Zaměstnanci soudů budou ve středu 29. května stávkovat za zvýšení platů. Jednodenní výstražnou stávku ve čtvrtek vyhlásily justiční odbory po jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novinářům to po schůzce řekly Anna Pospíšilová a Marie Šafrová z Odborového svazu justice. Zapojení do stávky podle nich přislíbilo devadesát procent z 9500 zaměstnanců. Zúčastnit se mají pracovníci všech soudů vyjma Ústavního.
„Soudy nemusejí mít zavřeno, můžou mít otevřeno. Nicméně když nikdo nebude na podatelně nebo na infocentru, tak se tam ti lidé budou procházet jako v domě duchů. Je na každém předsedovi soudu, jak si to zařídí,“ popsala podobu celodenní stávky Šafrová, která pracuje jako vyšší soudní úřednice. Justiční aparát už podle ní nemá peníze na základní životní potřeby. Do stávky se zapojí například i asistenti soudců, justiční čekatelé či pracovníci IT.
„Ani já nepovažuji platovou úroveň za odpovídající náročnosti a kvalitě odváděné práce a nadále se budu zasazovat o spravedlivé odměňování zaměstnanců v justici a o zvýšení jejich finančního ohodnocení, ale je potřeba zohledňovat i současnou ekonomickou situaci a to, že k částečnému navýšení již došlo,“ vzkázal Blažek.
Odbory žádají navýšení platů o patnáct procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Na druhou z podmínek ve čtvrtek ministerstvo přistoupilo. K otázce zřídí pracovní skupinu, která se poprvé sejde v červnu. Zasednou v ní zástupci státu, Odborového svazu justice, Unie vyšších soudních úředníků a Unie soudců i zástupci z řad soudců. Skupina by měla mimo jiné stanovit okruh pracovníků v justici, což Blažek podle ministerstva už řešil s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). První výsledky jednání skupiny by měly být k dispozici ještě letos, nejdříve v září.
„Tento bod je pro nás velmi důležitý a doufáme, že povede k vyřešení problému, do kterého jsme se dostali v průběhu třiceti let. Zaměstnanci soudů mají nepoměrně jinou práci než ti na jiných úřadech. Spolupodílejí se na výkonu soudní moci, vydávají poměrně náročná rozhodnutí. Řada z nich rozhoduje samostatně, pomáhají soudcům,“ zdůraznila Šafrová. „Bez kvalitních protokolujících úřednic nemůže soudce vést jednání. Vycvičit kvalitní protokolující úřednici nebo kvalitní vedoucí kanceláře trvá pět šest let,“ zmínila.
To, že ministerstvo žádá vládu o 80,2 milionu korun navíc pro justiční aparát, označili odboráři za směšné. „To by bylo zhruba 500 korun hrubého pro jednoho, a to opravdu nikomu nepomůže,“ poznamenala odborářka. Blažek novinářům minulý týden řekl, že jeho jednání s ministerstvem financí uvázlo na mrtvém bodě a že ve vládě není vůle platy zvýšit. K možné stávce už dříve uvedl, že by vůči kabinetu byla vážným signálem. Dodal, že nespokojenost zaměstnanců chápe, ale že jeho ministerstvo peníze pro navýšení platů nemá.
„My jsme se o tom v koalici několikrát bavili a za nás samozřejmě by byla plná podpora, kdyby se ministr spravedlnosti s ministrem financí shodli na nějaké formě, jak ty peníze najít,“ uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek. Podle předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové nejde o problém jen těchto pracovníků. „Ale tito pracovníci na to bezesporu mají nárok také. Je potřeba si uvědomit, že bez nich by soudy těžko fungovaly,“ podotkla Schillerová.
Odchody za lepším
Představitelé justice poukazují na platové podhodnocení zaměstnanců svých soudů dlouhodobě. Pracovníci odcházejí za lepšími výdělky jinam. Soudcovská unie i jednotlivé soudy už dříve vzkázaly, že případnou stávku podpoří. Soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou.
Průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32 800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34 806 a loni na 36 916 korun. Průměrná mzda v Česku přitom loni dosáhla 43 341 korun. Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.
Některé soudy chtějí rušit jednání
Některé soudy se kvůli stávce zaměstnanců chystají rušit nařízená soudní jednání. Další z nich zvažují i uzavření soudní budovy. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Šuka je stávka v novodobé historii české justice bezprecedentní. Dosud nebyla ani stávková pohotovost, řekl. Pro soudy to bude znamenat řadu komplikací. „Jednodenní stávka, pokud se jí bude účastnit převážná většina zaměstnanců našeho soudu, zasáhne do možnosti realizace nařízených jednání na daný den. Při masivní účasti je možné zvažovat i uzavření soudní budovy. Jednání budou odročována na náhradní termíny, vždy dle pokynu konkrétního soudce,“ řekla předsedkyně Okresního soudu v Olomouci Veronika Ornerová.
Také podle předsedy přerovského soudu Jiřího Barboříka se budou muset kvůli stávce administrativních pracovníků zrušit nařízená jednání. Komplikace by podle něj mohly nastat ve chvíli, pokud by v době stávky bylo třeba zpracovat neodkladné úkony, jako je vazba, realizace příkazů k zatčení či návrhy na předběžná opatření, u kterých je nutná práce administrativní části soudního aparátu.
Vedení Vrchního soudu v Olomouci chce naopak fungovat i v době stávky. „Je nutno uvést, že soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou a předseda a místopředsedové Vrchního soudu v Olomouci jako představitelé státní správy soudu jsou povinni udělat vše pro to, aby fungování soudu nebylo ani v případě stávky ohroženo,“ vzkázalo vedení soudu.
I přes komplikace budou mít stávkující zaměstnanci podporu soudů. Jejich předsedové se shodují v tom, že současné platy těchto zaměstnanců jsou neadekvátní. „Požadavek odborů v justici plně podporuji, neboť objektivně jsou jejich mzdy pod úrovní průměrné mzdy v jiných sektorech státní správy. Při aktuálně nastavených mzdách je velmi obtížné udržet kvalifikovaný personál v resortu, když pouhým odchodem do nákupních řetězců se mzda zaměstnanců justice zvedá o zhruba pět až deset tisíc korun měsíčně,“ doplnila Veronika Ornerová.
Také vedení Vrchního soudu v Olomouci má pro postoj zaměstnanců justice porozumění, uvědomuje si, že zaměstnanci soudů jsou dlouhodobě platově podhodnoceni a odcházejí za lepšími výdělky pracovat jinam. „Zaměstnancům se vůbec nedivíme, že do stávky jdou. Očekávali alespoň mírné zvýšení platů na základě loňské dohody s vládou / ministerstvem financí. Vláda sice dala soudům více peněz, ale přijala opatření, která ten objem zase snižují, takže dopad na výplaty zaměstnanců je prakticky nulový. Z toho plyne jejich frustrace,“ dodal místopředseda Nejvyššího soudu.
