Po změně režimu v Sýrii čelí alavitská menšina, privilegovaná v době vlády diktátora Bašára Asada, pronásledování i vraždám. Ženy pocházející z této komunity, které byly uneseny, řekly BBC, že je věznitelé ponižovali, bili a znásilňovali. Úřady podle nich odmítají případy řádně vyšetřit. Damašek tvrdí, že většina únosů byla falešná.
Syrská feministická lobby (SFL), skupina hájící práva žen, uvádí, že od února do prosince 2025 měla nahlášených více než osmdesát pohřešovaných žen, u 26 případů potvrdila únos. Téměř všechny se týkají příslušnic alavitské náboženské menšiny.
Mladá Syřanka z provincie Latákija na západě země vystupující pod pseudonymem Ramia řekla BBC, že se loni v létě připravovala na rodinný podnik, když poblíž zastavil bílý automobil. Z vozidla vystoupili tři ozbrojení muži, kteří se vydávali za vládní bezpečnostní složky, a teenagerku unesli.
Urážky a bití
Muži ji bili, a když začala plakat a křičet, udeřili ji ještě silněji. „Jeden z nich se mě zeptal, jestli jsem sunnitka, nebo alavitka. Když jsem řekla alavitka, začali sektu urážet,“ vypověděla Ramia.
Dívka byla údajně nucena nosit nikáb a byla zavřená v podzemní místnosti vybavené jen postelí a komodou, na které ležely toaletní potřeby a kondom. Její únosce prý nemluvil plynně arabsky a měl „asijské rysy“, uvedla. Během dvou dnů se pokusila o útěk i o sebevraždu.
Manželka únosce Ramii sdělila, že před ní bylo uneseno „mnoho“ dalších lidí a že někteří byli znásilněni a propuštěni, zatímco jiní byli „prodáni“. BBC se nepodařilo ověřit žádné případy výměny peněz za unesené ženy, ale aktivisté hlásili případy, kdy oběti uvedly, že jim bylo vyhrožováno prodejem nebo nuceným sňatkem.
„Myslela jsem jen na smrt“
Další Syřanka Nesma, matka po třicítce, řekla BBC, že ji odvedli z její vesnice v provincii Latákija a odvezli ji v dodávce s tmavými skly. Hlas se jí v telefonu třásl, když popisovala, jak ji týden drželi v místnosti s vysokými okny, která vypadala jako v průmyslovém zařízení, a jak ji tři muži vyslýchali ohledně obyvatel její vesnice a jakýchkoli vazeb na bývalý režim.
Žena vypověděla, že všichni její únosci měli masky a mluvili syrským arabským dialektem. Řekli jí, že „alavitské ženy byly stvořeny, aby byly sabája“ – což je archaický arabský výraz, který znamená „zajatkyně“ a který někteří islamističtí extremisté používají k označení žen, s nimiž se zachází jako se sexuálními otrokyněmi.
Věznitelé ji několikrát znásilnili. „Myslela jsem jen na smrt – na to, že zemřu a zanechám své dítě bez matky,“ konstatovala Nesma.
Další teenagerka Leen musela snášet bití, výhrůžky zbraní a každodenní sexuální napadání, řekla BBC její matka Hesna. Únosce její dcery si údajně zakrýval obličej, mluvil špatně arabsky a chlubil se účastí na vraždách alavitů, tvrdí Hesna. „Říkal našim dívkám sabája, protože ‚nevěří v Boha‘,“ uvedla Hesna.
BBC hovořila také se Syřanem Alim, který řekl, že i jeho manželka Núr byla unesena a několik týdnů zadržována, a se Syřankou Somájou. Ta uvedla, že její dospívající dcera byla sexuálně zneužívána po dobu deseti dnů.
Načítání...
Nečinnost úřadů
Všechny Syřanky řekly BBC, že prozatímní vládní Generální bezpečnostní služba, která je zodpovědná za policejní činnost, případy řádně nevyšetřila. Jedna z žen uvedla, že se jí důstojníci posmívali, když o svém utrpení informovala. „Řekli mi, že ‚měla byste říct, že jste byla na pikniku‘,“ postěžovala si Nesma.
Ramia sdělila, že policisty zpočátku případ zaujal, ale jakmile identifikovali únosce, přestali přijímat její hovory. Rodina dostávala telefonické výhrůžky, že „zaplatí, pokud promluví“, uvedla. Rozhodli se proto uprchnout ze země.
Mluvčí syrského ministerstva vnitra loni v listopadu uvedl, že resort vyšetřil 42 údajných únosů, přičemž došel k závěru, že všechny kromě jednoho byly „falešné“. Když ho kontaktovala BBC, uvedl, že nemá k dispozici další komentář. Zdroj z bezpečnostních složek však britské stanici sdělil, že k únosům skutečně došlo, včetně některých, do kterých byli zapojeni příslušníci bezpečnostní služby, kteří byli podle něj propuštěni.
Čtyři z žen a rodin, jež hovořily s BBC, tvrdí, že únosce neznaly. Jedna Syřanka uvedla, že jméno znala, ale nešlo o nikoho z bezpečnostních složek. Dvě sdělily, že byly propuštěny pod tlakem veřejnosti, ostatní uvedly, že důvod, proč se dostaly na svobodu, neznají.
