BSW

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.

V Německu se v šest hodin večer uzavřely volební místnosti. Voliči určili nové složení Spolkového sněmu a rozhodli, kdo povede zemi v příštích čtyřech letech. Průzkumy favorizovaly opoziční konzervativní koalici CDU/CSU.

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).

Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při pondělním hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, zdrželo se 116 a 394 hlasovalo proti kancléři. Dosavadní kancléř po prohraném hlasování o důvěře navrhl prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi rozpuštění Spolkového sněmu.

Po zemských volbách na východě Německa hrozí patová situace. V Sasku, Durynsku i Braniborsku se velmi složitě hledá vládní většina. Je to hlavně kvůli tomu, že žádná strana nechce jít do koalice s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Dění sleduje zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Zisk krajně populistické Alternativy pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Braniborsku je podle úřadujícího premiéra spolkové země Dietmara Woidkeho alarmující. AfD obdržela téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Woidkeho sociální demokracií (SPD). Německá média považují překvapivou výhru levice za důsledek Woidkeho snahy vystupovat jako „anti-Scholz“. Výsledek zemských voleb sice hodil německému kancléři záchranné lano, pád Olafa Scholze se ale tím jen odkládá, soudí média.

Nedělní zemské volby v Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Vyplývá to z předběžných výsledků, které v noci na pondělí zveřejnily statistické úřady obou východoněmeckých spolkových zemí. Německý kancléř Olaf Scholz z levicové SPD vyzval, aby v Durynsku i Sasku vznikly zemské vlády bez účasti krajní pravice.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

Německá politická scéna prožívá mimořádně rušnou zimu. Krátce po sobě vznikly dvě nové strany, které hodlají promluvit do letošních zemských voleb, ale hlavně se připravují na ty spolkové v příštím roce. S cílem oslovit konzervativní voliče v lednu založila své Spojenectví (BSW) bývalá dlouholetá politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a v půlce února se stal stranou dosavadní ultrakonzervativní spolek WerteUnion kolem bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena. Obě strany spojuje slib přitvrdit v azylové policie.