Mateřská dovolená

Ústavní soud zrušil právní úpravu týkající se platu soudců, jež diskriminuje hlavně mladé začínající soudkyně, které záhy nastoupí na mateřskou a rodičovskou dovolenou.

V Česku zkrácené úvazky tvoří mezi pěti a deseti procenty, průměr v Evropské unii je pětina. Například matky by zkrácený režim uvítaly. Příležitostí ale není příliš mnoho, čím dál častěji tak začínají během péče o děti s vlastním podnikáním.

Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 3,6 procenta, v dubnu byla o jednu desetinu procentního bodu vyšší. Pokles způsobil hlavně rozjezd dalších sezonních prací a nástup turistické sezony. Úřady práce evidovaly ke konci května 274 322 uchazečů o práci, meziměsíčně o 5756 méně. Volných pracovních míst je dál méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o 1529 na 266 517. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Úřad práce.

České ekonomice hrozí stagnace, Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto navrhne body, jak ji znovu nastartovat. Její člen Dominik Stroukal v Otázkách Václava Moravce řekl, že už přibližně za dva týdny předloží dokument vládě. Vlastní doporučení má také Hospodářská komora.

Za děti, důchodce nebo třeba ženy na mateřské a rodičovské dovolené bude příští rok stát na zdravotním pojištění odvádět 2085 korun měsíčně. České televizi to potvrdilo ministerstvo financí. Letos za takzvané státní pojištěnce posílá 1900 korun.

Demonstranti ve čtvrtek ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno osmdesát lidí. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli pokračující stávce popelářů se na ulicích dál hromadí odpadky.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.