Volby v Bádensku-Württembersku podle prognóz vyhráli Zelení, druhá je CDU

Volby v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyhrála podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF strana Zelených. Těsně druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Sociální demokracie (SPD) zaznamenala historicky nejhorší výsledek, a do sněmu se dostala jen těsně. Naopak strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, svůj zisk oproti předchozím volbám téměř zdvojnásobila.

Podle prognózy stanice ARD získali Zelení v Bádensku-Württembersku 32 procent hlasů, podle ZDF 31,5 procenta. Pokud se prognózy potvrdí, stane se pravděpodobně novým zemským premiérem 60letý Cem Özdemir. Bývalý celostátní předseda Zelených a ministr zemědělství ve vládě kancléře Olafa Scholze je synem přistěhovalců z Turecka.

Jeho hlavním konkurentem byl zemský předseda CDU, 37letý Manuel Hagel. Jeho strana skončila podle prognóz obou stanic ale nakonec až druhá – ARD jí připisuje 29, ZDF 30,5 procenta hlasů.

Pozornost se soustředila také na AfD, kterou do voleb vedl Markus Frohnmaier známý svými úzkými vazbami na Rusko. Strana získala podle ARD 17,5 a podle ZDF 18 procent hlasů. Prakticky tak zdvojnásobila svůj zisk z voleb v roce 2021, kdy dostala 9,7 procenta.

Debaklem skončily volby pro sociální demokraty, kteří na spolkové úrovni tvoří vládu spolu s CDU. Podle obou prognóz dostali jen 5,5 procenta hlasů, a jen těsně tak překonali hranici nutnou pro zvolení. Je to jejich historicky nejhorší výsledek v Bádensku-Württembersku.

Do zemského sněmu se podle odhadů nedostala ani liberální Svobodná demokratická strana (FDP), ani strana Levice. Pro FDP je to další velký neúspěch poté, co se loni v únoru nedostala do Spolkového sněmu.

Zelení vládnou spolkové zemi od roku 2011

Bádensko-Württembersko je spolková země na jihozápadě Německa, její metropolí je Stuttgart. Důležitým hospodářským odvětvím je v zemi automobilový průmysl. Hlavní sídla tu mají Mercedes-Benz, Porsche či výrobce automobilových součástek Bosch. Zelení vládnou spolkové zemi od roku 2011. Premiérem se tehdy stal Winfried Kretschmann. Byl prvním politikem Zelených, který se dostal do čela některé z německých spolkových zemí. Kretschmann už nyní nekandidoval.

Koaliční vládu v posledních deseti letech Zelení v Bádensku-Württembersku tvořili s CDU. Předpokládá se, že koalice bude pokračovat. V nedělních volbách se tak hrálo především o to, kdo usedne v čele vlády a kdo bude menší koaliční partner. Dlouho to vypadalo, že má Hagel z CDU funkci předsedy vlády prakticky jistou. Od počátku roku ale začaly preference jeho strany klesat a preference Zelených růst. Na vině bylo i několik chyb, které Hagel v kampani učinil.

Hagelův neúspěch ve snaze získat premiérské křeslo pro CDU je tvrdou ránou pro kancléře Merze. V Bádensku-Württembersku se konaly první zemské volby od jeho nástupu do funkce. Podle analytiků by se mohl Merz pokusit aktuální neúspěch vyrovnat v Porýní-Falci, kde budou zemské volby za dva týdny. Zde jsou hlavním konkurentem křesťanských demokratů sociální demokraté, jejich koaliční partner na celostátní úrovni. Podle médií by mohly být nadcházející dva týdny kampaně značně konfrontační a zasít nesvár i do vládní koalice v Berlíně.

Po volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci se další zemské volby odehrají až v září. Tehdy k urnám vyrazí obyvatelé Berlína, Meklenburska-Předního Pomořanska a Saska-Anhaltska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko provedlo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i Žytomyrská oblast a Charkov. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
11:02Aktualizovánopřed 4 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 1 hhodinou

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 2 hhodinami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 9 hhodinami

Kubánské úřady hlásí propuštění více než dvou tisíc vězňů

Kuba propouští z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George, napsala s odvoláním na tři představitele Pentagonu agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 11 hhodinami
Načítání...