Japonští vědci vylepšili výrobu mRNA vakcín

Pokud by se podařilo urychlit výrobu mRNA pro očkování, pak by to mohlo zrychlit reakci na případnou budoucí pandemii. A právě to se nyní podařilo japonským vědcům.

V jednadvacátém století lidstvo přichází do kontaktu se stále novými nemocemi. Jak proniká do míst, kde lidé nikdy dříve nežili, setkává se tam s potenciálně nebezpečnými viry a bakteriemi. Ebola, mpox, marburg, covid-19 a spousty dalších mohou způsobovat rozsáhlé epidemie, poškozovat ekonomiky států a vést k rozsáhlému utrpení. Nejúčinnější zbraní jsou v tomto případě vakcíny, ale i přes pokrok v posledních letech trvá vývoj očkovací látky stále příliš dlouho.

Japonští vědci teď ale udělali významný pokrok, který by mohl vývoj mRNA vakcín výrazně zrychlit. Podle autorů tohoto vylepšení tak moc, že by se daly očkovací látky vytvářet nesrovnatelně rychleji.

Proč trvá výroba vakcín příliš dlouho

Rychlost výroby vakcín je omezená zejména proto, že mRNA, která se v nich používá, se vyrábí částečně chemicky a částečně pomocí enzymů. A to znamená, že se jedná o dost pomalý proces.

Biochemici z Nagojské univerzity v Japonsku teď úspěšně vyvinul inovativní technologii syntézy schopnou vyrábět vysoce čistou, plně chemicky syntetizovanou mRNA. Což představuje možnost vyhnout se úplně pomalejší reakci pomocí enzymů.

Tento pokrok podle autorů vytváří základ pro rychlejší reakce na virové epidemie a nově se objevující nemoci. Mohlo by to vést ke zmírnění budoucích epidemií nebo pandemií už v době, kdy se teprve začínají šířit.

Pandemický případ

Výzkum do značné míry vychází z poučení, které si Japonsko odneslo z covidové pandemie. Očkování na principu mRNA se stalo nejúčinnější zbraní, která pomohla k tomu, aby se podařilo pandemii zkrotit. Přestože se povedlo tyto vakcíny vyvinout rekordně rychle, tak stejně nedokázaly zabránit velkému množství úmrtí v prvním roce „po Wu-chanu“, kdy ještě nebyly hotové, schválené a hlavně vyrobené.

Pokud by se použily v dostatečném měřítku nové japonské postupy, tak se mohly dostat například k seniorům vakcíny o několik měsíců dříve a pandemická vlna v zimě 2021 by byla zřejmě mnohem slabší.

Řešení z laboratoře

Podle Masahita Inagakiho, který výzkum vedl, je „jednou z nejvýznamnějších výhod plně chemicky syntetizované mRNA její schopnost obejít složité a časově náročné enzymatické reakce, které jsou obvykle nutné při výrobě mRNA“. Metoda, která se spoléhá výhradně na chemické reakce, by podle něj výrazně zkrátila výrobní proces.

Nabízí také výhody pro lidi, kteří mají silnou imunitní reakci na vakcíny. mRNA totiž bývá náchylná ke kontaminaci neúplnými fragmenty RNA, což může vést k silnější a tedy nepříjemné imunitní reakci po očkování. Tato imunitní reakce zvyšuje riziko nežádoucích účinků, hlavně zánětu. Výrobci vakcín samozřejmě tento problém řeší, ale nejsou v tom úplně úspěšní.

Průlom ve výrobě mRNA má podle autorů významné důsledky pro budoucnost léčebných postupů. „Tato inovace otevírá cestu k vysoce účinné výrobě plně chemicky syntetizované mRNA a cirkulární mRNA, které mají potenciál revolučně změnit objevování léků na bázi RNA a rozšířit rozsah léčby založené na mRNA,“ uvedli.

Rychlejší a čistší výroba vakcín by měla zlepšit dobu reakce na budoucí infekční hrozby. Tým doufá, že v budoucnu využije tyto výsledky také k vývoji nových mRNA vakcín proti nádorovým antigenům a genetickým onemocněním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
před 1 mminutou

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 11 hhodinami

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
před 13 hhodinami

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
před 16 hhodinami

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 17 hhodinami

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 21 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
13. 10. 2026‌‌

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.