„Hnědé nebezpečí se nepodařilo zahnat.“ V Německu se podle tisku šíří pravicový teror, i vinou AfD

Německem se znovu šíří pravicový teror, který útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.

„Už není žádných pochyb: Německo má problém s pravicově extremistickým násilím,“ píše list Heilbronner Stimme. „V Německu se hrozivým způsobem šíří pravicově extremistický teror,“ poznamenává pak deník Nordwest-Zeitung k útokům, jejichž pachatelem byl podle všeho 43letý Němec, který zabil i svou matku a sebe.

„Krveprolití z Hanau byl pravicový útok: odpudivý, odporný a pro Německo ostudný. Ale přišel tento čin teroru překvapivě? I 75 let po osvobození Osvětimi se hnědé nebezpečí nepodařilo zahnat,“ míní Neue Osnabrücker Zeitung.

„Hanau, Halle, vražda Waltera Lübckeho,“ začíná svůj komentář výčtem pravicově extremistických útoků z posledního roku veřejnoprávní televize ARD. Pětasedmdesát let od války je podle ní definitivně jasné, že v Německu znovu je pravicový teror. „Naše demokracie je napadána,“ konstatuje.

Jednu z příčin vidí ARD stejně jako řada dalších německých médií ve straně AfD. „Hanau ukazuje, že existuje spojení mezi žháři AfD a pravicovým násilím,“ tvrdí komentář, který připomíná některé z výroků politiků protestní strany, jimiž zlehčovali dobu nacismu nebo paušálně útočili na uprchlíky. „Fašisté a pravicoví extremisté působí každý den mezi námi. V našich parlamentech, na ulicích, rozprašují ideologický jed,“ vyjadřuje své přesvědčení.

Kdo neustále poštvává s pojmy, jako je „výměna obyvatelstva“, a dalšími, nese podle magazínu Der Spiegel zodpovědnost za to, když se někdo skutečně chopí zbraně a zavraždí lidi jen proto, že v očích rasisty vypadají cize. „Činům extremistů předcházejí slova extremistů – provokující, diskriminující, štvavá slova,“ míní také list Aachener Zeitung, podle něhož díky tomu rasisté získávají dojem, že stejně jako oni smýšlí spousta lidí.

Za jeden ze zdrojů nenávisti, který otravuje politické klima ve společnosti, považuje AfD i deník Rhein-Neckar-Zeitung, podle něhož by se mělo vážně začít uvažovat o zákazu strany. „Dokud se AfD jasně nevymezí vůči neonacistům a nezřekne se pravého křídla kolem (šéfa durynské AfD Björna) Höckeho, zůstane součástí problému,“ píše Neue Osnabrücker Zeitung. „Kdo volí AfD, staví se sám do pravého kouta, protože volí i pravicové extremisty, kteří v této straně jsou,“ podotýká zase Süddeutsche Zeitung.

„AfD nenese vinu na všem,“ míní Die Welt. „Ale je nepopiratelné, že existuje spojitost mezi pravicovými kazateli nenávisti a pravicově extremistickým násilím,“ konstatuje. Demokratické strany proto podle listu Frankfurter Rundschau musí ukončit veškeré dosavadní flirtování s AfD a soustředit se na ochranu demokracie.

„Je nutné konečně pochopit, že pravicový extremismus je největším nebezpečím pro lidi v této zemi. Protože zatímco pravicoví teroristé vraždí, rozmáhají se pravicoví radikálové v parlamentech a ze všech sil se snaží poškodit demokracii,“ píše deník. Jedu rasismu se podle něj musí postavit celá společnost.

S tím souhlasí i list Stuttgarter Zeitung, podle kterého musí být boj proti rasismu veden všude, ať už je to sportovní klub, kostel, škola, firma nebo třeba fronta v obchodě. „Rasismus k nám nikdy nesmí patřit a vůči rasistům je třeba se stále vymezovat. Jen tak vyschne živná půda teroru. Od toho jsme ještě hodně daleko,“ dodává.

Podle ředitele odboru států střední Evropy ministerstva zahraničí Tomáše Kafky však není namístě dělat si ohledně Německa přehnané obavy. „Německá demokracie je silná a německá policie je dostatečně kompetentní k tomu, abychom si my nemuseli o Německo dělat nějaké zásadní starosti,“ uvedl v pořadu Události, komentáře. Zároveň ale upozornil, že zatímco míra zločinnosti v Německu upadá, míra rasově a antisemitsky motivovaných zločinů naopak roste.

Podle odbornice na extremismus a radikalizaci Barbory Vegrichtové bezpečnostní služby na celoevropské úrovni rozvíjejí postupy a nástroje, jak včas detekovat rizikové osoby, které tendují k extrémnímu násilí. Varovným signálem je podle ní schvalování nebo ospravedlňování násilí a jakákoliv náklonost k nim. 

17 minut
Události, komentáře o pravicovém extremismu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...