Vědci popsali, proč rakovina prsu metastazuje do mozku. Otevřeli cestu k léčbě

Rozsáhlá mezinárodní studie vedená vědci z Telavivské univerzity odhalila mechanismus, který umožňuje rakovině prsu metastazovat do mozku – což je vysoce smrtelný jev, pro který v současné době neexistuje účinná léčba. Podle autorů by to mohlo umožnit vývoj nových léků a také zlepšit schopnost včas metastázy odhalit.

„Většina úmrtí souvisejících s rakovinou není způsobena původním nádorem, ale jeho metastázami do životně důležitých orgánů. Mezi nimi patří metastázy do mozku k těm nejnebezpečnějším a nejobtížněji léčitelným,“ nastiňují autoři.

Jednou z klíčových otázek léčby rakoviny je, proč některé nádory metastazují do konkrétních orgánů a jiné ne. Je to sice zásadní pro přežití pacienta, ale o faktorech a mechanismech, které to umožňují, se ví zatím jen velmi málo. Vědci se podívali na spoustu faktorů, které by mohly hrát roli, prověřili je velkým množstvím metod a technik. Zkoumali to jak na myších modelech, tak na těch počítačových, ale i na lidských buňkách.

Ztráta strážce genomu

Vědci nejprve našli jednu chromozomální změnu v buňkách rakoviny prsu, která předpovídá vysokou pravděpodobnost metastáz do mozku. „Zjistili jsme, že když chromozom 17 v rakovinné buňce ztratí kopii svého krátkého ramene, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že buňka pošle metastázy do mozku. Také jsme objevili, že důvodem je ztráta důležitého genu umístěného na tomto rameni. Tento gen se jmenuje p53 a často se označuje jako strážce genomu, protože hraje klíčovou roli v regulaci růstu a dělení buněk,“ popsali.

Z výsledků vyplývá, že když chybí funkční p53, mohou vznikat a šířit se rakovinné metastázy v mozku. „Když jsme myším injekčně vpravili do mozku rakovinné buňky s funkčním p53 nebo bez něj, zjistili jsme, že buňky s narušenou aktivitou p53 se rozmnožovaly mnohem rychleji,“ uvedli.

Ronit Satchi-Fainaro, který se na výzkumu podílel, dodává: „Prostředí mozku se zásadně liší od prostředí prsu, kde se primární nádor vyvíjí, a otázkou je, jak se buňka rakoviny prsu, přizpůsobená svému původnímu prostředí, může přizpůsobit tomuto cizímu prostředí. Podle našich zjištění je tato adaptace úzce spojena s poškozením genu p53.

Zjistili jsme, že p53 reguluje syntézu mastných kyselin, metabolický proces, který je v prostředí mozku obzvláště důležitý. To znamená, že buňky s poškozeným p53 nebo bez p53 produkují více mastných kyselin než normální buňky, což jim umožňuje rychleji růst a dělit se v mozku.“

Další fáze studie se zaměřila na komunikaci mezi mozkovými buňkami a rakovinnými buňkami. Vědci zjistili zvýšenou interakci mezi rakovinnými buňkami s poškozeným p53 a takzvanými astrocyty, což jsou podpůrné buňky v mozku, které vylučují látky pomáhající neuronům. Chybí-li p53, rakovinné buňky zneužívají látky vylučované astrocyty a využívají je k výrobě mastných kyselin.

Potenciál pro novou léčbu

Oba tyto faktory jsou podle vědců tím klíčovým, co umožňuje rakovinným buňkám metastazovat tak snadno do jinak dobře chráněného a navíc vzdáleného mozku.

A jakmile našli tento mechanismus a klíčové látky, které v něm hrají zásadní roli, pokusili se toho využít k hledání potenciálního léku na metastázy v mozku. Rozhodli se zaměřit na enzym SCD1 a otestovali účinnost několika léků, které potlačují jeho aktivitu a jsou v současné době ve vývoji.

„Tyto léky byly původně určeny pro jiné nemoci, ale zjistili jsme, že potlačená SCD1 v mozkových metastatických buňkách s poškozeným p53 byla účinná a významně bránila vývoji a růstu rakovinných metastáz – jak u myší, tak u vzorků mozkových metastáz žen s rakovinou prsu,“ zjistili. Na nasazení této léčby je zatím příliš brzy, ale podle vědců je to velmi slibná cesta dalšího výzkumu a vývoje.

Vědci předpokládají, že tento objev by mohl pomoci při předpovídání průběhu onemocnění: už v raném stadiu rakoviny prsu je totiž možné zjistit, jestli došlo k mutaci p53, která významně zvyšuje riziko pozdějších mozkových metastáz. Lékaři by například mohli upustit od předepisování agresivní biologické léčby s vážnými vedlejšími účinky pacientům, u nichž není vysoké riziko metastáz do mozku, a naopak zvolit agresivní léčbu v případě zvýšeného rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 18 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 19 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.