Vakcíny proti covidu snižují úmrtnost na rakovinu, naznačuje studie

Obyčejná vakcína proti covidu má podle nového výzkumu amerických vědců nezamýšlený účinek: pomáhá přežít lidem s některými typy rakoviny. Lékaři to prokázali pozorováním v praxi, ale vytvořili i teoretické vysvětlení.

Pacienti s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu do 100 dnů od zahájení léčby, měli po třech letech dvakrát větší šanci na přežití. Tvrdí to nová studie vedená lékaři z MD Anderson Cancer Center při Texaské univerzitě, kteří prozkoumali více než tisícovku případů.

Jednalo se o nemocné, kteří se léčili od srpna 2019 do srpna 2023. „Tato studie dokazuje, že komerčně dostupné mRNA vakcíny proti covidu mohou trénovat imunitní systém pacientů k eliminaci rakoviny,“ uvedli autoři. „V kombinaci s léčbou – takzvanými inhibitory imunitních kontrolních bodů – vyvolávají tyto vakcíny silné protinádorové imunitní reakce, které jsou spojeny s výrazným zlepšením přežití pacientů s rakovinou,“ říká studie.

Hlavní autor studie Adam Grippin na základy tohoto mechanismu narazil už během doby, kdy studoval postgraduál na Floridské univerzitě. Snažil se tam pracovat na vývoji personalizovaných mRNA vakcín proti rakovině mozku a zjistil přitom, že tento typ očkovacích látek trénuje imunitní systém k eliminaci rakovinných buněk, i když mRNA nemíří přímo na nádory.

Teoretická příprava

Tento objev ho pak vedl k hypotéze, že jiné typy mRNA vakcín by mohly mít stejný účinek. Schválení a použití mRNA vakcín proti covidu během pandemie přineslo ideální příležitost si tuto hypotézu otestovat. Grippin s kolegy proto spustili rozsáhlý projekt, který měl zjistit, jestli pacienti „jeho“ nemocnice léčící se s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu, žili déle než ti, kteří tyto vakcíny nedostali.

Ještě než začali sledovat pacienty, prozkoumali teoretický rámec tohoto fenoménu. Zjistili, že mRNA vakcíny fungují jako alarm, který uvádí imunitní systém těla do stavu vysoké pohotovosti, aby rozpoznal a napadl nejen rakovinné buňky.

V reakci na to rakovinné buňky začnou produkovat protein PD-L1, který funguje jako obranný mechanismus proti imunitním buňkám. Naštěstí existuje několik léků – výše uvedených inhibitorů imunitních kontrolních bodů – které umí tento protein zablokovat a vytvářejí tak ideální prostředí, v němž imunitní systém může bojovat proti rakovině.

Pozorování v praxi

A tyto výsledky modelování a laboratorních pokusů se pak potvrdily i v klinických studiích. Vědci objevili takové mechanismy na nádorech u pacientů, kteří dostali mRNA očkování proti covidu.

Experti zatím nedokázali mechanismy úplně přesně popsat, ale výsledky naznačují, že mRNA vakcíny proti covidu jsou účinným nástrojem k přeprogramování imunitní reakce proti rakovině.

„Opravdu vzrušující na naší práci je, že poukazuje na možnost, že široce dostupné, levné vakcíny mají potenciál dramaticky zlepšit účinnost určitých imunitních terapií,“ řekl Grippin. „Doufáme, že mRNA vakcíny mohou nejen zlepšit výsledky u pacientů léčených imunoterapií, ale také přinést výhody těchto terapií pacientům s onemocněním rezistentním na léčbu.“

Tato studie zahrnovala více kohort několika typů rakoviny a hodnotila pacienty, kteří dostali mRNA vakcínu do 100 dnů od zahájení imunoterapeutické léčby.

V první skupině mělo 180 pacientů s pokročilým karcinomem plic, kteří dostali vakcínu, medián přežití 37,33 měsíce, ve srovnání s 20,6 měsíci u 704 pacientů, kteří vakcínu nedostali. V kohortě pacientů s metastatickým melanomem byl medián přežití 26,67 měsíců u 167 pacientů, kteří vakcínu nedostali, ale 43 pacientů, kteří vakcínu dostali, přežilo – což naznačuje významné zlepšení.

Výsledky jsou podle autorů natolik silné, že je nutné ve výzkumu pokračovat. V současné době se proto připravuje mnohem kvalitnější a rozsáhlejší studie, která má tyto výsledky ověřit a prozkoumat, jestli by mRNA vakcíny proti covidu neměly být součástí standardní péče o pacienty léčené inhibicí imunitních kontrolních bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 18 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 19 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.