Soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za rok 2024. Zákonný výpočet se kvůli úsporám změnil, podle Ústavního soudu (ÚS) to byl ale neústavní zásah. Se stejným argumentem také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, zpětně se ale dorovnávat nebudou, zdůraznil ÚS v nálezu Josefa Baxy. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Naopak zmrazení soudcovských platů v roce 2021 ústavnímu pořádku neodporovalo, rozhodl ÚS.
Snížení soudcovských platů, které spočívá v trvalé změně výpočtového koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku, rozhodl Ústavní soud. Zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od soudcovské platové základny. Politici mají na přijetí nové právní úpravy čas do konce roku, jinak kvůli zásahu ÚS ze zákona v podstatě vypadne i podklad pro výpočet platů poslanců, senátorů a dalších představitelů státu. „Pokud zákonodárce nezareaguje, může to být problém, ale právě proto má nález odloženou vykonatelnost, aby k tomu nedošlo,“ uvedl soudce zpravodaj Milan Hulmák.
Soud zároveň v nálezu Hulmáka zdůraznil, že soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za letošní rok. Jak přesně bude v praxi vypadat, ÚS neuvedl. „Předpokládáme, že odpovědné orgány budou tento nález respektovat a učiní příslušné kroky v rámci svých pravomocí, zejména směrem ke státnímu rozpočtu,“ řekl předseda soudu Josef Baxa. Obecně označil za nešťastné, pokud se musejí soudci domáhat svých nároků soudní cestou.
V minulosti se platy počítaly tak, že se průměrná mzda za předloňský rok vynásobila koeficientem tři, výsledná suma pak byla platovou základnou pro soudce. Od letoška se v rámci konsolidačního balíčku vlády Petra Fialy (ODS) koeficient snížil na 2,822. Platová základna tak zůstala pod hranicí 114 tisíc korun, jinak by byla vyšší asi o šest procent.
ÚS v nálezu poukázal na to, že trvalé snížení koeficientu už v minulosti dvakrát neobstálo. Ani tentokrát prý vláda a parlament neodůvodnily potřebnost a přiměřenost trvalého snížení soudcovských platů. Šlo tak o neústavní zásah do materiálního zabezpečení soudců, které je zároveň předpokladem nezávislosti justice.
„Vláda a parlament se ani nepokusily potřebnost a přiměřenost restrikce odůvodnit provedením komplexního ekonomického rozboru, a tím jednaly ve vědomém rozporu s judikaturou ÚS. Navíc platovou restrikci ani předem neprojednaly s mocí soudní, a tím opět porušily judikaturu ÚS,“ stojí v Hulmákově nálezu.
Úspěšný návrh k ÚS podal Okresní soud v Ústí nad Labem. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech patnácti soudců a soudkyň. Odlišné stanovisko uplatnili Jan Wintr a Josef Fiala.
Platy za rok 2022 se dorovnávat nebudou
Ačkoliv zmrazení soudcovských platů v roce 2022 byl podle Ústavního soudu ze strany politiků vědomý neústavní zásah, v tomto případě se platy zpětně dorovnávat nebudou. „Požadovat, aby byly soudkyním a soudcům dopláceny platy za toto období navzdory těžkostem, kterým během něj společnost čelila, by neodpovídalo úloze a poslání soudní moci. Výkon soudnictví je činností vyžadující trvalou a hlubokou důvěru společnosti. Jde o hodnotu ‚k nezaplacení‘, proto je třeba právě ze strany soudní moci o její zachování a prohlubování trvale usilovat,“ uvedl Baxa.
Vzhledem k vývoji průměrné mzdy v Česku se měla platová základna soudců v roce 2022 blížit hranici 107 tisíc korun, zákon ale napevno stanovil částku 100 872 korun, stejně jako v roce 2021. Řada soudců poté dospěla k závěru, že exekutiva svévolně a nepřiměřeně zasáhla do jejich hmotného zabezpečení, a ohrozila tak soudcovskou nezávislost. ÚS se problematikou zabýval na základě návrhu Okresního soudu v Ústí nad Labem i podnětů z dalších soudů.
ÚS uznal, že na přelomu let 2021 a 2022 politici dostatečně nezdůvodnili nutnost dalších restrikcí. Ekonomická situace nebyla taková, aby se muselo šetřit i na soudcovských platech, které mají být stabilní zárukou nezávislosti justice. Zároveň ale nález zdůrazňuje další vývoj roku 2022, který významně ovlivňuje zpětný pohled. Nález nebyl přijat jednomyslně. Soudci Jan Wintr a Josef Fiala nesouhlasili s výrokem, Jan Svatoň a Pavel Šámal s odůvodněním.
