Vakcíny proti covidu snižují úmrtnost na rakovinu, naznačuje studie

Obyčejná vakcína proti covidu má podle nového výzkumu amerických vědců nezamýšlený účinek: pomáhá přežít lidem s některými typy rakoviny. Lékaři to prokázali pozorováním v praxi, ale vytvořili i teoretické vysvětlení.

Pacienti s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu do 100 dnů od zahájení léčby, měli po třech letech dvakrát větší šanci na přežití. Tvrdí to nová studie vedená lékaři z MD Anderson Cancer Center při Texaské univerzitě, kteří prozkoumali více než tisícovku případů.

Jednalo se o nemocné, kteří se léčili od srpna 2019 do srpna 2023. „Tato studie dokazuje, že komerčně dostupné mRNA vakcíny proti covidu mohou trénovat imunitní systém pacientů k eliminaci rakoviny,“ uvedli autoři. „V kombinaci s léčbou – takzvanými inhibitory imunitních kontrolních bodů – vyvolávají tyto vakcíny silné protinádorové imunitní reakce, které jsou spojeny s výrazným zlepšením přežití pacientů s rakovinou,“ říká studie.

Hlavní autor studie Adam Grippin na základy tohoto mechanismu narazil už během doby, kdy studoval postgraduál na Floridské univerzitě. Snažil se tam pracovat na vývoji personalizovaných mRNA vakcín proti rakovině mozku a zjistil přitom, že tento typ očkovacích látek trénuje imunitní systém k eliminaci rakovinných buněk, i když mRNA nemíří přímo na nádory.

Teoretická příprava

Tento objev ho pak vedl k hypotéze, že jiné typy mRNA vakcín by mohly mít stejný účinek. Schválení a použití mRNA vakcín proti covidu během pandemie přineslo ideální příležitost si tuto hypotézu otestovat. Grippin s kolegy proto spustili rozsáhlý projekt, který měl zjistit, jestli pacienti „jeho“ nemocnice léčící se s rakovinou, kteří dostali mRNA vakcíny proti covidu, žili déle než ti, kteří tyto vakcíny nedostali.

Ještě než začali sledovat pacienty, prozkoumali teoretický rámec tohoto fenoménu. Zjistili, že mRNA vakcíny fungují jako alarm, který uvádí imunitní systém těla do stavu vysoké pohotovosti, aby rozpoznal a napadl nejen rakovinné buňky.

V reakci na to rakovinné buňky začnou produkovat protein PD-L1, který funguje jako obranný mechanismus proti imunitním buňkám. Naštěstí existuje několik léků – výše uvedených inhibitorů imunitních kontrolních bodů – které umí tento protein zablokovat a vytvářejí tak ideální prostředí, v němž imunitní systém může bojovat proti rakovině.

Pozorování v praxi

A tyto výsledky modelování a laboratorních pokusů se pak potvrdily i v klinických studiích. Vědci objevili takové mechanismy na nádorech u pacientů, kteří dostali mRNA očkování proti covidu.

Experti zatím nedokázali mechanismy úplně přesně popsat, ale výsledky naznačují, že mRNA vakcíny proti covidu jsou účinným nástrojem k přeprogramování imunitní reakce proti rakovině.

„Opravdu vzrušující na naší práci je, že poukazuje na možnost, že široce dostupné, levné vakcíny mají potenciál dramaticky zlepšit účinnost určitých imunitních terapií,“ řekl Grippin. „Doufáme, že mRNA vakcíny mohou nejen zlepšit výsledky u pacientů léčených imunoterapií, ale také přinést výhody těchto terapií pacientům s onemocněním rezistentním na léčbu.“

Tato studie zahrnovala více kohort několika typů rakoviny a hodnotila pacienty, kteří dostali mRNA vakcínu do 100 dnů od zahájení imunoterapeutické léčby.

V první skupině mělo 180 pacientů s pokročilým karcinomem plic, kteří dostali vakcínu, medián přežití 37,33 měsíce, ve srovnání s 20,6 měsíci u 704 pacientů, kteří vakcínu nedostali. V kohortě pacientů s metastatickým melanomem byl medián přežití 26,67 měsíců u 167 pacientů, kteří vakcínu nedostali, ale 43 pacientů, kteří vakcínu dostali, přežilo – což naznačuje významné zlepšení.

Výsledky jsou podle autorů natolik silné, že je nutné ve výzkumu pokračovat. V současné době se proto připravuje mnohem kvalitnější a rozsáhlejší studie, která má tyto výsledky ověřit a prozkoumat, jestli by mRNA vakcíny proti covidu neměly být součástí standardní péče o pacienty léčené inhibicí imunitních kontrolních bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 40 mminutami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 2 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 4 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 5 hhodinami
Načítání...