Vakcíny proti covidu snižují úmrtnost na rakovinu, naznačuje studie

Obyčejná vakcína proti covidu má podle nového výzkumu amerických vědců nezamýšlený účinek: pomáhá přežít lidem s některými typy rakoviny. Lékaři to prokázali pozorováním v praxi, ale vytvořili i teoretické vysvětlení.

Pacienti s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu do 100 dnů od zahájení léčby, měli po třech letech dvakrát větší šanci na přežití. Tvrdí to nová studie vedená lékaři z MD Anderson Cancer Center při Texaské univerzitě, kteří prozkoumali více než tisícovku případů.

Jednalo se o nemocné, kteří se léčili od srpna 2019 do srpna 2023. „Tato studie dokazuje, že komerčně dostupné mRNA vakcíny proti covidu mohou trénovat imunitní systém pacientů k eliminaci rakoviny,“ uvedli autoři. „V kombinaci s léčbou – takzvanými inhibitory imunitních kontrolních bodů – vyvolávají tyto vakcíny silné protinádorové imunitní reakce, které jsou spojeny s výrazným zlepšením přežití pacientů s rakovinou,“ říká studie.

Hlavní autor studie Adam Grippin na základy tohoto mechanismu narazil už během doby, kdy studoval postgraduál na Floridské univerzitě. Snažil se tam pracovat na vývoji personalizovaných mRNA vakcín proti rakovině mozku a zjistil přitom, že tento typ očkovacích látek trénuje imunitní systém k eliminaci rakovinných buněk, i když mRNA nemíří přímo na nádory.

Teoretická příprava

Tento objev ho pak vedl k hypotéze, že jiné typy mRNA vakcín by mohly mít stejný účinek. Schválení a použití mRNA vakcín proti covidu během pandemie přineslo ideální příležitost si tuto hypotézu otestovat. Grippin s kolegy proto spustili rozsáhlý projekt, který měl zjistit, jestli pacienti „jeho“ nemocnice léčící se s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu, žili déle než ti, kteří tyto vakcíny nedostali.

Ještě než začali sledovat pacienty, prozkoumali teoretický rámec tohoto fenoménu. Zjistili, že mRNA vakcíny fungují jako alarm, který uvádí imunitní systém těla do stavu vysoké pohotovosti, aby rozpoznal a napadl nejen rakovinné buňky.

V reakci na to rakovinné buňky začnou produkovat protein PD-L1, který funguje jako obranný mechanismus proti imunitním buňkám. Naštěstí existuje několik léků – výše uvedených inhibitorů imunitních kontrolních bodů – které umí tento protein zablokovat a vytvářejí tak ideální prostředí, v němž imunitní systém může bojovat proti rakovině.

Pozorování v praxi

A tyto výsledky modelování a laboratorních pokusů se pak potvrdily i v klinických studiích. Vědci objevili takové mechanismy na nádorech u pacientů, kteří dostali mRNA očkování proti covidu.

Experti zatím nedokázali mechanismy úplně přesně popsat, ale výsledky naznačují, že mRNA vakcíny proti covidu jsou účinným nástrojem k přeprogramování imunitní reakce proti rakovině.

„Opravdu vzrušující na naší práci je, že poukazuje na možnost, že široce dostupné, levné vakcíny mají potenciál dramaticky zlepšit účinnost určitých imunitních terapií,“ řekl Grippin. „Doufáme, že mRNA vakcíny mohou nejen zlepšit výsledky u pacientů léčených imunoterapií, ale také přinést výhody těchto terapií pacientům s onemocněním rezistentním na léčbu.“

Tato studie zahrnovala více kohort několika typů rakoviny a hodnotila pacienty, kteří dostali mRNA vakcínu do 100 dnů od zahájení imunoterapeutické léčby.

V první skupině mělo 180 pacientů s pokročilým karcinomem plic, kteří dostali vakcínu, medián přežití 37,33 měsíce, ve srovnání s 20,6 měsíci u 704 pacientů, kteří vakcínu nedostali. V kohortě pacientů s metastatickým melanomem byl medián přežití 26,67 měsíců u 167 pacientů, kteří vakcínu nedostali, ale 43 pacientů, kteří vakcínu dostali, přežilo – což naznačuje významné zlepšení.

Výsledky jsou podle autorů natolik silné, že je nutné ve výzkumu pokračovat. V současné době se proto připravuje mnohem kvalitnější a rozsáhlejší studie, která má tyto výsledky ověřit a prozkoumat, jestli by mRNA vakcíny proti covidu neměly být součástí standardní péče o pacienty léčené inhibicí imunitních kontrolních bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 5 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 11 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 11 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 12 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 13 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...