Vakcíny proti covidu snižují úmrtnost na rakovinu, naznačuje studie

Obyčejná vakcína proti covidu má podle nového výzkumu amerických vědců nezamýšlený účinek: pomáhá přežít lidem s některými typy rakoviny. Lékaři to prokázali pozorováním v praxi, ale vytvořili i teoretické vysvětlení.

Pacienti s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu do 100 dnů od zahájení léčby, měli po třech letech dvakrát větší šanci na přežití. Tvrdí to nová studie vedená lékaři z MD Anderson Cancer Center při Texaské univerzitě, kteří prozkoumali více než tisícovku případů.

Jednalo se o nemocné, kteří se léčili od srpna 2019 do srpna 2023. „Tato studie dokazuje, že komerčně dostupné mRNA vakcíny proti covidu mohou trénovat imunitní systém pacientů k eliminaci rakoviny,“ uvedli autoři. „V kombinaci s léčbou – takzvanými inhibitory imunitních kontrolních bodů – vyvolávají tyto vakcíny silné protinádorové imunitní reakce, které jsou spojeny s výrazným zlepšením přežití pacientů s rakovinou,“ říká studie.

Hlavní autor studie Adam Grippin na základy tohoto mechanismu narazil už během doby, kdy studoval postgraduál na Floridské univerzitě. Snažil se tam pracovat na vývoji personalizovaných mRNA vakcín proti rakovině mozku a zjistil přitom, že tento typ očkovacích látek trénuje imunitní systém k eliminaci rakovinných buněk, i když mRNA nemíří přímo na nádory.

Teoretická příprava

Tento objev ho pak vedl k hypotéze, že jiné typy mRNA vakcín by mohly mít stejný účinek. Schválení a použití mRNA vakcín proti covidu během pandemie přineslo ideální příležitost si tuto hypotézu otestovat. Grippin s kolegy proto spustili rozsáhlý projekt, který měl zjistit, jestli pacienti „jeho“ nemocnice léčící se s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu, žili déle než ti, kteří tyto vakcíny nedostali.

Ještě než začali sledovat pacienty, prozkoumali teoretický rámec tohoto fenoménu. Zjistili, že mRNA vakcíny fungují jako alarm, který uvádí imunitní systém těla do stavu vysoké pohotovosti, aby rozpoznal a napadl nejen rakovinné buňky.

V reakci na to rakovinné buňky začnou produkovat protein PD-L1, který funguje jako obranný mechanismus proti imunitním buňkám. Naštěstí existuje několik léků – výše uvedených inhibitorů imunitních kontrolních bodů – které umí tento protein zablokovat a vytvářejí tak ideální prostředí, v němž imunitní systém může bojovat proti rakovině.

Pozorování v praxi

A tyto výsledky modelování a laboratorních pokusů se pak potvrdily i v klinických studiích. Vědci objevili takové mechanismy na nádorech u pacientů, kteří dostali mRNA očkování proti covidu.

Experti zatím nedokázali mechanismy úplně přesně popsat, ale výsledky naznačují, že mRNA vakcíny proti covidu jsou účinným nástrojem k přeprogramování imunitní reakce proti rakovině.

„Opravdu vzrušující na naší práci je, že poukazuje na možnost, že široce dostupné, levné vakcíny mají potenciál dramaticky zlepšit účinnost určitých imunitních terapií,“ řekl Grippin. „Doufáme, že mRNA vakcíny mohou nejen zlepšit výsledky u pacientů léčených imunoterapií, ale také přinést výhody těchto terapií pacientům s onemocněním rezistentním na léčbu.“

Tato studie zahrnovala více kohort několika typů rakoviny a hodnotila pacienty, kteří dostali mRNA vakcínu do 100 dnů od zahájení imunoterapeutické léčby.

V první skupině mělo 180 pacientů s pokročilým karcinomem plic, kteří dostali vakcínu, medián přežití 37,33 měsíce, ve srovnání s 20,6 měsíci u 704 pacientů, kteří vakcínu nedostali. V kohortě pacientů s metastatickým melanomem byl medián přežití 26,67 měsíců u 167 pacientů, kteří vakcínu nedostali, ale 43 pacientů, kteří vakcínu dostali, přežilo – což naznačuje významné zlepšení.

Výsledky jsou podle autorů natolik silné, že je nutné ve výzkumu pokračovat. V současné době se proto připravuje mnohem kvalitnější a rozsáhlejší studie, která má tyto výsledky ověřit a prozkoumat, jestli by mRNA vakcíny proti covidu neměly být součástí standardní péče o pacienty léčené inhibicí imunitních kontrolních bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 20 mminutami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 13 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 16 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 19 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 20 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
před 23 hhodinami
Načítání...