Sekta protežovaná Asadem
Alavité jsou náboženská menšina, která patří k šíitské větvi islámu a tradičně žije hlavně na pobřeží Středozemního moře. V Sýrii tvoří alavité asi deset procent populace. Někteří sunnitští extremisté je považují za kacíře, jelikož uctívají Alího, zetě proroka Mohameda, a jejich víra je do značné míry tajná.
Alavité se nemodlí stejným způsobem jako muslimové ani nemají mešity, protože upřednostňují soukromé modlitby. Zároveň se nepostí během ramadánu, pijí alkohol a jejich ženy nemusí nosit hidžáb.
Ke komunitě se hlásil i sesazený syrský diktátor Bašár Asad. Za jeho vlády byli alavité silně protežovanou skupinou s přístupem do státních struktur, administrativy a ekonomické sféry. Často jim byl přidělován majetek či půda na úkor sunnitů, což dlouhodobě vyvolávalo sektářské pnutí.
Asadův režim svrhla v prosinci 2024 islamistická opozice v čele se současným dočasným prezidentem Ahmadem Šarou. Alavité od té doby čelí odplatě ze strany dříve opomíjené sunnitské části společnosti a kritizují, že nová vláda zaujímá silně diskriminační politiku vůči menšinám, přestože slibovala jejich ochranu.
„Pád Asadova režimu znamenal politický rozkol pro celou Sýrii, ale pro komunitu alavitů spustil jednu z nejhlubších sociálních a psychologických transformací v moderní historii. Alavité, dlouho zakořenění ve státních strukturách – ekonomicky, administrativně i symbolicky –, náhle čelili nové realitě: kolapsu institucionálních rámců, které dlouho zprostředkovávaly jejich vztah k moci, bezpečnosti a občanství,“ píše syrská nezávislá organizace Enab Baladi.
Nejednotná komunita
Alavitská komunita přitom není jednotná v tom, jakým politickým směrem se dále ubírat. Zatímco někteří příslušníci si přejí uzavření dohody s úřady a doufají v obnovení stability, jiní požadují jako záruku bezpečnosti decentralizaci či federalizaci. Menší část komunity má sice podle Enab Baladi separatistické cíle, ale většina si přeje zachování Sýrie jako jednotného státu.
Po změně režimu uprchly tisíce vysoce postavených syrských důstojníků do zahraničí, převážně do Ruska, jež pomáhalo minulé vládě dlouhé roky udržet se u moci. Řada velitelů střední úrovně ale zůstala ve vlasti, přičemž většina uprchla na pobřeží, kde začali verbovat bojovníky, řekl agentuře Reuters jeden z vysloužilých velitelů.
Loni v březnu pak alavitská jednotka přepadla bezpečnostní síly nové syrské vlády v Latákii a zabila dvanáct mužů a dalších více než 150 vojáků zajala, sdělil Reuters brigádní generál, který se na útoku podílel a nyní pobývá v Libanonu. Damašek tvrdí, že v následných bojích zemřely stovky členů bezpečnostních sil.
Během odvety bylo zabito vládními silami téměř patnáct set alavitských civilistů, včetně devadesáti žen. Komise OSN loni v srpnu shledala, že násilí bylo „rozsáhlé a systematické“ a některé případy odpovídaly válečným zločinům.
Požadavek na federalizaci
Podle Reuters alavité od loňského jara čelí častým únosům i vraždám. Koncem loňského listopadu a v prosinci se v pobřežní oblasti konaly zatím největší protesty proti nové vládě. Tisíce alavitů v Homsu a dalších městech na pobřeží požadovaly větší autonomii, propuštění zadržených i návrat unesených žen.
Britská Syrská observatoř pro lidská práva koncem loňského roku uvedla, že je stále zadržováno devět tisíc převážně alavitských bývalých vojenských příslušníků, kteří se vzdali nové vládě v Damašku.
Alavitský duchovní Ghazal Ghazal, který žije v zahraničí, vyzval věřící, aby „světu ukázali, že alavitská komunita nemůže být ponižována ani marginalizována“. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích podle AFP uvedl, že alavité nechtějí občanskou válku, ale politický federalismus.
Nejvyšší alavitská islámská rada v Sýrii a diaspoře nedávno ostře odsoudila to, co označila za „politiku kolektivního zastrašování a systematického zabíjení prováděného de facto úřady a s nimi spojenými frakcemi v syrských pobřežních oblastech a provincii Homs“. Rada také vyzvala mezinárodní společenství a státy zapojené do syrských záležitostí k zesílení tlaku na úřady, aby splnily své závazky vůči všem Syřanům.
Ohrožení se přitom necítí jen alavité, ale i další náboženské menšiny v zemi včetně křesťanů a drúzů. Podle Syrské observatoře pro lidská práva si sektářské střety mezi sunnitskými beduíny a drúzy v provincii Suvajda vyžádaly více než dva tisíce obětí. Do bojů na straně beduínů zasáhly i vládní bezpečnostní složky. Naopak na stranu drúzů se postavil Izrael.
