Průlomová mezinárodní studie, na níž se podíleli i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, ukazuje, že běžně používané tetovací pigmenty mají vliv na imunitu, vyvolávají zánět a mohou snižovat účinnost některých vakcín. Hned po aplikaci se barviva rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách, kde přetrvávají celé roky. Výzkum zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev – černé, červené a zelené – a odhalil, že pigmenty nejen zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
Žádná přesná statistika neexistuje. Ale odhady říkají, že tetování má v Česku asi 15 procent lidí. A podle nového mezinárodního výzkumu těmto lidem hrozí možné problémy s imunitou.
Vědci ze dvanácti skupin (včetně jedné z Česka) ve studii popsali, že inkoust během několika hodin následujících po samotném tetování putuje lymfatickými cévami a ve velkém množství se pak hromadí v lymfatických uzlinách. Tam ho aktivně pohlcují imunitní buňky – takzvané makrofágy. Tyto buňky, které běžně a bez problémů „odklízejí“ cizorodé částice jako bakterie, viry či toxiny, ale tetovací pigment nedokážou rozložit.
Makrofágy se touto marnou snahou natolik vyčerpají, že se poškodí. A to následně vede k jejich buněčné smrti – tento jev je zároveň nejvýraznější u černých a červených inkoustů.
„Proces tetování vyvolává zánětlivou reakci, která má dvě jasně rozpoznatelné fáze. Nejprve dochází k akutnímu zánětu, jenž vrcholí během několika hodin po tetování a postupně odeznívá v průběhu prvních dnů. Následuje dlouhodobější fáze, v níž zánětlivé procesy a aktivace imunitních buněk v mízních uzlinách přetrvávají nejméně dva měsíce,“ popsali výzkumníci. Pigment v mízních uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také v odebraných vzorcích lidských lymfatických uzlin. A to i mnoho let po tetování.
Tetování a očkování
Studie se věnovala také otázce, jestli může tetování ovlivnit účinnost očkování, což bylo téma, které získalo velkou pozornost během pandemie covidu-19. Výsledky ukazují, že tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek. Důvodem může být to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává antigen a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek. Podobně i lidské imunitní buňky vystavené inkoustu reagovaly na antigen méně efektivně.
Tato zjištění otevírají nové otázky o bezpečnosti tetování i o možných dopadech u lidí, kterým pokrývá významnou část těla. „Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozorňuje Martin Palus z Biologického centra Akademie věd ČR, který se na výzkumu podílel.
Výzkum popsaného fenoménu touto studií nekončí. Vědci budou dále detailněji zkoumat vztah mezi tetovacími pigmenty, imunitním systémem a nemocemi. Hlavní autoři studie – Santiago F. González a Martin Palus – již společně požádali o grant v programu WEAVE – Lead Agency, který poskytuje Švýcarská národní vědecká nadace a Grantová agentura České republiky. V něm se chtějí zaměřit zejména na hlubší porozumění tomu, jak tetovací barviva ovlivňují imunitní odpověď v kontextu infekčních onemocnění.
Aktuální studie, uveřejněná v prestižním vědeckém časopise PNAS, podtrhuje podle autorů práce potřebu dalšího výzkumu bezpečnosti tetovacích inkoustů i dopadů jejich dlouhodobé přítomnosti v těle.
