Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.
Velení čínské armády pro východní oblasti vyznačilo podle agentury AP sedm zón severně a jižně od Tchaj-wanu. Zde se mezi 01:00 a 11:00 SEČ uskutečnila v rámci cvičení nazvaného „Mise Spravedlnost 2025“ střelba ostrou municí. Čína nasadila rakety, nové obojživelné útočné lodě, bombardéry a další válečná plavidla do dosud nejrozsáhlejších manévrů zaměřených na nácvik blokády Tchaj-wanu, napsala agentura Reuters.
Čínská armáda odpálila 27 raket do severních a jižních vod u Tchaj-wanu. Čínské námořnictvo a letectvo nacvičovalo, jak zasáhnout námořní a vzdušné cíle a jak postupovat proti ponorkám, píše Reuters.
Reportéři agentury AFP viděli na čínském ostrově Pingtan, který leží asi 130 kilometrů od pobřeží Tchaj-wanu, ráno místního času explodovat ve vzduchu rakety, které za sebou zanechaly stopy bílého kouře. Podle AP několik raket dopadlo do vzdálenosti zhruba 44 kilometrů od Tchaj-wanu.
Tchajwanské ministerstvo obrany v úterý ráno oznámilo, že za posledních 24 hodin zaznamenalo v okolí ostrova 130 čínských vojenských letadel a 22 lodí. To značí nejvyšší počet čínských letadel v blízkosti Tchaj-wanu za jediný den od 15. října 2024, podotkla AFP. Odpoledne to pak podle AP bylo 71 letadel, 17 vojenských a 15 dalších plavidel.
„Čína má nejen obrovskou početní převahu, ale nyní také kvalitativní převahu ve výzbroji a pravděpodobně i ve výcviku,“ řekl Reuters vedoucí asijského programu amerického think-tanku Defense Priorities Lyle Goldstein. Americký prezident Donald Trump podle Reuters v pondělí čínské cvičení bagatelizoval a vyzdvihoval naopak vztahy se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Tchaj-pej odmítl eskalaci
Čínské jednotky se údajně zaměří na „patroly při přípravě na boj vzduch-moře, společné získání celkové převahy, blokádu přístavů a klíčových oblastí a mnohorozměrné odstrašování“, uvedl už v pondělí mluvčí čínské armády. Současná cvičení jsou prý „seriózním varováním separatistickým silám usilujícím o ‚nezávislost Tchaj-wanu‘ a představují legitimní a nezbytný krok k zachování suverenity a národní jednoty Číny“, dodal.
Tchajwanský prezident Laj v příspěvku na facebooku uvedl, že čínské vojenské cvičení „odporuje chování, které lze očekávat od odpovědné mocnosti“. Přislíbil nicméně, že Tchaj-pej nebude Peking „provokovat“ ani „prohlubovat napětí“.
Čínské vojenské cvičení prohlubuje podle Evropské komise napětí
EU vyzvala v souvislosti s čínským vojenským cvičením v blízkosti Tchaj-wanu obě strany ke zdrženlivosti, informovala agentura Reuters. Podle Evropské komise vojenské manévry Pekingu prohlubují napětí v oblasti a ohrožují mezinárodní mír a stabilitu.
„Stavíme se proti jakýmkoli jednostranným akcím, které by ohrozily status quo, a to zejména silou nebo nátlakem,“ uvedla mluvčí komise. Podle ní je v přímém zájmu EU, aby se současná situace v Tchajwanském průlivu neměnila. Význam stability v Tchajwanském průlivu zdůraznily i Francie a Německo.
Číňané sledují tři cíle, říká sinolog Gardáš
Současné cvičení je výjimečné velikostí teritoria, říká sinolog David Gardáš. Čína podle něj nasadila komplexní prvky od raketových systémů po letadla a lodě. Zapojila také kybernetické útoky. Peking má podle sinologa tři cíle – zastrašit tchajwanské obyvatelstvo, ukázat čínské veřejnosti modernizaci armády a odstrašit potenciální spojence ostrova v regionu. Mezi ně patří zejména Japonsko a Filipíny, sekundárně také Spojené státy.
Číňané protestují proti americkému prodeji zbraní
Čína oznámila současné dvoudenní cvičení „Mise Spravedlnost 2025“ necelé dva týdny poté, co Spojené státy před necelými dvěma týdny oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (zhruba 229 miliard korun). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na dvacet amerických zbrojních firem a deset vedoucích pracovníků. Čínské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP uvedlo, že tomuto prodeji zbraní zabrání i s pomocí síly.
„Tím, že si Demokratická pokroková strana (DPP) získává přízeň Spojených států servilními gesty loajality a podporou nákupu zbraní, váže celý Tchaj-wan ke svému katastrofickému separatistickému modelu a ignoruje veřejné mínění,“ citovala AP čínskou státní agenturu Nová Čína, která se zmiňuje o tchajwanské vládnoucí straně.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za „vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území“, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
