Vědci popsali, proč rakovina prsu metastazuje do mozku. Otevřeli cestu k léčbě

Rozsáhlá mezinárodní studie vedená vědci z Telavivské univerzity odhalila mechanismus, který umožňuje rakovině prsu metastazovat do mozku – což je vysoce smrtelný jev, pro který v současné době neexistuje účinná léčba. Podle autorů by to mohlo umožnit vývoj nových léků a také zlepšit schopnost včas metastázy odhalit.

„Většina úmrtí souvisejících s rakovinou není způsobena původním nádorem, ale jeho metastázami do životně důležitých orgánů. Mezi nimi patří metastázy do mozku k těm nejnebezpečnějším a nejobtížněji léčitelným,“ nastiňují autoři.

Jednou z klíčových otázek léčby rakoviny je, proč některé nádory metastazují do konkrétních orgánů a jiné ne. Je to sice zásadní pro přežití pacienta, ale o faktorech a mechanismech, které to umožňují, se ví zatím jen velmi málo. Vědci se podívali na spoustu faktorů, které by mohly hrát roli, prověřili je velkým množstvím metod a technik. Zkoumali to jak na myších modelech, tak na těch počítačových, ale i na lidských buňkách.

Ztráta strážce genomu

Vědci nejprve našli jednu chromozomální změnu v buňkách rakoviny prsu, která předpovídá vysokou pravděpodobnost metastáz do mozku. „Zjistili jsme, že když chromozom 17 v rakovinné buňce ztratí kopii svého krátkého ramene, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že buňka pošle metastázy do mozku. Také jsme objevili, že důvodem je ztráta důležitého genu umístěného na tomto rameni. Tento gen se jmenuje p53 a často se označuje jako strážce genomu, protože hraje klíčovou roli v regulaci růstu a dělení buněk,“ popsali.

Z výsledků vyplývá, že když chybí funkční p53, mohou vznikat a šířit se rakovinné metastázy v mozku. „Když jsme myším injekčně vpravili do mozku rakovinné buňky s funkčním p53 nebo bez něj, zjistili jsme, že buňky s narušenou aktivitou p53 se rozmnožovaly mnohem rychleji,“ uvedli.

Ronit Satchi-Fainaro, který se na výzkumu podílel, dodává: „Prostředí mozku se zásadně liší od prostředí prsu, kde se primární nádor vyvíjí, a otázkou je, jak se buňka rakoviny prsu, přizpůsobená svému původnímu prostředí, může přizpůsobit tomuto cizímu prostředí. Podle našich zjištění je tato adaptace úzce spojena s poškozením genu p53.

Zjistili jsme, že p53 reguluje syntézu mastných kyselin, metabolický proces, který je v prostředí mozku obzvláště důležitý. To znamená, že buňky s poškozeným p53 nebo bez p53 produkují více mastných kyselin než normální buňky, což jim umožňuje rychleji růst a dělit se v mozku.“

Další fáze studie se zaměřila na komunikaci mezi mozkovými buňkami a rakovinnými buňkami. Vědci zjistili zvýšenou interakci mezi rakovinnými buňkami s poškozeným p53 a takzvanými astrocyty, což jsou podpůrné buňky v mozku, které vylučují látky pomáhající neuronům. Chybí-li p53, rakovinné buňky zneužívají látky vylučované astrocyty a využívají je k výrobě mastných kyselin.

Potenciál pro novou léčbu

Oba tyto faktory jsou podle vědců tím klíčovým, co umožňuje rakovinným buňkám metastazovat tak snadno do jinak dobře chráněného a navíc vzdáleného mozku.

A jakmile našli tento mechanismus a klíčové látky, které v něm hrají zásadní roli, pokusili se toho využít k hledání potenciálního léku na metastázy v mozku. Rozhodli se zaměřit na enzym SCD1 a otestovali účinnost několika léků, které potlačují jeho aktivitu a jsou v současné době ve vývoji.

„Tyto léky byly původně určeny pro jiné nemoci, ale zjistili jsme, že potlačená SCD1 v mozkových metastatických buňkách s poškozeným p53 byla účinná a významně bránila vývoji a růstu rakovinných metastáz – jak u myší, tak u vzorků mozkových metastáz žen s rakovinou prsu,“ zjistili. Na nasazení této léčby je zatím příliš brzy, ale podle vědců je to velmi slibná cesta dalšího výzkumu a vývoje.

Vědci předpokládají, že tento objev by mohl pomoci při předpovídání průběhu onemocnění: už v raném stadiu rakoviny prsu je totiž možné zjistit, jestli došlo k mutaci p53, která významně zvyšuje riziko pozdějších mozkových metastáz. Lékaři by například mohli upustit od předepisování agresivní biologické léčby s vážnými vedlejšími účinky pacientům, u nichž není vysoké riziko metastáz do mozku, a naopak zvolit agresivní léčbu v případě zvýšeného rizika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.