Vědci popsali, proč rakovina prsu metastazuje do mozku. Otevřeli cestu k léčbě

Rozsáhlá mezinárodní studie vedená vědci z Telavivské univerzity odhalila mechanismus, který umožňuje rakovině prsu metastazovat do mozku – což je vysoce smrtelný jev, pro který v současné době neexistuje účinná léčba. Podle autorů by to mohlo umožnit vývoj nových léků a také zlepšit schopnost včas metastázy odhalit.

„Většina úmrtí souvisejících s rakovinou není způsobena původním nádorem, ale jeho metastázami do životně důležitých orgánů. Mezi nimi patří metastázy do mozku k těm nejnebezpečnějším a nejobtížněji léčitelným,“ nastiňují autoři.

Jednou z klíčových otázek léčby rakoviny je, proč některé nádory metastazují do konkrétních orgánů a jiné ne. Je to sice zásadní pro přežití pacienta, ale o faktorech a mechanismech, které to umožňují, se ví zatím jen velmi málo. Vědci se podívali na spoustu faktorů, které by mohly hrát roli, prověřili je velkým množstvím metod a technik. Zkoumali to jak na myších modelech, tak na těch počítačových, ale i na lidských buňkách.

Ztráta strážce genomu

Vědci nejprve našli jednu chromozomální změnu v buňkách rakoviny prsu, která předpovídá vysokou pravděpodobnost metastáz do mozku. „Zjistili jsme, že když chromozom 17 v rakovinné buňce ztratí kopii svého krátkého ramene, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že buňka pošle metastázy do mozku. Také jsme objevili, že důvodem je ztráta důležitého genu umístěného na tomto rameni. Tento gen se jmenuje p53 a často se označuje jako strážce genomu, protože hraje klíčovou roli v regulaci růstu a dělení buněk,“ popsali.

Z výsledků vyplývá, že když chybí funkční p53, mohou vznikat a šířit se rakovinné metastázy v mozku. „Když jsme myším injekčně vpravili do mozku rakovinné buňky s funkčním p53 nebo bez něj, zjistili jsme, že buňky s narušenou aktivitou p53 se rozmnožovaly mnohem rychleji,“ uvedli.

Ronit Satchi-Fainaro, který se na výzkumu podílel, dodává: „Prostředí mozku se zásadně liší od prostředí prsu, kde se primární nádor vyvíjí, a otázkou je, jak se buňka rakoviny prsu, přizpůsobená svému původnímu prostředí, může přizpůsobit tomuto cizímu prostředí. Podle našich zjištění je tato adaptace úzce spojena s poškozením genu p53.

Zjistili jsme, že p53 reguluje syntézu mastných kyselin, metabolický proces, který je v prostředí mozku obzvláště důležitý. To znamená, že buňky s poškozeným p53 nebo bez p53 produkují více mastných kyselin než normální buňky, což jim umožňuje rychleji růst a dělit se v mozku.“

Další fáze studie se zaměřila na komunikaci mezi mozkovými buňkami a rakovinnými buňkami. Vědci zjistili zvýšenou interakci mezi rakovinnými buňkami s poškozeným p53 a takzvanými astrocyty, což jsou podpůrné buňky v mozku, které vylučují látky pomáhající neuronům. Chybí-li p53, rakovinné buňky zneužívají látky vylučované astrocyty a využívají je k výrobě mastných kyselin.

Potenciál pro novou léčbu

Oba tyto faktory jsou podle vědců tím klíčovým, co umožňuje rakovinným buňkám metastazovat tak snadno do jinak dobře chráněného a navíc vzdáleného mozku.

A jakmile našli tento mechanismus a klíčové látky, které v něm hrají zásadní roli, pokusili se toho využít k hledání potenciálního léku na metastázy v mozku. Rozhodli se zaměřit na enzym SCD1 a otestovali účinnost několika léků, které potlačují jeho aktivitu a jsou v současné době ve vývoji.

„Tyto léky byly původně určeny pro jiné nemoci, ale zjistili jsme, že potlačená SCD1 v mozkových metastatických buňkách s poškozeným p53 byla účinná a významně bránila vývoji a růstu rakovinných metastáz – jak u myší, tak u vzorků mozkových metastáz žen s rakovinou prsu,“ zjistili. Na nasazení této léčby je zatím příliš brzy, ale podle vědců je to velmi slibná cesta dalšího výzkumu a vývoje.

Vědci předpokládají, že tento objev by mohl pomoci při předpovídání průběhu onemocnění: už v raném stadiu rakoviny prsu je totiž možné zjistit, jestli došlo k mutaci p53, která významně zvyšuje riziko pozdějších mozkových metastáz. Lékaři by například mohli upustit od předepisování agresivní biologické léčby s vážnými vedlejšími účinky pacientům, u nichž není vysoké riziko metastáz do mozku, a naopak zvolit agresivní léčbu v případě zvýšeného rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 13 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.