Diskriminace

Ústavní soud zrušil právní úpravu týkající se platu soudců, jež diskriminuje hlavně mladé začínající soudkyně, které záhy nastoupí na mateřskou a rodičovskou dovolenou.

Za diskriminaci kvůli pohlaví ekonomka Marie Čaušević s konečnou platností vysoudila omluvu a odškodnění tři sta tisíc korun. Žádala vyšší sumu. Co se týče odškodnění, Ústavní soud (ÚS) ženinu stížnost odmítl. Zrušil ale rozhodnutí o nákladech řízení, které v praxi znamenalo, že by za ně dotyčná zaplatila víc, než kolik dostane na odškodném.

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Ústavní soud se bude znovu zabývat platy soudců, tentokrát kvůli započítání mateřské a rodičovské. Pražská soudkyně žaluje stát, protože její plat roste pomaleji kvůli tomu, že pečovala o dítě. Vláda odmítá, že by šlo o diskriminaci a plánuje se u Ústavního soudu hájit. Soudkyně, která stát zažalovala, kvůli výjimce není ve třetím platovém stupni, ale ve druhém. Příští rok pro ni přitom výjimka přestane platit, rodičovská se jí započítá a poskočí rovnou o dva stupně výš.

Izrael okupací palestinských území a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo, rozhodl v pátek Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Židovský stát podle dvora systematicky diskriminuje Palestince na okupovaných územích a porušuje jejich právo na sebeurčení. Jednání Izraele se de facto rovná anexi, uvedla s odkazem na sdělení soudu agentura Reuters. Vyjádření dvora Jeruzalém k ničemu právně nezavazuje, podle agentury AFP ale může dále zvýšit mezinárodní tlak na jeho vládu kvůli válce v Pásmu Gazy.

Ukrajinské úřady se snaží vrátit do vlasti ze zahraničních zemí co nejvíce mužů s brannou povinností. To se týká i těch pobývajících v Česku. České ministerstvo vnitra bude jednat o výměně informací s ukrajinskými úřady. V bránící se zemi platí nový mobilizační zákon. Ukrajinci v cizině třeba můžou využít konzulární služby jen po předložení vojenské knížky.

Odkaz boje Afroameričanů za rovná práva z poloviny minulého století podle průzkumů volební Ameriku zajímá méně než v minulosti. Podle 103leté česko-americké historičky Vilmy Iggersové se postavení Afroameričanů zlepšuje, i když je prostor pro další pozitivní vývoj. Emigrantka to uvedla v rozhovoru se zpravodajem ČT Bohumilem Vostalem. Iggersová dříve aktivně bojovala proti segregaci se svým zesnulým manželem – historikem Georgem Iggersem. Prosadili například povolení přístupu afroamerických studentů do knihovny. Její rodina mezi Afroameričany bydlela a zažila i rasistické útoky.

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

Ve Velké Británii se po šedesáti letech na stříbrná plátna vrací filmová klasika: Pohádkový snímek o kouzelné chůvě Mary Poppinsové. Tentokrát ale Britská komise pro hodnocení filmů (BBFC), která navrhuje ratingy přístupnosti filmů, rodičům doporučuje, aby zvážili, jestli některé scény nebudou mít negativní dopad na děti. Ve filmu totiž zazní výraz „hotentoti“, který může být vnímán jako rasistický.

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) uznal, že Rusko porušilo části úmluv OSN o boji proti financování terorismu a odstraňování všech forem rasové diskriminace. Rozhodl tak v případu žaloby, kterou na Rusko podala Ukrajina kvůli ruské podpoře separatistů na Donbasu a postupu okupantů vůči Ukrajincům a Tatarům na nelegálně anektovaném Krymu. Většinu stížností Ukrajiny ale soud zamítl. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že nejde o financování terorismu podle kritérií OSN a že pronásledování Ukrajinců a Tatarů na Krymu může být motivováno politicky a ne etnicky či národnostně.

Romové v Česku stále čelí diskriminaci prakticky ve všech oblastech života, stojí ve zprávě komisařky Rady Evropy pro lidská práva. Pochvalu si Česko vysloužilo za památník v Letech u Písku, kritiku za rozdrobení odpovědnosti za prosazování lidských práv na mnoho úrovní státní správy. Komisařka, která se svým týmem Česko navštívila na konci února, ocenila také české úsilí v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, či souhlas vlády s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Vyzvala ke změně definice znásilnění nebo reformu v právech sexuálních menšin.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil správní řízení s obchodním řetězcem Globus. Podezírá jej z dlouhodobé diskriminace dodavatelů. Uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda. Za porušování zákona o významné tržní síle hrozí pokuty až do výše deseti procent z celkového obratu provinilé firmy, v případě Globusu by to mohlo být až 2,4 miliardy korun. Mluvčí podniku Aneta Turnovská řekla, že řetězec se zatím nebude vyjadřovat.