Covidové zmrazení bylo v pořádku
Soud naopak rozhodl jednomyslně ohledně zmrazení platů v roce 2021. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa poukázal na výjimečné okolnosti roku 2021, kdy se Česko vypořádávalo s pandemií covidu-19 a jejími rozpočtovými i společenskými dopady. Solidarita soudců v těžkých časech neohrožuje jejich důstojnost či nezávislost, ale naopak upevňuje důvěru společnosti v ně, uvedl Jirsa. Soud apeloval ale na politiky, aby dlouhodobě zajistili odměňování soudců podle stabilních pravidel.
Vzhledem k růstu průměrné mzdy v Česku se měla platová základna soudců v roce 2021 přiblížit hranici 110 tisíc korun, zákon ale napevno stanovil částku 100 872 korun. Řada soudců dospěla k závěru, že exekutiva svévolně a nepřiměřeně zasáhla do jejich hmotného zabezpečení, a ohrozila tak soudcovskou nezávislost. Někteří podali žaloby. Stanovisko ÚS je pro úspěch žalob určující.
Návrh, který pro rok 2021 zmrazil platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců, předložili ve sněmovně poslanci tehdy opozičních Pirátů, STAN a KDU-ČSL. V dolní komoře pro něj v listopadu 2020 hlasovalo 91 z 92 přítomných poslanců napříč všemi kluby. Pro rok 2022 šlo o novelu vlády Petra Fialy, sněmovna ji schválila v lednu 2022. Letošní výši platů soudců upravila Fialova vláda v souvislosti s konsolidačním balíčkem.
Baxa: Platy soudců nejsou nedotknutelné
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa řekl, že platy soudců nejsou nedotknutelné. Dodal, že soud při přezkoumávání platových restrikcí v letech 2021, 2022 a 2024 zohledňoval společenský i ekonomický kontext a deklarované důvody škrtů. Plénum ÚS sice návrhy na zrušení právní úpravy posuzovalo jednotlivě, ale projednávalo je souběžně, aby bylo možné promítnout do jednotlivých nálezů kontext a zohlednit motivaci vlády a parlamentu u jednotlivých restrikcí. „Vnímali jsme, že život se mění, okolnosti se mění, v některých směrech zažíváme jako společnost do té doby nepoznané. Proto jsme se snažili velmi citlivě posoudit jednotlivé případy,“ uvedl.
Třemi úterními nálezy ÚS rozhodoval také o platech svých členů. „Systém neumožňuje, aby tuto otázku posoudil někdo jiný,“ konstatoval Baxa. Připomněl, že i poslanci rozhodují o vlastních platech. „Myslím, že naše profesionalita je dostatečnou zárukou, že jsme postupovali naprosto nestranně,“ uvedl Baxa.
Žádnou právní úpravou se ÚS podle předsedy nezabýval tolikrát jako soudcovskými platy, jejichž stabilitu pokládá za jednu ze záruk nezávislosti justice. Principy a nároky, které plynou z judikatury, jsou podle Baxy pořád stejné. „Opakujeme to jako kolovrátek,“ řekl. U škrtů platných od letošního roku však politici požadavkům judikatury nedostáli.
Přehlasovaní členové ÚS: Judikatura o platech soudců je nepřesvědčivá
Podle dvou přehlasovaných členů soudu je judikatura Ústavního soudu o soudcovských platech nejednotná a nepřesvědčivá, v některých aspektech jde „daleko nad rámec toho, co lze z ústavy korektně dovodit“. V odlišných stanoviscích ke dvěma úterním nálezům, kdy rozhodla většina patnáctičlenného pléna, to uvedl ústavní soudce Jan Wintr. Připojil se k němu také soudce Josef Fiala.
„Platy soudců rozhodně nejsou na úrovni, která by podstatně ztěžovala, či dokonce znemožňovala fungování soudní moci,“ reagoval Wintr ve stanoviscích. „Neexistují přitom ani náznaky, že by se zákonodárná moc snažila posuzovaným opatřením soudní moc ochromit,“ pokračují stanoviska. Finanční problémy v soudní soustavě jsou podle Wintra jinde než u soudců, a to u ostatního personálu.
Wintr s Fialou poukazují také na mimořádně špatný stav státních financí na přelomu let 2021 a 2022, zejména rostoucí zadlužení a schodek státního rozpočtu. Snaha vlády hledat v takové situaci úspory na výdajové straně státního rozpočtu je podle přehlasovaných soudců pochopitelná.
