Vakcína proti SARS-CoV-2 snižuje riziko dlouhého covidu

Vakcína proti covidu-19 snižuje riziko vzniku takzvaného dlouhého covidu u plně očkovaných dospělých přibližně o čtvrtinu, uvádí studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

ECDC prozkoumalo veškeré dostupné informace o tom, jaký vliv má očkování proti nemoci covid-19 na riziko vzniku takzvaného dlouhého covidu – tedy souboru příznaků, které přetrvávají celé měsíce a někdy i roky. Vědce zajímali plně očkovaní dospělí lidé.

Zaměřili se na studie provedené v Evropě a dalších oblastech s podobnou životní úrovní a stylem života. Protože stále ještě neexistuje úplně shoda na tom, co přesně dlouhý covid znamená, vycházeli z definice Světové zdravotnické organizace (WHO). Celkem vědci do své metastudie zahrnuli sedm kvalitních a dostatečně rozsáhlých výzkumů.

  • Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků. 
  • Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů. 
  • Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.

Šest z nich našlo statisticky významné snížení rizika vzniku dlouhého covidu u očkovaných dospělých ve srovnání s těmi, kteří očkováni nebyli. Celkem podle tohoto výzkumu snižuje vakcinace pravděpodobnost vzniku dlouhého covidu o 27 procent.

Vedoucí oddělení respiračních virů v ECDC Edoardo Colzani tak podotkl, že vakcinace proti covidu chrání nejen před závažnými následky akutního onemocnění během pandemie, ale může také pomoci snížit riziko významných dlouhodobých následků.

Autoři ale dodávají, že stále nemají dostatek kvalitních dat o tom, jestli očkování snižuje trvání příznaků u dětí, dospívajících a imunokompromitovaných osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 18 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 20 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...