Ústavní soud zrušil právní úpravu týkající se platu soudců, jež diskriminuje hlavně mladé začínající soudkyně, které záhy nastoupí na mateřskou a rodičovskou dovolenou.
ÚS zrušil právní úpravu, jež diskriminovala začínající soudkyně
Do doby praxe se soudcům a soudkyním započítává i doba strávená na mateřské a rodičovské dovolené, ale pokud mají postoupit do třetí platové třídy, tedy po osmi letech právní praxe, musejí mít zároveň tříletou praxi jako soudci a rodičovská a mateřská se v tomto případě nezapočítává. Ženám, které se staly soudkyněmi až po osmi letech právní praxe (například v advokacii), se mateřská a rodičovská dovolená do celkové doby praxe započítává.
Soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová uvedla, že tato právní úprava dopadá selektivně a téměř výlučně na ženy mezi třicátým a pětatřicátým rokem života, které jsou matkami. Ústavností právní úpravy z roku 1995 se soud zabýval na návrh Obvodního soudu pro Prahu 10, jehož soudkyně, jíž se tato právní úprava dotkla, se domáhá doplacení platu. Kvůli tomu, že se na ni nevztahovala třetí platová třída (platový koeficient), ale druhá, přicházela měsíčně o dvanáct tisíc korun.
Nyní jí musí soud zpětně rozdíl doplatit a podle Křesťanové dostanou ty ženy, jichž se zrušení právní úpravy dotklo, nové platové výměry a budou moct zažádat o doplacení rozdílu i zpětně. Zmínila, že podle údajů z českých soudů se zrušená právní úprava mohla týkat nejvýše dvou mužů, jinak s dětmi odcházely na rodičovskou dovolenou pouze ženy.
Změnil se minimální věk pro soudce
Křesťanová v odůvodnění zmínila, že dříve úprava nevyvolávala problémy, protože soudcem se člověk mohl stát ve 25 letech, a tak ženy nemusely odkládat mateřství a mohly bez problémů získat tříletou soudní praxi. V současnosti je však minimální věk pro soudce třicet let, a pokud by soudkyně chtěly mít tříletou praxi, musely by mateřství odkládat do vyššího věku, který už není pro mateřství biologicky vhodný.
Zákon také později upravil takzvané boční vstupy z justice, takže se soudcem může stát i člověk, který dříve vykonával advokacii, ale i jinou právní praxi. Pokud se soudkyní stala například žena, jež měla osm a více let praxi v právním povolání, započítávala se jí do doby praxe i mateřská a rodičovská dovolená, a dostala se tak do příslušné platové třídy. „Na tyto soudkyně tak neměla rodičovská a mateřská dovolená negativní vliv,“ podotkla Křesťanová. Úprava tak dopadá jen na ty ženy, které začínají soudit před osmým rokem praxe.
Platových tříd (koeficientů), od nichž se odvíjí odměňování soudců, je deset. První je pro ty, kteří mají do pěti let praxe, druhá šest až osm let, třetí od devíti let. Poslední, desátá třída pro ty, kteří mají přes třicet let praxe.
