Vakcína proti SARS-CoV-2 snižuje riziko dlouhého covidu

Vakcína proti covidu-19 snižuje riziko vzniku takzvaného dlouhého covidu u plně očkovaných dospělých přibližně o čtvrtinu, uvádí studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

ECDC prozkoumalo veškeré dostupné informace o tom, jaký vliv má očkování proti nemoci covid-19 na riziko vzniku takzvaného dlouhého covidu – tedy souboru příznaků, které přetrvávají celé měsíce a někdy i roky. Vědce zajímali plně očkovaní dospělí lidé.

Zaměřili se na studie provedené v Evropě a dalších oblastech s podobnou životní úrovní a stylem života. Protože stále ještě neexistuje úplně shoda na tom, co přesně dlouhý covid znamená, vycházeli z definice Světové zdravotnické organizace (WHO). Celkem vědci do své metastudie zahrnuli sedm kvalitních a dostatečně rozsáhlých výzkumů.

  • Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků. 
  • Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů. 
  • Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.

Šest z nich našlo statisticky významné snížení rizika vzniku dlouhého covidu u očkovaných dospělých ve srovnání s těmi, kteří očkováni nebyli. Celkem podle tohoto výzkumu snižuje vakcinace pravděpodobnost vzniku dlouhého covidu o 27 procent.

Vedoucí oddělení respiračních virů v ECDC Edoardo Colzani tak podotkl, že vakcinace proti covidu chrání nejen před závažnými následky akutního onemocnění během pandemie, ale může také pomoci snížit riziko významných dlouhodobých následků.

Autoři ale dodávají, že stále nemají dostatek kvalitních dat o tom, jestli očkování snižuje trvání příznaků u dětí, dospívajících a imunokompromitovaných osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 16 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 21 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 23 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
včera v 07:30
Načítání...