Takaičiová prolomila tabu. Připustila nasazení armády v případě napadení Tchaj-wanu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Napětí mezi Tokiem a Pekingem
Zdroj: ČT24

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

„Pokud se Japonsko nepoučí z historie, odváží se riskovat, nebo dokonce použít sílu a zasáhne do tchaj-wanské otázky, utrpí drtivou porážku,“ tvrdí mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Pin. Japonská premiérka se již sešla se zástupci Tchaj-wanu, proběhlo i setkání s čínským prezidentem. Pak ale minulý týden prolomila tabu. V parlamentu odpověděla na otázku opozičního poslance, v jaké situaci by nasadila armádu. V Japonsku to kvůli událostem z minulého století může předseda vlády udělat jen v případě existenčního ohrožení země.

„Například by mohlo jít o pokus Pekingu dostat Tchaj-wan zcela pod svoji kontrolu za nasazení válečného loďstva a vojenské síly. Za takových podmínek by ta situace nastat mohla,“ nechala se slyšet Takaičiová.

Slova Peking rozzuřila

Z pohledu vzdáleného pozorovatele téměř nevinná slova o možném řešení hypotetické situace ale Peking rozzuřila. Už týden důrazně požaduje omluvu a především zcela jiná slova z úst japonské premiérky.

„Vměšují se do vnitřních záležitostí Číny. Zpochybňují její klíčové zájmy a narušují suverenitu země. Čína to odmítá a nikdy to nebude tolerovat. Japonsko to musí okamžitě napravit a odvolat urážlivá prohlášení. V opačném případě ponese všechny důsledky,“ řekl mluvčí čínské diplomacie Lin Ťien.

Tokio vzrušené reakce čínských představitelů odmítá a nabádá ke klidu. Tchaj-wan je ale jen asi sto kilometrů od jižních ostrovů Japonska a vede kolem něj vysoce důležitá trasa obchodních lodí.

„Mír v Tchaj-wanské úžině je zásadní pro japonskou bezpečnost i mezinárodní stabilitu. Japonská vláda důsledně vyžaduje, aby se veškeré záležitosti ohledně Tchaj-wanu řešily mírovými rozhovory,“ podotkl první tajemník a mluvčí japonské vlády Minoru Kihara.

Debata o rozmístění jaderných zbraní

Tokio ale v posledním týdnu prolomilo ještě jedno osmdesátileté tabu. Premiérka naznačila, že by umožnila Spojeným státům umístit na japonské území jaderné zbraně pro odstrašení nepřítele – tedy Číny. Ani to se v Pekingu nelíbí. Navíc to zvyšuje napětí v celní válkou pošramocených americko-čínských vztazích. A to ve chvíli, kdy šéf Bílého domu Donald Trump veřejně zopakoval údajný slib čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten mu měl říct, že na Tchaj-wan určitě nezaútočí, když v Bílém domě bude republikánský prezident.

Debata o principu nešíření jaderných zbraní je podle analytičky ze Sinopsis Simony Fantové velkým obratem. Poukázala přitom na japonskou takzvanou mírovou ústavu, jejíž článek 9 zakazuje zemi vlastnit armádu, která by měla útočné síly. „Ukazuje se, že tím, jak je situace na Dálném východě stále nestabilnější kvůli tomu, že Čína má čím dál agresivnější politiku, ohrožuje své sousedy, (…) jsou potřeba určité další bezpečnostní záruky. Ukazuje se, že USA by nemusely stačit,“ míní analytička.

Vztahy Tokia a Pekingu jsou podle Fantové na bodu mrazu a budou problematické i do budoucna. „Peking velmi rád zneužívá téma sino-japonských vztahů. Čína čím dál více zdůrazňuje, že Japonsko se na ní dopustilo historických křivd. A zároveň se japonská premiérka netají tím, že je velmi nacionálně založená. Nemluví otevřeně o těch problémech, které Japonsko během druhé světové války mělo, a těch problémech ve vztazích vůči Číně, což určitě bude velmi problematický bod vztahů,“ podotkla Fantová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump prodlužuje příměří s Íránem do doby, než Teherán předloží mírový návrh

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social napsal, že na žádost Pákistánu prodlužuje příměří s Íránem do té doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň ale nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů, což podle dřívějšího vyjádření Teheránu porušuje příměří.
22:33Aktualizovánopřed 23 mminutami

Vlnu pobouření vyvolal snímek izraelského vojáka ničícího sochu Krista v Libanonu

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus ihned omluvilo a přislíbilo nápravu. K incidentu došlo v situaci, kdy i ve Spojených státech amerických přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.
22:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Britská královská rodina si připomíná sto let od narození Alžběty II.

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.
19:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
08:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.
před 4 hhodinami

Ukrajina dokončila opravu ropovodu Družba, řekl Zelenskyj

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.
16:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarský zákon proti LGBTQ+ porušuje právo EU, rozhodl soud

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.
11:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar podmiňuje politická jednání se Slovenskem „vyřešením“ Benešových dekretů

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.
15:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...