V Austrálii začal platit zákon, který zakazuje dětem mladším šestnácti let přístup na sociální sítě, jako jsou TikTok, Instagram, Facebook, ale i videoplatforma YouTube. Hned první den po zavedení si někteří rodiče stěžují na nová opatření, kvůli nimž se prý jejich děti ocitly v zoufalé situaci, uvedla ve středu agentura AP. Odborníci hovoří o pozitivní změně, kterou by měly zvažovat i státy Evropy.
Deset největších platforem provozujících sociální sítě musí podle nového zákona zablokovat dětem mladším šestnácti let přístup. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta ve výši 49,5 milionu australských dolarů (686 milionů korun). Z desítky firem všechny kromě Elonem Muskem vlastněné platformy X uvedly, že se budou novými pravidly řídit – a to buď pomocí odhadu věku podle online aktivity uživatele, nebo určením věku na základě poskytnuté fotografie. Mohou také ověřovat totožnost prostřednictvím nahraných dokladů nebo propojených údajů z bankovního účtu.
Právě sociální síti X, která plánuje zákon ignorovat, bude hrozit stanovená pokuta. Odborník na informační technologie Josef Holý říká, že síť X nicméně „bojkotuje drtivou většinu regulatorních snah všude po světě, včetně Evropské unie“. Právě Unie minulý týden udělila Muskově síti pokutu přes sto milionů dolarů. Přístup X k australskému zákonu tak není s podivem, uvedl Holý.
Podle AP se dá očekávat, že někteří rodiče či starší sourozenci mohou mladším dětem pomoci zákon obejít. Čtrnáctiletá Jacinta se podle BBC cítí uražena tím, že jí vláda nedůvěřuje v zodpovědném používání internetu. Ovšem její rodiče prý nový zákon silně podporují. Malé děti budou však i nadále moci používat jiné weby, jako je YouTube Kids, Google Classroom a aplikace pro zasílání zpráv, jako je WhatsApp.
Emma Masonová, jejíž dcera Tilly spáchala sebevraždu v patnácti letech poté, co byla obětí online šikany, nový zákon rovněž podporuje. Krok vnímá spíše jako ochranu než kontrolu, píše BBC.
„Tato reforma změní životy. Australským dětem umožní prožít dětství. Australským rodičům přinese větší klid. Ale také mezinárodní komunita, která se dívá na Austrálii a říká: když to Austrálie dokáže, proč bychom to nedokázali my“, řekl podle Reuters australský premiér Anthony Albanese. O podobných krocích uvažují vlády od Dánska po Malajsii či některé americké státy, připomínají média.
Zákaz je krok správným směrem, míní Holý
Josef Holý uvedl, že australský zákon představuje velký milník, protože země je první, která se k podobně radikálnímu kroku, po kterém dlouhodobě volají odborníci na dětskou psychiku, odhodlala. Jde podle něj o krok správným směrem, ale v ideálním případě by měly vlády regulovat podobu algoritmu, na kterém sociální sítě stojí, a to tak, aby na děti směřoval jiný typ obsahu než na dospělé.
Podle Holého je jasné, že systém bude chybový, protože zavést bezchybné technické řešení pro miliony uživatelů, kterých se kontrola věku bude týkat, je velmi obtížné.
Mezi negativní dopady neregulovaných sociálních sítí patří podle autora podcastu Kanárci v Síti Holého například apatie, rezignace dětí na povinnosti, zhoršení obrazu sebe sama nebo zvýšení úzkostných stavů. Vyplývá to jak z vědeckých studií, tak z uniklých interních dokumentů společností, jako je Meta.
S restriktivnějším pohledem souhlasila v Hyde Parku civilizace i sociální psycholožka z Akademie věd ČR Iva Poláčková Šolcová, která by doporučila alespoň do šestnácti let přístup k sociálním sítím „úplně zamezit“, aby děti nežily pouze v „dopaminové smyčce“ sociálních médií. Šolcová volný přístup k sociálním sítím přirovnává k neregulovanému trhu s alkoholem, jehož užívání se také může jevit „soukromou věcí“.
Již dnes doporučuje regulovat užívání mobilních telefonů například ředitelům škol. „Dětem do deseti let opravdu sociální sítě nepatří do ruky,“ zdůrazňuje psycholožka.
Sociální sítě v Austrálii používá drtivá většina dětí
Studie australské společnosti pro online bezpečnost eSafety na začátku tohoto roku zjistila, že sociální média používá 96 procent australských dětí ve věku deset až patnáct let. Sedm z deseti z nich bylo vystaveno škodlivému obsahu, například misogynním či násilným materiálům, stejně jako obsahu propagujícímu poruchy příjmu potravy nebo sebevraždy.
Dvanáctiletá Paloma z Sydney je podle BBC z nového zákona smutná. „Jsem naštvaná, protože jsem součástí několika skupin na Snapchatu a TikToku. V aplikacích jsem si vytvořila dobrá přátelství s lidmi v USA a na Novém Zélandu, kteří mají stejné zájmy, třeba hraní her. Díky tomu si připadám propojenější se světem,“ řekla Paloma. Naopak čtrnáctiletá Emily z australské metropole novinku chválí, podle ní jsou sociální sítě nebezpečné a návykové.
Patnáctiletý Ezra Sholl z Melbourne, který je ochrnutý, říká, že mu média pomohla sblížit se s lidmi s podobnými zájmy. „Zákaz sociálních médií mi zmenší svět,“ upozornil podle BBC.
Vstup zákona v platnost uzavírá rok plný spekulací o tom, zda může nějaký stát skutečně zabránit dětem používat sociální sítě, které jsou v současnosti nedílnou součástí každodenního života. Ačkoliv se zákaz zatím týká deseti platforem, v budoucnu se podle australské vlády může rozšířit na jiné a nové sítě, které si mladiství zvolí jako alternativu.
Je možné, že o podobném přístupu se v budoucnu bude uvažovat i v Evropě. Záleží ovšem na vůli jednotlivých členských zemí EU, přičemž například v Česku v současnosti neexistuje ani oficiální doporučení ministerstva školství ohledně přístupu k mobilním zařízením na školách, dodává Holý.
