„Hnědé nebezpečí se nepodařilo zahnat.“ V Německu se podle tisku šíří pravicový teror, i vinou AfD

Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.

„Už není žádných pochyb: Německo má problém s pravicově extremistickým násilím,“ píše list Heilbronner Stimme. „V Německu se hrozivým způsobem šíří pravicově extremistický teror,“ poznamenává pak deník Nordwest-Zeitung k útokům, jejichž pachatelem byl podle všeho 43letý Němec, který zabil i svou matku a sebe.

„Krveprolití z Hanau byl pravicový útok: odpudivý, odporný a pro Německo ostudný. Ale přišel tento čin teroru překvapivě? I 75 let po osvobození Osvětimi se hnědé nebezpečí nepodařilo zahnat,“ míní Neue Osnabrücker Zeitung.

„Hanau, Halle, vražda Waltera Lübckeho,“ začíná svůj komentář výčtem pravicově extremistických útoků z posledního roku veřejnoprávní televize ARD. Pětasedmdesát let od války je podle ní definitivně jasné, že v Německu znovu je pravicový teror. „Naše demokracie je napadána,“ konstatuje.

Jednu z příčin vidí ARD stejně jako řada dalších německých médií ve straně AfD. „Hanau ukazuje, že existuje spojení mezi žháři AfD a pravicovým násilím,“ tvrdí komentář, který připomíná některé z výroků politiků protestní strany, jimiž zlehčovali dobu nacismu nebo paušálně útočili na uprchlíky. „Fašisté a pravicoví extremisté působí každý den mezi námi. V našich parlamentech, na ulicích, rozprašují ideologický jed,“ vyjadřuje své přesvědčení.

Kdo neustále poštvává s pojmy, jako je „výměna obyvatelstva“, a dalšími, nese podle magazínu Der Spiegel zodpovědnost za to, když se někdo skutečně chopí zbraně a zavraždí lidi jen proto, že v očích rasisty vypadají cize. „Činům extremistů předcházejí slova extremistů – provokující, diskriminující, štvavá slova,“ míní také list Aachener Zeitung, podle něhož díky tomu rasisté získávají dojem, že stejně jako oni smýšlí spousta lidí.

Za jeden ze zdrojů nenávisti, který otravuje politické klima ve společnosti, považuje AfD i deník Rhein-Neckar-Zeitung, podle něhož by se mělo vážně začít uvažovat o zákazu strany. „Dokud se AfD jasně nevymezí vůči neonacistům a nezřekne se pravého křídla kolem (šéfa durynské AfD Björna) Höckeho, zůstane součástí problému,“ píše Neue Osnabrücker Zeitung. „Kdo volí AfD, staví se sám do pravého kouta, protože volí i pravicové extremisty, kteří v této straně jsou,“ podotýká zase Süddeutsche Zeitung.

„AfD nenese vinu na všem,“ míní Die Welt. „Ale je nepopiratelné, že existuje spojitost mezi pravicovými kazateli nenávisti a pravicově extremistickým násilím,“ konstatuje. Demokratické strany proto podle listu Frankfurter Rundschau musí ukončit veškeré dosavadní flirtování s AfD a soustředit se na ochranu demokracie.

„Je nutné konečně pochopit, že pravicový extremismus je největším nebezpečím pro lidi v této zemi. Protože zatímco pravicoví teroristé vraždí, rozmáhají se pravicoví radikálové v parlamentech a ze všech sil se snaží poškodit demokracii,“ píše deník. Jedu rasismu se podle něj musí postavit celá společnost.

S tím souhlasí i list Stuttgarter Zeitung, podle kterého musí být boj proti rasismu veden všude, ať už je to sportovní klub, kostel, škola, firma nebo třeba fronta v obchodě. „Rasismus k nám nikdy nesmí patřit a vůči rasistům je třeba se stále vymezovat. Jen tak vyschne živná půda teroru. Od toho jsme ještě hodně daleko,“ dodává.

Podle ředitele odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáše Kafky však není namístě dělat si ohledně Německa přehnané obavy. „Německá demokracie je silná a německá policie je dostatečně kompetentní k tomu, abychom si my nemuseli o Německo dělat nějaké zásadní starosti,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Zároveň ale upozornil, že zatímco míra zločinnosti v Německu upadá, míra rasově a antisemitsky motivovaných zločinů naopak roste.

Podle odbornice na extremismus a radikalizaci Barbory Vegrichtové bezpečnostní služby na celoevropské úrovni rozvíjejí postupy a nástroje, jak včas detekovat rizikové osoby, které tendují k extrémnímu násilí. Varovným signálem je podle ní schvalování nebo ospravedlňování násilí a jakákoliv náklonost k nim. 

17 minut
Události, komentáře o pravicovém extremismu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 38 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...