Covid

Je polovina září a pomalu se rozbíhá sezona respiračních onemocnění. Typicky se jedná o nachlazení, chřipku, zánět průdušek, zápal plic, ale také covid. Nejčastěji se viry a bakterie, které tyto nemoci způsobují, šíří při kašli, kýchání nebo mluvení. Nakazit se ale člověk může i ve chvíli, kdy se dotkne kontaminovaných povrchů a pak si sahá na obličej. Vakcinologové vyzývají k podání některých očkovacích látek, které mohou ochránit zejména zranitelné skupiny.

Slovenský prezident Peter Pellegrini se ve středu zastal Slovenské akademie věd (SAV), která ve své analýze odmítla tvrzení o riziku vakcín proti onemocnění covid-19 z úst vládního zmocněnce Petera Kotlára. Ten závěry SAV už dříve odmítl. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se za vládního zmocněnce dříve opakovaně postavil.

Pražští policisté obvinili 34 lidí z podvodu s dotacemi v době covidu se škodou 27 milionů korun. Dalších 66 milionů se obviněným získat nepodařilo. Hlavními organizátory byli podle vyšetřovatelů čtyři lidé, kteří za pomoci takzvaných bílých koní podávali žádosti v dotačním programu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jehož cílem bylo kompenzovat podnikatelům pokles příjmů v důsledku proticovidových opatření.

Slovenská akademie věd (SAV) oznámila, že přezkoumala očkovací látky proti onemocnění covid-19. Na základě této analýzy odmítla tvrzení zmocněnce slovenské vlády Petera Kotlára, že mRNA vakcíny obsahují zvýšené množství DNA a že představují riziko. Vakcíny organizace prozkoumala z podnětu vlády premiéra Roberta Fica.

Rakovina se může vrátit, když spící buňky schopné metastáz probudí nákaza nějakým virem. V nové studii se vědci zaměřili na SARS-CoV-2, který způsobil před pěti lety celosvětovou pandemii covidu-19.

Bývalý policejní prezident Vladislav Husák se letos v dubnu stal styčným důstojníkem české policie u agentury Evropské unie Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž), uvedl server Seznam Zprávy. Jedná se o nově zřízený post, výši platu odmítla policie zveřejnit. Husák se do výběrového řízení na funkci přihlásil jako jediný, řekl serveru mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Exšéf policie musel v minulosti opustit několik postů po aférách například s rychlou jízdou nebo účastí na večírku za pandemie.

Celostátní poradna pro pacienty s potížemi po covidu ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové bude pokračovat. Původně oznámila, že ke konci května zavře a pacienty odkáže na praktické lékaře. Teď se ale nemocnice s ministerstvem dohodla, že ambulance činnost prodlouží do konce roku. Pak má vzniknout síť poraden.

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?

Patrik Tušl, který byl odsouzen mimo jiné za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka či za nenávistné výroky o Ukrajincích, je na svobodě. Karlovarský okresní soud v pondělí vyhověl jeho třetí žádosti o podmínečné propuštění. Na Facebooku o tom informoval předseda strany PRO Jindřich Rajchl, serveru Seznam Zprávy to potvrdila Vězeňská služba ČR. Tušl byl za různé zločiny ve vězení od srpna 2022.

Vakcína proti covidu-19 snižuje riziko vzniku takzvaného dlouhého covidu u plně očkovaných dospělých přibližně o čtvrtinu, uvádí studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.

Měly se během pandemie zavírat školy? Neuškodilo to víc, než to pomohlo? Odpovědi na tyto otázky se budou hledat ještě roky, nyní přišli s částečnými výsledky australští vědci. Jsou podle nich velmi nejednoznačné.

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.

Před pěti lety se začal poprvé šířit virus způsobující nemoc covid-19. Když Světová zdravotnická organizace 5. května roku 2023 vyhlásila konec pandemie, označila za klíčovou roli vakcín. Do té doby bylo podáno víc než třináct miliard dávek.

První zprávy z Číny zasažené koronavirem tvrdily, že žádný ze známých léků proti němu nefunguje. A tak začali vědci i doktoři hledat jehlu v kupce sena – mezi tisícovkami známých léčivých látek zkoušeli najít nějakou, která by byla účinná i proti viru SARS-CoV-2.

„Bude tady s námi velmi dlouho, pokud ne už navždy,“ řekl v pátek ve vysílání ČT24 o onemocnění covid-19 epidemiolog Roman Prymula. Věří ale, že nezmutuje do podoby „mnohem dramatičtějšího klinického průběhu“. V Česku podle něj dochází v posledních týdnech ke značnému poklesu nových případů. „Počet úmrtí denně je kolem jednoho, maximálně dvou, což znamená, že data jsou výrazně nižší, než byla před nějakými pěti nebo šesti týdny,“ konstatoval Prymula. V neděli uběhne přesně pět let od nahlášení prvního případu nákazy člověka novou formou koronaviru.

Až čtvrtina dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin při pandemii covidu-19 uvedla, že je při distanční výuce doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo asi sedm procent dětí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách žáků z rodin s horším společenským postavením.

Tým mikrobiologů a virologů z univerzity ve Wu-chanu ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Washingtonské univerzity zjistil, že je možné použít geny koronavirů k vytvoření receptorů, které lze přidat do lidských nebo zvířecích buněk. Cílem je urychlit výzkum ochrany před těmito nebezpečnými viry.

Vzorky odpadních vod pomáhají vědcům dopředu naznačit, jak se bude vyvíjet počet pacientů s různými virovými nemocemi. Pravidelně testují třeba přítomnost koronaviru. Například v Praze byl nárůst aktivních případů začátkem srpna díky datům z odpadních vod patrný už o měsíc dříve. A data ukazují, že teď je v pražských odpadních vodách viru nejvíce od začátku roku. „Když se někdo nakazí a začne mít klinické příznaky, anebo je ještě ani nemá, tak už má ve své moči a stolici stopy viru,“ vysvětluje Jan Bartáček z Ústavu technologie vody VŠCHT Praha. Vědci tak i díky tomuto předvídání trendů dokáží včas varovat zdravotníky před nástupem případné vlny nemoci.

Respiračních onemocnění v Česku přibývá a situace se nejspíš bude v nejbližší době zhoršovat. Lékaři v tomto týdnu evidovali nejvíc případů covidu-19 od začátku roku. Podle hlavní hygieničky Barbory Mackové i šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jde ale o očekávaný nárůst spojený s podzimními měsíci. Plošná opatření tak zatím nejsou v plánu, vhodná doba je nicméně na očkování.

S nástupem podzimu v Česku začíná i období respiračních nemocí. Lidé s horečkou, kašlem, rýmou a bolestí v krku plní ordinace. Laboratoře zachytily minulý týden o pětinu víc nákaz, velký podíl má mezi nimi covid-19. Mezi testovanými vzorky se potvrdil i první případ chřipky typu A. Její hlavní nástup zdravotníci čekají před Vánocemi.

Pozitivní test na covid-19 mělo podle statistik ministerstva zdravotnictví (MZd) v září zatím více než 10 tisíc lidí, téměř každý třetí testovaný pro zjištění diagnózy. Více nemocných bylo naposledy na začátku letošního roku. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) začalo od září přibývat obecně akutních respiračních infekcí (ARI), kam kromě covidu-19 započítávají lékaři i chřipku nebo další sezonní onemocnění.