Celkem 66 velkých firem či bank v Česku žádá premiéra Petra Fialu (ODS) o podporu přijetí zákona o manželství pro všechny. Adresovaly mu otevřený dopis s výzvou. Píšou v něm, že nerovné podmínky pro LGBT+ lidi znamenají pro zaměstnavatele náklady a pro společnost miliardové ekonomické ztráty. Iniciativu byznysu představil na středeční tiskové konferenci generální ředitel Vodafone Petr Dvořák a zástupci dalších firem a organizací. Předseda vlády reagoval, že se nikdy nebránil debatě o posunu legislativy, aby stejnopohlavní páry měly víc práv. Firmám za jejich podnět poděkoval. Podle premiéra by poslanci v morálních a etických otázkách měli rozhodovat volně podle svého přesvědčení.

Vedení mexického města Chihuahua zakázalo při úředně povolených akcích zpívat písně, které mají text nenávistný vůči ženám. Podle televize CNN k tomu tamní radnici přivedla vysoká míra domácího násilí ve městě. Není ale přesně jasné, kdo a jak bude hudební produkci posuzovat.

Proti brutalitě policistů vůči afroamerickému obyvatelstvu v USA už deset let bojuje hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Nejviditelnější bylo po smrti George Floyda v roce 2020. Právě tehdy probíhala debata o rasových otázkách a diskriminaci i v některých evropských zemích. Třeba ve Velké Británii a Francii minimálně část společnosti vnímala, že to není jen americký problém, podotýká amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček. Svět také tehdy obletělo video z policejního zásahu. Bez videí by si lidé neuměli představit, jak brutální, absurdní a naprosto zbytečné útoky proti Afroameričanům byly a jsou, upozorňuje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

Zakázané demonstrace proti policejnímu násilí se v Paříží zúčastnily zhruba dva tisíce lidí včetně několika levicových poslanců. Píše to agentura AFP. Další pochody se uskutečnily také ve Štrasburku či Marseille. Protesty, které byly většinou pokojné, se uskutečnily poté, co Francií otřásly nepokoje vyvolané smrtí mladíka Nahela, zastřeleného policistou při dopravní kontrole.

Americký nejvyšší soud znemožnil americkým univerzitám organizovat přijímací zkoušky způsobem, který by zvýhodňoval studenty určitých etnických menšin, píší zpravodajské agentury. Čtvrteční rozhodnutí soudců se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny (UNC). Na rozsudek reagoval mimo jiné americký prezident Joe Biden, uvedl, že soud opustil precedens, a dodal, že v rozmanitosti univerzit je síla.

Sociální vědci stále dobře nerozumí tomu, proč jsou některé skupiny imigrantů nespokojené se svou novou vlastí. Vede to k řadě společenských problémů, které zhoršují vztahy mezi majoritou a minoritou. Studie se nyní pokusila zjistit, kde se nespokojenost u nově příchozích bere.

Členové České konference rektorů (ČKR) na svém pátečním zasedání odsoudili sexuální obtěžování v prostředí univerzit a diskriminační chování. Zároveň vyzvali k tomu, aby problematické chování na půdách univerzit a jednotlivých fakult a dalších výzkumných pracovišť akademici netolerovali. Za zásadní označili to, aby vysoké školy byly bezpečným prostředím pro studenty i pracovníky. O závěrech jednání informoval předseda ČKR a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Sexuální orientace nemůže být důvodem pro ukončení smlouvy o práci se samostatně výdělečně činným člověkem. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který se zastal Poláka žalujícího veřejnoprávní televizi. Polsko podle soudu musí respektovat unijní směrnici, která zakazuje diskriminaci na základě sexuální orientace bez ohledu na druh pracovního poměru.

Majitel českobudějovické restaurace má zaplatit pokutu dvacet tisíc korun za to, že vypsal inzerát na novou servírku, čímž se dopustil diskriminace vůči mužům. Tamní Oblastní inspektorát práce nyní po pěti měsících potvrdil své rozhodnutí o pokutě, proti kterému restauratér podal rozklad. Rozhodovat tak bude Státní úřad inspekce práce.

Čína se v rámci svých strategií proti terorismu a extremismu dopustila v oblasti Sin-ťiang, kde žije muslimská menšina Ujgurů, závažných porušení lidských práv. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové. Podle dokumentu se Čína na Ujgurech mohla dopustit zločinů proti lidskosti, napsala agentura Reuters. Peking zprávu odmítl a tvrdí, že text používá lži a dezinformace.

Ruská armáda na východě Ukrajiny zintenzivnila útok na Severodoněck poté, co obsadila město Lyman, nedaleký železniční uzel. Podle analytiků mají Rusové i Ukrajinci na Donbase značné ztráty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popsal situaci u Severodoněcka a také Lysyčansku jako nepopsatelně těžkou. V příštím týdnu očekává „dobré zprávy“ ohledně dodávek zbraní ze Západu.

Počet podnětů, které obdržela Kancelář veřejného ochránce práv, letos výrazně narostl. Od začátku roku je jich deset tisíc. Podle ombudsmana Stanislava Křečka to svědčí o jistém napětí ve společnosti. V této souvislosti zmínil, že jeho úřad provádí činnost ve velmi složité době kvůli covidu i situaci na Ukrajině. Za celý loňský rok přijala kancelář ombudsmana necelých osm tisíc podnětů, předloni ještě méně. V roce 2021 zjistil úřad přes 630 pochybení úřadů.