Japonští vědci vylepšili výrobu mRNA vakcín

Pokud by se podařilo urychlit výrobu mRNA pro očkování, pak by to mohlo zrychlit reakci na případnou budoucí pandemii. A právě to se nyní podařilo japonským vědcům.

V jednadvacátém století lidstvo přichází do kontaktu se stále novými nemocemi. Jak proniká do míst, kde lidé nikdy dříve nežili, setkává se tam s potenciálně nebezpečnými viry a bakteriemi. Ebola, mpox, marburg, covid-19 a spousty dalších mohou způsobovat rozsáhlé epidemie, poškozovat ekonomiky států a vést k rozsáhlému utrpení. Nejúčinnější zbraní jsou v tomto případě vakcíny, ale i přes pokrok v posledních letech trvá vývoj očkovací látky stále příliš dlouho.

Japonští vědci teď ale udělali významný pokrok, který by mohl vývoj mRNA vakcín výrazně zrychlit. Podle autorů tohoto vylepšení tak moc, že by se daly očkovací látky vytvářet nesrovnatelně rychleji.

Proč trvá výroba vakcín příliš dlouho

Rychlost výroby vakcín je omezená zejména proto, že mRNA, která se v nich používá, se vyrábí částečně chemicky a částečně pomocí enzymů. A to znamená, že se jedná o dost pomalý proces.

Biochemici z Nagojské univerzity v Japonsku teď úspěšně vyvinul inovativní technologii syntézy schopnou vyrábět vysoce čistou, plně chemicky syntetizovanou mRNA. Což představuje možnost vyhnout se úplně pomalejší reakci pomocí enzymů.

Tento pokrok podle autorů vytváří základ pro rychlejší reakce na virové epidemie a nově se objevující nemoci. Mohlo by to vést ke zmírnění budoucích epidemií nebo pandemií už v době, kdy se teprve začínají šířit.

Pandemický případ

Výzkum do značné míry vychází z poučení, které si Japonsko odneslo z covidové pandemie. Očkování na principu mRNA se stalo nejúčinnější zbraní, která pomohla k tomu, aby se podařilo pandemii zkrotit. Přestože se povedlo tyto vakcíny vyvinout rekordně rychle, tak stejně nedokázaly zabránit velkému množství úmrtí v prvním roce „po Wu-chanu“, kdy ještě nebyly hotové, schválené a hlavně vyrobené.

Pokud by se použily v dostatečném měřítku nové japonské postupy, tak se mohly dostat například k seniorům vakcíny o několik měsíců dříve a pandemická vlna v zimě 2021 by byla zřejmě mnohem slabší.

Řešení z laboratoře

Podle Masahita Inagakiho, který výzkum vedl, je „jednou z nejvýznamnějších výhod plně chemicky syntetizované mRNA její schopnost obejít složité a časově náročné enzymatické reakce, které jsou obvykle nutné při výrobě mRNA“. Metoda, která se spoléhá výhradně na chemické reakce, by podle něj výrazně zkrátila výrobní proces.

Nabízí také výhody pro lidi, kteří mají silnou imunitní reakci na vakcíny. mRNA totiž bývá náchylná ke kontaminaci neúplnými fragmenty RNA, což může vést k silnější a tedy nepříjemné imunitní reakci po očkování. Tato imunitní reakce zvyšuje riziko nežádoucích účinků, hlavně zánětu. Výrobci vakcín samozřejmě tento problém řeší, ale nejsou v tom úplně úspěšní.

Průlom ve výrobě mRNA má podle autorů významné důsledky pro budoucnost léčebných postupů. „Tato inovace otevírá cestu k vysoce účinné výrobě plně chemicky syntetizované mRNA a cirkulární mRNA, které mají potenciál revolučně změnit objevování léků na bázi RNA a rozšířit rozsah léčby založené na mRNA,“ uvedli.

Rychlejší a čistší výroba vakcín by měla zlepšit dobu reakce na budoucí infekční hrozby. Tým doufá, že v budoucnu využije tyto výsledky také k vývoji nových mRNA vakcín proti nádorovým antigenům a genetickým onemocněním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 8 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...