berlína jako památník hanby. „My Němci jsme jediným národem, který si zasadil památník hanby do svého srdce,“ uvedl s odkazem na pietní místo v centru metropole nedaleko Braniborské brány.
