Vědci popsali, proč rakovina prsu metastazuje do mozku. Otevřeli cestu k léčbě

Rozsáhlá mezinárodní studie vedená vědci z Telavivské univerzity odhalila mechanismus, který umožňuje rakovině prsu metastazovat do mozku – což je vysoce smrtelný jev, pro který v současné době neexistuje účinná léčba. Podle autorů by to mohlo umožnit vývoj nových léků a také zlepšit schopnost včas metastázy odhalit.

„Většina úmrtí souvisejících s rakovinou není způsobena původním nádorem, ale jeho metastázami do životně důležitých orgánů. Mezi nimi patří metastázy do mozku k těm nejnebezpečnějším a nejobtížněji léčitelným,“ nastiňují autoři.

Jednou z klíčových otázek léčby rakoviny je, proč některé nádory metastazují do konkrétních orgánů a jiné ne. Je to sice zásadní pro přežití pacienta, ale o faktorech a mechanismech, které to umožňují, se ví zatím jen velmi málo. Vědci se podívali na spoustu faktorů, které by mohly hrát roli, prověřili je velkým množstvím metod a technik. Zkoumali to jak na myších modelech, tak na těch počítačových, ale i na lidských buňkách.

Ztráta strážce genomu

Vědci nejprve našli jednu chromozomální změnu v buňkách rakoviny prsu, která předpovídá vysokou pravděpodobnost metastáz do mozku. „Zjistili jsme, že když chromozom 17 v rakovinné buňce ztratí kopii svého krátkého ramene, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že buňka pošle metastázy do mozku. Také jsme objevili, že důvodem je ztráta důležitého genu umístěného na tomto rameni. Tento gen se jmenuje p53 a často se označuje jako strážce genomu, protože hraje klíčovou roli v regulaci růstu a dělení buněk,“ popsali.

Z výsledků vyplývá, že když chybí funkční p53, mohou vznikat a šířit se rakovinné metastázy v mozku. „Když jsme myším injekčně vpravili do mozku rakovinné buňky s funkčním p53 nebo bez něj, zjistili jsme, že buňky s narušenou aktivitou p53 se rozmnožovaly mnohem rychleji,“ uvedli.

Ronit Satchi-Fainaro, který se na výzkumu podílel, dodává: „Prostředí mozku se zásadně liší od prostředí prsu, kde se primární nádor vyvíjí, a otázkou je, jak se buňka rakoviny prsu, přizpůsobená svému původnímu prostředí, může přizpůsobit tomuto cizímu prostředí. Podle našich zjištění je tato adaptace úzce spojena s poškozením genu p53.

Zjistili jsme, že p53 reguluje syntézu mastných kyselin, metabolický proces, který je v prostředí mozku obzvláště důležitý. To znamená, že buňky s poškozeným p53 nebo bez p53 produkují více mastných kyselin než normální buňky, což jim umožňuje rychleji růst a dělit se v mozku.“

Další fáze studie se zaměřila na komunikaci mezi mozkovými buňkami a rakovinnými buňkami. Vědci zjistili zvýšenou interakci mezi rakovinnými buňkami s poškozeným p53 a takzvanými astrocyty, což jsou podpůrné buňky v mozku, které vylučují látky pomáhající neuronům. Chybí-li p53, rakovinné buňky zneužívají látky vylučované astrocyty a využívají je k výrobě mastných kyselin.

Potenciál pro novou léčbu

Oba tyto faktory jsou podle vědců tím klíčovým, co umožňuje rakovinným buňkám metastazovat tak snadno do jinak dobře chráněného a navíc vzdáleného mozku.

A jakmile našli tento mechanismus a klíčové látky, které v něm hrají zásadní roli, pokusili se toho využít k hledání potenciálního léku na metastázy v mozku. Rozhodli se zaměřit na enzym SCD1 a otestovali účinnost několika léků, které potlačují jeho aktivitu a jsou v současné době ve vývoji.

„Tyto léky byly původně určeny pro jiné nemoci, ale zjistili jsme, že potlačená SCD1 v mozkových metastatických buňkách s poškozeným p53 byla účinná a významně bránila vývoji a růstu rakovinných metastáz – jak u myší, tak u vzorků mozkových metastáz žen s rakovinou prsu,“ zjistili. Na nasazení této léčby je zatím příliš brzy, ale podle vědců je to velmi slibná cesta dalšího výzkumu a vývoje.

Vědci předpokládají, že tento objev by mohl pomoci při předpovídání průběhu onemocnění: už v raném stadiu rakoviny prsu je totiž možné zjistit, jestli došlo k mutaci p53, která významně zvyšuje riziko pozdějších mozkových metastáz. Lékaři by například mohli upustit od předepisování agresivní biologické léčby s vážnými vedlejšími účinky pacientům, u nichž není vysoké riziko metastáz do mozku, a naopak zvolit agresivní léčbu v případě zvýšeného rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 4 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 5 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 6 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 8 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 10 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 15 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
včera v 15:26
Načítání...