Oba soudci nesouhlasí ani s výrokem ÚS, který zrušil trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny. „Žádný ekonomický rozbor nám neřekne, jestli má být koeficient 3, nebo 2,822, to je politické rozhodnutí. Opatření není zaměřené proti soudcům, protože na ostatní ústavní činitele dopadá stejně a úředníci mají v roce 2024 zmrazené platy,“ konstatovali Wintr s Fialou.
Ve věci zmrazení platů v roce 2022 uplatnili odlišná stanoviska také soudci Pavel Šámal a Jan Svatoň, ovšem jen k odůvodnění. Domnívají se, že soudci mají nárok na zpětné dorovnání, což většina pléna odmítla. „Jedině vědomí, že se protiústavně zavedené restrikce nemohou ekonomicky vyplatit, sníží riziko jejich budoucího opakování,“ napsal Šámal, k jehož odlišnému stanovisku se připojil i Svatoň.
Argumenty ÚS do značné míry odpovídají názorům Soudcovské unie
Argumenty Ústavního soudu týkající se opakovaných zásahů státu do platů soudců do značné míry odpovídají postojům Soudcovské unie ČR, řekl její prezident Libor Vávra. Za důležité považuje nikoliv konkrétní výši platů, ale respektování principu, že platy soudců kopírují růst či pokles platů v celém národním hospodářství a tento automatický výpočet by neměl podléhat svévolným zásahům politiků. Připustil nicméně, že ne všichni soudci budou k rozhodnutí Ústavního soudu tak shovívaví.
Platy soudců nestanovuje ministerstvo, reagoval úřad
Určování platů soudců a státních zástupců není v gesci ministerstva spravedlnosti, upraveny jsou zákonnými normami a rozhoduje o nich parlament. Nově vyhlášené nálezy Ústavního soudu bere resort na vědomí, podrobně se s nimi seznámí. „Teprve poté se můžeme k nálezům vyjádřit,“ sdělil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Ke změnám platů soudců přistupují vlády současně se změnami platů ústavních činitelů. V posledních letech si politici opakovaně zmrazili platy nejprve kvůli koronavirové krizi a později na návrh koaliční vlády Petra Fialy kvůli snaze najít úspory vzhledem ke schodku státního rozpočtu. Opatření se týkala i soudců a státních zástupců. Loni k zmrazení platů politiků vyzval vládu i prezident Petr Pavel.
ÚS v minulosti opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.
Rozpočtový dopad nálezu zatím není jasný
Premiér Fiala rozhodnutí Ústavního soudu k platům soudců a státních zástupců respektuje. Je na soudu, aby své rozhodnutí veřejnosti náležitě zdůvodnil, sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Také místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že kabinet bude rozhodnutí soudu respektovat a bude řešit změnu zákona. Je ale podle něj „naprosto v pořádku, že soudci a státní zástupci mají být s veřejností solidární“.
Jaký bude rozpočtový dopad nálezu, nechce resort financí předjímat před nastudováním rozhodnutí. „Samozřejmě bude ministerstvo předmětný nález Ústavního soudu respektovat, nicméně v tuto chvíli jej zná pouze z médií. Teprve po jeho podrobném prostudování bude možné se detailně vyjádřit k tomu, jak na něj ministerstvo zareaguje a jaký bude rozpočtový dopad tohoto nálezu,“ sdělil mluvčí Filip Běhal.
Nález nevede k sociální solidaritě, míní opoziční SPD. „Soudci nejsou nadlidi, měli by být solidární,“ uvedl předseda hnutí Tomio Okamura. Řekl, že platy určuje zákon o ústavních činitelích a soudci nejsou na rozdíl od poslanců voleni občany, sami sobě si opakovaně rozmrazili platy.
Předsedkyně sněmovního klubu opozičního ANO Alena Schillerová spojila téma s avizovanou stávkou justičního personálu. Řekla, že rozhodnutí zatím nečetla, ale je nutné ho respektovat. „Ve světle toho, že zítra (ve středu) má proběhnout stávka zaměstnanců soudů, mám z toho podivný pocit,“ konstatovala.
Výstražná stávka justičních pracovníků za vyšší platy má ve středu takřka zastavit chod části soudů. Odborový svaz justice minulý týden uvedl, že zapojení do stávky přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma ÚS. Žádají navýšení platů o 15 procent.
