V německé spolkové zemi Braniborsko se rozpadla vláda

V německé spolkové zemi Braniborsko se po roce fungování rozpadla vláda. Premiér Dietmar Woidke ze sociální demokracie (SPD) vypověděl koaliční smlouvu s levicově populistickým Spojenectvím Sahry Wagenknechtové (BSW). Zanikla tak první a dosud jediná koalice těchto dvou stran na zemské úrovni. Woidke zdůraznil, že chce hledat jiné řešení krize, než jsou předčasné volby. Opakované neshody s BSW znemožnily podle Woidkeho další spolupráci, uvedla Reuters.

Braniborsko je východoněmecká spolková země, která obklopuje Berlín a má zhruba 2,5 milionu obyvatel. Zemské volby se tu konaly v září 2024. Těsně v nich vyhrála Woidkeho SPD s 30,9 procenta hlasů. Na druhém místě skončila s 29,2 procenty hlasů Alternativa pro Německo (AfD), kterou loni civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Koalici nakonec sociální demokraté uzavřeli s levicově populistickou stranou BSW, která ve volbách skončila na třetím místě. Vláda měla ve sněmu většinu dvou hlasů.

Už v závěru loňského roku ale BSW opustili čtyři poslanci braniborského sněmu. Za důvod označili „autoritářské tendence“ ve straně. Dva z nich se sice později vrátili, v pondělí ale oznámil odchod ze strany vicepremiér, ministr financí a donedávna zemský předseda BSW Robert Crumbach. Vstoupil obratem do frakce SPD. Jeho rozhodnutí opustit BSW vyvolalo vládní krizi.

„Tímto rozpadem frakce neexistuje nadále základ pro spolupráci v koalici, základ pro práci na základě demokratické většiny,“ řekl na tiskové konferenci premiér Woidke a vypověděl koaliční smlouvu. Prozatím chce Braniborsku vládnout s menšinovou vládou. Oznámil ale, že hodlá zahájit jednání s křesťanskými demokraty (CDU). Poslanci SPD včetně Crumbacha a poslanci CDU mají společně 46 křesel ve sněmu s 88 poslanci. Například opoziční AfD už ale vyzvala k uspořádání předčasných voleb. Podle průzkumů by je vyhrála s 35 procenty hlasů.

Strana BSW prosazuje krajně levicovou hospodářskou a sociální politiku, zároveň ale i omezení migrace či sblížení s Ruskem. V současnosti je v hluboké krizi. Vznikla přesně před dvěma lety a záhy uspěla ve volbách do Evropského parlamentu a v zemských volbách do sněmů v Sasku, Durynsku a Braniborsku. V předčasných volbách do Spolkového sněmu loni v únoru ale nepřekonala pětiprocentní hranici a do parlamentu se nedostala. BSW tvrdí, že sčítání provázely chyby a zatím neúspěšně žádá o přepočítání hlasů. Nyní má v celoněmeckých průzkumech strana kolem tří až čtyř procent hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 1 hhodinou

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 11 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 13 hhodinami
Načítání...