Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu, jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.
Vakcíny na principu mRNA přinesly v pandemii covidu-19 zvrat. Díky nim lidstvo získalo rychle protilátky, které by jinak trvalo nasbírat při opakovaných infekcích nemocí roky. Z rozsáhlých studií vyplývá, že očkovací látky byly účinné a bezpečné. A jejich benefit potvrzují i nejnovější zprávy amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která spadají pod ministra zdravotnictví Roberta Kennedyho mladšího, který je považován za odpůrce vakcinace. Jenže i tyto očkovací látky měly – tak jako všechny léky – vedlejší účinky.
Už od začátku očkování se ukazovalo, že jedním z možných vedlejších účinků těchto vakcín jsou problémy se srdcem – dle amerických expertů byly častější, než se přepokládalo při klinických testech, jež tento problém nezaznamenaly. Lékové agentury, včetně těch českých, o tom okamžitě informovaly – hned v létě 2021.
A o celé věci informomvala také média, včetně České televize. Dlouho se ale nevědělo, co tyto vzácné, byť prokazatelně existující, problémy způsobuje. Vědci nicméně měli řadu hypotéz. Teď příčiny tohoto jevu popsala rozsáhlá studie lékařů a biochemiků ze Stanfordovy univerzity. A současně ukázala možnou cestu ke snížení pravděpodobnosti vzniku tohoto zdravotního problému.
Základní fakta
Jako myokarditida se označuje zánět srdečního svalu, zatímco perikarditida je zánět vaku obklopujícího tento sval. Covid-19 může sám o sobě způsobit oba stavy, ty ale byly také hlášeny u menšího počtu osob, které dostaly některou z mRNA vakcín. Příznaky těchto problémů – bolest na hrudi, dušnost, horečka a palpitace – se přitom objevují bez přítomnosti virové infekce. A objevují se rychle: během jednoho až tří dnů po očkování.
Myokarditida související s očkováním se vyskytuje u přibližně jednoho ze 140 tisíc očkovaných po první dávce a po druhé dávce stoupá výskyt na jednoho z 32 tisíc vakcinovaných. Ze zatím nejasných důvodů je její výskyt nejvyšší u mužů ve věku 30 let a mladších, a to u jednoho z 16 750 očkovaných.
Vědci svůj výzkum postavili na kombinaci informací od vakcinovaných lidí a laboratorních analýz. Zjistili, že existuje dvoustupňový proces, během kterého vakcíny aktivují nejprve jeden typ imunitních buněk, jež potom aktivují další typ imunitních buněk – a to vyvolává zánětlivé poškození.
Podle autorů studie to nicméně neznamená, že jsou vakcíny samy o sobě nebezpečné. Doposud jich bylo podáno přes 14 miliard a dle Josepha Wu, ředitele Stanfordského kardiovaskulárního institutu, kde studie probíhala, byly z hlediska bezpečnosti důkladně prověřené. „Vakcíny na principu mRNA odvedly obrovský kus práce při zmírňování pandemie covidu,“ zdůraznil Wu. „Bez nich by onemocnělo více lidí, více by mělo závažné následky a více lidí by zemřelo,“ sdělil.
Dle analýzy má většina postižených myokarditidou vysoké hladiny látky zvané srdeční troponin v krvi, což je dobře známý indikátor poškození srdečního svalu. Naštěstí většina těchto případů končí dobře, řekl Wu – tedy s plnou funkcí srdce zachovanou nebo obnovenou. A zotavení je obvykle rychlé. „Nejedná se vlastně o infarkt v tradičním smyslu slova,“ nastínil expert. „Nedochází k ucpání cév, jak je tomu u většiny běžných infarktů. Pokud jsou příznaky mírné a zánět nezpůsobil strukturální poškození srdce, pacienty pouze sledujeme, abychom se ujistili, že se uzdraví,“ přiblížil.
Wu ale poznamenal, že pokud je zánět závažný, může výsledné poškození srdce být velmi oslabující a vést i k hospitalizaci, přijetí kriticky nemocných pacientů na JIP a v ojedinělých případech i k úmrtí. „Ale covid je horší,“ dodal. U nemoci je totiž asi desetkrát větší pravděpodobnost vzniku myokarditidy než při očkování vakcínou na bázi mRNA, doplnil Wu.
Bílkoviny jako viníci
Co je tedy příčinou tohoto problému? „Objevily se dvě bílkoviny, CXCL10 a IFN-gamma. Domníváme se, že právě ony jsou hlavními původci myokarditidy,“ vysvětlil Wu. Proteiny dle něj pracují jako tým a na vzniku myokarditidy se podílejí společně.
CXCL10 a IFN-gamma patří do skupiny bílkovin zvaných cytokiny. Jedná se o signální látky, které imunitní buňky vylučují, aby mezi sebou chemicky komunikovaly. Vědci to nejprve pozorovali v laboratorních kulturách, ale později to prověřili rovněž na mladých samcích myší, které naočkovali.
Celý proces je dost složitý, ale zjednodušeně se dá říci, že zvýšenou aktivitou těchto proteinů imunitní buňky snažící se odhalit a potlačit infekci způsobují vedlejší škody na zdravé tkáni – včetně srdečního svalu. Což znamená, že věda zřejmě našla i řešení popsaných obtíží: pravděpodobnost vzniku problému lze minimalizovat blokováním aktivity proteinů CXCL10 a IFN-gamma, což moderní medicína už dokáže. A toto se při pokusu na myších opět prokázalo. Je důležité dodat, že pokusy na myších samy o sobě nemusí být dostatečným důkazem, dají se považovat jen za náznak, že by to takto mohlo fungovat u lidí.
„Je rozumné se domnívat, že zánětlivá reakce vyvolaná mRNA vakcínou se může rozšířit i na jiné orgány,“ podotkl Wu. Věří, že problémy by mohlo vyřešit podávání přírodní látky genisteinu, která se vyskytuje například v sojových bobech. „Zaznamenali jsme určité důkazy o zánětlivé reakci rovněž v plicích, játrech a ledvinách. Je možné, že genistein může tyto změny také zvrátit,“ uzavřel expert.
