Vakcíny proti covidu snižují úmrtnost na rakovinu, naznačuje studie

Obyčejná vakcína proti covidu má podle nového výzkumu amerických vědců nezamýšlený účinek: pomáhá přežít lidem s některými typy rakoviny. Lékaři to prokázali pozorováním v praxi, ale vytvořili i teoretické vysvětlení.

Pacienti s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu do 100 dnů od zahájení léčby, měli po třech letech dvakrát větší šanci na přežití. Tvrdí to nová studie vedená lékaři z MD Anderson Cancer Center při Texaské univerzitě, kteří prozkoumali více než tisícovku případů.

Jednalo se o nemocné, kteří se léčili od srpna 2019 do srpna 2023. „Tato studie dokazuje, že komerčně dostupné mRNA vakcíny proti covidu mohou trénovat imunitní systém pacientů k eliminaci rakoviny,“ uvedli autoři. „V kombinaci s léčbou – takzvanými inhibitory imunitních kontrolních bodů – vyvolávají tyto vakcíny silné protinádorové imunitní reakce, které jsou spojeny s výrazným zlepšením přežití pacientů s rakovinou,“ říká studie.

Hlavní autor studie Adam Grippin na základy tohoto mechanismu narazil už během doby, kdy studoval postgraduál na Floridské univerzitě. Snažil se tam pracovat na vývoji personalizovaných mRNA vakcín proti rakovině mozku a zjistil přitom, že tento typ očkovacích látek trénuje imunitní systém k eliminaci rakovinných buněk, i když mRNA nemíří přímo na nádory.

Teoretická příprava

Tento objev ho pak vedl k hypotéze, že jiné typy mRNA vakcín by mohly mít stejný účinek. Schválení a použití mRNA vakcín proti covidu během pandemie přineslo ideální příležitost si tuto hypotézu otestovat. Grippin s kolegy proto spustili rozsáhlý projekt, který měl zjistit, jestli pacienti „jeho“ nemocnice léčící se s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu, žili déle než ti, kteří tyto vakcíny nedostali.

Ještě než začali sledovat pacienty, prozkoumali teoretický rámec tohoto fenoménu. Zjistili, že mRNA vakcíny fungují jako alarm, který uvádí imunitní systém těla do stavu vysoké pohotovosti, aby rozpoznal a napadl nejen rakovinné buňky.

V reakci na to rakovinné buňky začnou produkovat protein PD-L1, který funguje jako obranný mechanismus proti imunitním buňkám. Naštěstí existuje několik léků – výše uvedených inhibitorů imunitních kontrolních bodů – které umí tento protein zablokovat a vytvářejí tak ideální prostředí, v němž imunitní systém může bojovat proti rakovině.

Pozorování v praxi

A tyto výsledky modelování a laboratorních pokusů se pak potvrdily i v klinických studiích. Vědci objevili takové mechanismy na nádorech u pacientů, kteří dostali mRNA očkování proti covidu.

Experti zatím nedokázali mechanismy úplně přesně popsat, ale výsledky naznačují, že mRNA vakcíny proti covidu jsou účinným nástrojem k přeprogramování imunitní reakce proti rakovině.

„Opravdu vzrušující na naší práci je, že poukazuje na možnost, že široce dostupné, levné vakcíny mají potenciál dramaticky zlepšit účinnost určitých imunitních terapií,“ řekl Grippin. „Doufáme, že mRNA vakcíny mohou nejen zlepšit výsledky u pacientů léčených imunoterapií, ale také přinést výhody těchto terapií pacientům s onemocněním rezistentním na léčbu.“

Tato studie zahrnovala více kohort několika typů rakoviny a hodnotila pacienty, kteří dostali mRNA vakcínu do 100 dnů od zahájení imunoterapeutické léčby.

V první skupině mělo 180 pacientů s pokročilým karcinomem plic, kteří dostali vakcínu, medián přežití 37,33 měsíce, ve srovnání s 20,6 měsíci u 704 pacientů, kteří vakcínu nedostali. V kohortě pacientů s metastatickým melanomem byl medián přežití 26,67 měsíců u 167 pacientů, kteří vakcínu nedostali, ale 43 pacientů, kteří vakcínu dostali, přežilo – což naznačuje významné zlepšení.

Výsledky jsou podle autorů natolik silné, že je nutné ve výzkumu pokračovat. V současné době se proto připravuje mnohem kvalitnější a rozsáhlejší studie, která má tyto výsledky ověřit a prozkoumat, jestli by mRNA vakcíny proti covidu neměly být součástí standardní péče o pacienty léčené inhibicí imunitních kontrolních bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 18 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 20 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 22 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...