Tchaj-wan chce pro příští roky rozšířit stávající obranný rozpočet o 40 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 833 miliard korun). Podle agentury AFP to oznámil tchajwanský prezident Laj Čching-te, podle kterého je to snaha ochránit ostrov před možnou čínskou invazí. Čína mezitím podle agentury Reuters varovala, že rozdrtí „jakékoli snahy o zahraniční vměšování“. Peking považuje demokratický Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.
Laj varoval, že Peking se snaží demokratický Tchaj-wan proměnit v čínský Tchaj-wan. Rovněž podle Reuters řekl, že čínský model jedné země a dvou systémů Tchaj-wan odmítá přijmout. Zmíněný model Peking navrhl pro sjednocení komunistické pevninské Číny s demokratickými systémy na Tchaj-wanu, v Hongkongu a Macau. Obhájci lidských práv nicméně upozorňují na to, že po sjednocení s Hongkongem a Macaem čínské úřady autonomní výsady omezují.
Tchaj-wan v uplynulých letech z obav před čínskou invazí navýšil výdaje na armádu. Spojené státy, které jsou hlavním spojencem Tchaj-peje, nyní pod prezidentem Donaldem Trumpem vyzvaly ostrov, aby na svou obranu vynakládal více prostředků, uvedla AFP.
Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že chce rozsáhle investovat do protivzdušné obrany, střel a dronů. Ministerstvo rovněž sdělilo, že zvláštní rozpočtové výdaje jsou určeny pro roky 2026 až 2033.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
