Japonští vědci vylepšili výrobu mRNA vakcín

Pokud by se podařilo urychlit výrobu mRNA pro očkování, pak by to mohlo zrychlit reakci na případnou budoucí pandemii. A právě to se nyní podařilo japonským vědcům.

V jednadvacátém století lidstvo přichází do kontaktu se stále novými nemocemi. Jak proniká do míst, kde lidé nikdy dříve nežili, setkává se tam s potenciálně nebezpečnými viry a bakteriemi. Ebola, mpox, marburg, covid-19 a spousty dalších mohou způsobovat rozsáhlé epidemie, poškozovat ekonomiky států a vést k rozsáhlému utrpení. Nejúčinnější zbraní jsou v tomto případě vakcíny, ale i přes pokrok v posledních letech trvá vývoj očkovací látky stále příliš dlouho.

Japonští vědci teď ale udělali významný pokrok, který by mohl vývoj mRNA vakcín výrazně zrychlit. Podle autorů tohoto vylepšení tak moc, že by se daly očkovací látky vytvářet nesrovnatelně rychleji.

Proč trvá výroba vakcín příliš dlouho

Rychlost výroby vakcín je omezená zejména proto, že mRNA, která se v nich používá, se vyrábí částečně chemicky a částečně pomocí enzymů. A to znamená, že se jedná o dost pomalý proces.

Biochemici z Nagojské univerzity v Japonsku teď úspěšně vyvinul inovativní technologii syntézy schopnou vyrábět vysoce čistou, plně chemicky syntetizovanou mRNA. Což představuje možnost vyhnout se úplně pomalejší reakci pomocí enzymů.

Tento pokrok podle autorů vytváří základ pro rychlejší reakce na virové epidemie a nově se objevující nemoci. Mohlo by to vést ke zmírnění budoucích epidemií nebo pandemií už v době, kdy se teprve začínají šířit.

Pandemický případ

Výzkum do značné míry vychází z poučení, které si Japonsko odneslo z covidové pandemie. Očkování na principu mRNA se stalo nejúčinnější zbraní, která pomohla k tomu, aby se podařilo pandemii zkrotit. Přestože se povedlo tyto vakcíny vyvinout rekordně rychle, tak stejně nedokázaly zabránit velkému množství úmrtí v prvním roce „po Wu-chanu“, kdy ještě nebyly hotové, schválené a hlavně vyrobené.

Pokud by se použily v dostatečném měřítku nové japonské postupy, tak se mohly dostat například k seniorům vakcíny o několik měsíců dříve a pandemická vlna v zimě 2021 by byla zřejmě mnohem slabší.

Řešení z laboratoře

Podle Masahita Inagakiho, který výzkum vedl, je „jednou z nejvýznamnějších výhod plně chemicky syntetizované mRNA její schopnost obejít složité a časově náročné enzymatické reakce, které jsou obvykle nutné při výrobě mRNA“. Metoda, která se spoléhá výhradně na chemické reakce, by podle něj výrazně zkrátila výrobní proces.

Nabízí také výhody pro lidi, kteří mají silnou imunitní reakci na vakcíny. mRNA totiž bývá náchylná ke kontaminaci neúplnými fragmenty RNA, což může vést k silnější a tedy nepříjemné imunitní reakci po očkování. Tato imunitní reakce zvyšuje riziko nežádoucích účinků, hlavně zánětu. Výrobci vakcín samozřejmě tento problém řeší, ale nejsou v tom úplně úspěšní.

Průlom ve výrobě mRNA má podle autorů významné důsledky pro budoucnost léčebných postupů. „Tato inovace otevírá cestu k vysoce účinné výrobě plně chemicky syntetizované mRNA a cirkulární mRNA, které mají potenciál revolučně změnit objevování léků na bázi RNA a rozšířit rozsah léčby založené na mRNA,“ uvedli.

Rychlejší a čistší výroba vakcín by měla zlepšit dobu reakce na budoucí infekční hrozby. Tým doufá, že v budoucnu využije tyto výsledky také k vývoji nových mRNA vakcín proti nádorovým antigenům a genetickým onemocněním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 2 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 4 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 9 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 19 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...