Obrazovky kojencům poškozují mozek. Výzkum ukázal jak

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.

Za výzkumem stojí skupina neurovědců ze Singapuru, kteří sledovali po dobu více než deseti let skupinu 168 dětí od kojeneckého věku až do začátku dospívání.

Autoři zdůrazňují, že právě v kojeneckém věku jsou děti a jejich mozky nejcitlivější na vnější podněty. A navíc je ještě rodiče mohou kontrolovat, což už třeba od školního věku možné není.

Zásadní první roky

Vědci děti zkoumali od kojeneckého věku až do třinácti až čtrnácti let celou řadou metod. Mimo jiné jim provedli třikrát za dobu studie mozkové skeny pomocí těch nejpokročilejších a nejcitlivějších technologií, jež měli k dispozici, tedy zejména pomocí funkční magnetické rezonance. Toto testování proběhlo, když dětem byly čtyři a půl, šest a sedm a půl roku. Díky tomu neurovědci viděli, jak se mozkové sítě vyvíjely v průběhu času.

Ukázalo se, že děti, které v kojeneckém věku (v rámci studie do dvou let věku) trávily více času před obrazovkou, vykazovaly zrychlené zrání mozkových sítí odpovědných za vizuální zpracování a kognitivní kontrolu.

Vědci se domnívají, že to může být důsledkem intenzivní smyslové stimulace, kterou obrazovky poskytují. Podle autorů je pozoruhodné, že čas strávený před obrazovkou měřený ve věku tří a čtyř let nevykazoval stejné účinky, což podtrhuje, proč je kojenecký věk obzvláště citlivým obdobím.

„K urychlenému zrání dochází, když se určité mozkové sítě vyvíjejí příliš rychle, často v reakci na nepříznivé podmínky nebo jiné podněty,“ vysvětlují autoři v komentáři. „Během normálního vývoje se mozkové sítě postupem času postupně specializují. U dětí, které hodně sledují obrazovky, se ale sítě ovládající zrak a kognitivní funkce specializovaly rychleji, než se u nich vyvinula efektivní spojení potřebná pro komplexní myšlení,“ upozorňují.

Zatímco rychlejší rozvoj některých center může znít pozitivně, přílišná specializace je podle autorů studie varovná: „Může to omezit flexibilitu a odolnost mozku, což vede k tomu, že se dítě později v životě hůře přizpůsobuje.“

Potvrzeno experimenty

A protože singapurští vědci tyto varovné předpoklady otestovali, vědí už, jak takové dopady na dětský mozek vypadají. „Tato předčasná specializace měla své následky: děti s těmito změněnými mozkovými sítěmi potřebovaly v 8,5 roku delší čas na rozhodování během kognitivních úkolů, což naznačuje sníženou kognitivní účinnost nebo flexibilitu. Ty, které se rozhodovaly pomaleji, zase ve třinácti letech vykazovaly vyšší úzkostné symptomy,“ přiblížili badatelé.

„Výsledky naznačují, že vystavení obrazovkám v kojeneckém věku může mít účinky, které přesahují rané dětství a formují vývoj mozku a chování o mnoho let později,“ konstatují.

Současně ale vědci našli i mechanismy, které tomuto rozkladu dětské osobnosti brání, respektive je dokáží kompenzovat. V související studii, která vyšla v jiném vědeckém žurnálu, totiž stejný tým popsal, že čas strávený před obrazovkou v kojeneckém věku je sice spojený se změnami v mozkových sítích, které řídí emoční regulaci, ale že čtení rodičů s dětmi může některé z těchto změn v mozku vyvážit.

U dětí, kterým rodiče ve věku tří let často četli, byla souvislost mezi časem stráveným před obrazovkou v kojeneckém věku a změnami ve vývoji mozku výrazně nižší. Vědci naznačují, že společné čtení může poskytovat bohatší interaktivní zážitek, který pasivní sledování obrazovky postrádá, včetně vzájemné interakce, vystavení mateřskému jazyku a emocionálnímu propojení s rodičem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obrněný obojživelník vládl dnu pravěkých oceánů. Fosilie našli v Číně

Před 237 miliony lety žil v pravěkých mořích na území dnešní Číny predátor, o němž až doposud věda nevěděla. Teď ho popsali paleontologové v odborném časopise Nature. Zjistili, že byl velmi výjimečný.
před 7 hhodinami

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
včera v 13:12‌‌

Slavný britský král z doby železné byl žena, tvrdí archeologové

Dlouhodobý výzkum britských archeologů dokazuje, že král, který pozval na Britské ostrovy Římany, byl ve skutečnosti královnou. Mají pro to rovnou několik argumentů.
včera v 08:00‌‌

VideoNěkteré náplně do 3D tiskáren jsou toxičtější, než se myslelo, zjistili vědci

Vědci z Karlovy univerzity odhalili skrytou toxicitu pro lidskou kůži u materiálů do 3D tiskáren. Během dvou let otestovali šestnáct komerčně prodávaných náplní. Zjistili, že především ty měkké nejsou vhodné pro dlouhodobý kontakt s kůží. Lidé by tak neměli tisknout z PET G nebo FLEX materiálů například náramky, které budou mít stále na těle, nebo věci, které se dávají do úst nebo se používají k přípravě jídla. Odborníci upozorňují ale i na domácí používání 3D tiskáren. Plast v tiskárně má totiž teplotu až 300 stupňů Celsia a v tu chvíli se z něj uvolňují miliony mikročástic. Tiskárna by měla být ideálně uzavřená v boxu a místnost dobře odvětrávaná. Lidé by také neměli kupovat levné filamenty z asijských e-shopů a vždy si u náplní hlídat bezpečnostní list a certifikace.
6. 11. 2026‌‌

Češi považují za hlavní výhodu energetické transformace nezávislost. Předběhli Evropu

Podle průzkumu Evropské investiční banky vidí většina Evropanů jako hlavní přínos energetické transformace energetickou nezávislost. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že stejný pohled mají i Češi, dospěli k němu ale o mnoho let dříve než zbytek kontinentu.
6. 11. 2026‌‌

České děti se hýbou výrazně více, než je světový průměr. Problém je u dívek

Teenageři se celosvětově hýbají v průměru 2,7 dne týdně, čeští mladí jsou na tom ale výrazně lépe – pohybují se totiž více než čtyři dny týdně. Dostatek pohybu, tedy hodinu denně, má ale celkově jen přibližně každý sedmý dospívající na světě. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí.
6. 11. 2026‌‌

Chrápání a zástavy dechu. Spánková apnoe ohrožuje i děti

Víc než třetina českých dětí a dospívajících trpí poruchami spánku nebo jeho vážným nedostatkem. Přibližně čtyři procenta dětí se potýkají s takzvanou obstrukční spánkovou apnoí, při které dochází k opakovaným zástavám dechu. Pokud se neléčí, může způsobovat poruchy chování a růstu, vysoký krevní tlak i další zdravotní komplikace.
6. 11. 2026‌‌

VideoMedicína se stále zdokonaluje v odhalování vzácných onemocnění u novorozenců

Lékařům se daří stále častěji díky novorozeneckému screeningu odhalovat vzácná onemocnění už v prvních dnech života dítěte. Výzkum navíc přichází s novými diagnózami. Jejich brzké určení je klíčové pro kvalitu života nejmenších pacientů.
6. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.