Vakcína proti SARS-CoV-2 snižuje riziko dlouhého covidu

Vakcína proti covidu-19 snižuje riziko vzniku takzvaného dlouhého covidu u plně očkovaných dospělých přibližně o čtvrtinu, uvádí studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

ECDC prozkoumalo veškeré dostupné informace o tom, jaký vliv má očkování proti nemoci covid-19 na riziko vzniku takzvaného dlouhého covidu – tedy souboru příznaků, které přetrvávají celé měsíce a někdy i roky. Vědce zajímali plně očkovaní dospělí lidé.

Zaměřili se na studie provedené v Evropě a dalších oblastech s podobnou životní úrovní a stylem života. Protože stále ještě neexistuje úplně shoda na tom, co přesně dlouhý covid znamená, vycházeli z definice Světové zdravotnické organizace (WHO). Celkem vědci do své metastudie zahrnuli sedm kvalitních a dostatečně rozsáhlých výzkumů.

  • Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků. 
  • Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů. 
  • Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.

Šest z nich našlo statisticky významné snížení rizika vzniku dlouhého covidu u očkovaných dospělých ve srovnání s těmi, kteří očkováni nebyli. Celkem podle tohoto výzkumu snižuje vakcinace pravděpodobnost vzniku dlouhého covidu o 27 procent.

Vedoucí oddělení respiračních virů v ECDC Edoardo Colzani tak podotkl, že vakcinace proti covidu chrání nejen před závažnými následky akutního onemocnění během pandemie, ale může také pomoci snížit riziko významných dlouhodobých následků.

Autoři ale dodávají, že stále nemají dostatek kvalitních dat o tom, jestli očkování snižuje trvání příznaků u dětí, dospívajících a imunokompromitovaných osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...