Japonští vědci vylepšili výrobu mRNA vakcín

Pokud by se podařilo urychlit výrobu mRNA pro očkování, pak by to mohlo zrychlit reakci na případnou budoucí pandemii. A právě to se nyní podařilo japonským vědcům.

V jednadvacátém století lidstvo přichází do kontaktu se stále novými nemocemi. Jak proniká do míst, kde lidé nikdy dříve nežili, setkává se tam s potenciálně nebezpečnými viry a bakteriemi. Ebola, mpox, marburg, covid-19 a spousty dalších mohou způsobovat rozsáhlé epidemie, poškozovat ekonomiky států a vést k rozsáhlému utrpení. Nejúčinnější zbraní jsou v tomto případě vakcíny, ale i přes pokrok v posledních letech trvá vývoj očkovací látky stále příliš dlouho.

Japonští vědci teď ale udělali významný pokrok, který by mohl vývoj mRNA vakcín výrazně zrychlit. Podle autorů tohoto vylepšení tak moc, že by se daly očkovací látky vytvářet nesrovnatelně rychleji.

Proč trvá výroba vakcín příliš dlouho

Rychlost výroby vakcín je omezená zejména proto, že mRNA, která se v nich používá, se vyrábí částečně chemicky a částečně pomocí enzymů. A to znamená, že se jedná o dost pomalý proces.

Biochemici z Nagojské univerzity v Japonsku teď úspěšně vyvinul inovativní technologii syntézy schopnou vyrábět vysoce čistou, plně chemicky syntetizovanou mRNA. Což představuje možnost vyhnout se úplně pomalejší reakci pomocí enzymů.

Tento pokrok podle autorů vytváří základ pro rychlejší reakce na virové epidemie a nově se objevující nemoci. Mohlo by to vést ke zmírnění budoucích epidemií nebo pandemií už v době, kdy se teprve začínají šířit.

Pandemický případ

Výzkum do značné míry vychází z poučení, které si Japonsko odneslo z covidové pandemie. Očkování na principu mRNA se stalo nejúčinnější zbraní, která pomohla k tomu, aby se podařilo pandemii zkrotit. Přestože se povedlo tyto vakcíny vyvinout rekordně rychle, tak stejně nedokázaly zabránit velkému množství úmrtí v prvním roce „po Wu-chanu“, kdy ještě nebyly hotové, schválené a hlavně vyrobené.

Pokud by se použily v dostatečném měřítku nové japonské postupy, tak se mohly dostat například k seniorům vakcíny o několik měsíců dříve a pandemická vlna v zimě 2021 by byla zřejmě mnohem slabší.

Řešení z laboratoře

Podle Masahita Inagakiho, který výzkum vedl, je „jednou z nejvýznamnějších výhod plně chemicky syntetizované mRNA její schopnost obejít složité a časově náročné enzymatické reakce, které jsou obvykle nutné při výrobě mRNA“. Metoda, která se spoléhá výhradně na chemické reakce, by podle něj výrazně zkrátila výrobní proces.

Nabízí také výhody pro lidi, kteří mají silnou imunitní reakci na vakcíny. mRNA totiž bývá náchylná ke kontaminaci neúplnými fragmenty RNA, což může vést k silnější a tedy nepříjemné imunitní reakci po očkování. Tato imunitní reakce zvyšuje riziko nežádoucích účinků, hlavně zánětu. Výrobci vakcín samozřejmě tento problém řeší, ale nejsou v tom úplně úspěšní.

Průlom ve výrobě mRNA má podle autorů významné důsledky pro budoucnost léčebných postupů. „Tato inovace otevírá cestu k vysoce účinné výrobě plně chemicky syntetizované mRNA a cirkulární mRNA, které mají potenciál revolučně změnit objevování léků na bázi RNA a rozšířit rozsah léčby založené na mRNA,“ uvedli.

Rychlejší a čistší výroba vakcín by měla zlepšit dobu reakce na budoucí infekční hrozby. Tým doufá, že v budoucnu využije tyto výsledky také k vývoji nových mRNA vakcín proti nádorovým antigenům a genetickým onemocněním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.