Japonští vědci vylepšili výrobu mRNA vakcín

Pokud by se podařilo urychlit výrobu mRNA pro očkování, pak by to mohlo zrychlit reakci na případnou budoucí pandemii. A právě to se nyní podařilo japonským vědcům.

V jednadvacátém století lidstvo přichází do kontaktu se stále novými nemocemi. Jak proniká do míst, kde lidé nikdy dříve nežili, setkává se tam s potenciálně nebezpečnými viry a bakteriemi. Ebola, mpox, marburg, covid-19 a spousty dalších mohou způsobovat rozsáhlé epidemie, poškozovat ekonomiky států a vést k rozsáhlému utrpení. Nejúčinnější zbraní jsou v tomto případě vakcíny, ale i přes pokrok v posledních letech trvá vývoj očkovací látky stále příliš dlouho.

Japonští vědci teď ale udělali významný pokrok, který by mohl vývoj mRNA vakcín výrazně zrychlit. Podle autorů tohoto vylepšení tak moc, že by se daly očkovací látky vytvářet nesrovnatelně rychleji.

Proč trvá výroba vakcín příliš dlouho

Rychlost výroby vakcín je omezená zejména proto, že mRNA, která se v nich používá, se vyrábí částečně chemicky a částečně pomocí enzymů. A to znamená, že se jedná o dost pomalý proces.

Biochemici z Nagojské univerzity v Japonsku teď úspěšně vyvinul inovativní technologii syntézy schopnou vyrábět vysoce čistou, plně chemicky syntetizovanou mRNA. Což představuje možnost vyhnout se úplně pomalejší reakci pomocí enzymů.

Tento pokrok podle autorů vytváří základ pro rychlejší reakce na virové epidemie a nově se objevující nemoci. Mohlo by to vést ke zmírnění budoucích epidemií nebo pandemií už v době, kdy se teprve začínají šířit.

Pandemický případ

Výzkum do značné míry vychází z poučení, které si Japonsko odneslo z covidové pandemie. Očkování na principu mRNA se stalo nejúčinnější zbraní, která pomohla k tomu, aby se podařilo pandemii zkrotit. Přestože se povedlo tyto vakcíny vyvinout rekordně rychle, tak stejně nedokázaly zabránit velkému množství úmrtí v prvním roce „po Wu-chanu“, kdy ještě nebyly hotové, schválené a hlavně vyrobené.

Pokud by se použily v dostatečném měřítku nové japonské postupy, tak se mohly dostat například k seniorům vakcíny o několik měsíců dříve a pandemická vlna v zimě 2021 by byla zřejmě mnohem slabší.

Řešení z laboratoře

Podle Masahita Inagakiho, který výzkum vedl, je „jednou z nejvýznamnějších výhod plně chemicky syntetizované mRNA její schopnost obejít složité a časově náročné enzymatické reakce, které jsou obvykle nutné při výrobě mRNA“. Metoda, která se spoléhá výhradně na chemické reakce, by podle něj výrazně zkrátila výrobní proces.

Nabízí také výhody pro lidi, kteří mají silnou imunitní reakci na vakcíny. mRNA totiž bývá náchylná ke kontaminaci neúplnými fragmenty RNA, což může vést k silnější a tedy nepříjemné imunitní reakci po očkování. Tato imunitní reakce zvyšuje riziko nežádoucích účinků, hlavně zánětu. Výrobci vakcín samozřejmě tento problém řeší, ale nejsou v tom úplně úspěšní.

Průlom ve výrobě mRNA má podle autorů významné důsledky pro budoucnost léčebných postupů. „Tato inovace otevírá cestu k vysoce účinné výrobě plně chemicky syntetizované mRNA a cirkulární mRNA, které mají potenciál revolučně změnit objevování léků na bázi RNA a rozšířit rozsah léčby založené na mRNA,“ uvedli.

Rychlejší a čistší výroba vakcín by měla zlepšit dobu reakce na budoucí infekční hrozby. Tým doufá, že v budoucnu využije tyto výsledky také k vývoji nových mRNA vakcín proti nádorovým antigenům a genetickým onemocněním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 17 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...