Prohra krajní pravice v Braniborsku odvrátí Scholzův pád jen dočasně, míní média

9 minut
Horizont ČT24: Německo po zemských volbách v Braniborsku
Zdroj: ČT24

Zisk krajně populistické Alternativy pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Braniborsku je podle úřadujícího premiéra spolkové země Dietmara Woidkeho alarmující. AfD obdržela téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Woidkeho sociální demokracií (SPD). Německá média považují překvapivou výhru levice za důsledek Woidkeho snahy vystupovat jako „anti-Scholz“. Výsledek zemských voleb sice hodil německému kancléři záchranné lano, pád Olafa Scholze se ale tím jen odkládá, soudí média.

SPD v hlasování zvítězila navzdory předvolebním průzkumům favorizujícím krajní pravici. „Navzdory vší hrdosti, kterou po dobrém volebním výsledku cítíme, musíme brát situaci vážně a pokračovat v debatě i po volbách. Braniborsko má jedinou šanci, když zůstane liberálně smýšlejícím a tolerantním státem,“ prohlásil Woidke.

AfD nakonec skončila druhá se ziskem přes 29 procent. „Zase se to všechno nějak smotalo dohromady a jsme skoro stejně silní. A nezapomeňme na popularitu, kterou jsme měli v této volební kampani, příliv mladých lidí dokazuje, že jsme stranou budoucnosti. SPD a CDU jsou strany minulosti, jejíž hvězda padá,“ konstatoval kandidát AfD v Braniborsku Hans-Christoph Berndt.

Do sněmu se dostaly i strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a Křesťansko-demokratická unie (CDU). Volební účast byla 73 procent, jedna z nejvyšších v historii zemských voleb v tomto regionu.

„Je jasné, že SPD a CDU spojily své síly a po tomto výsledku se nyní ukázalo, že mezi nimi a ostatními stranami již nejsou žádné rozdíly a že toto taktické hlasování dnes prospělo SPD,“ prohlásil předseda parlamentní frakce AfD v Německém spolkovém sněmu Tino Chrupalla.

Hlasování v menší spolkové zemi sledovala německá veřejnost i proto, že se s ním spojovala další budoucnost sociálnědemokratického kancléře Scholze v případě triumfu AfD. Předseda německé vlády, který se o víkendu účastnil vrcholné schůzky OSN v New Yorku, označil vítězství SPD za „super zprávu“. 

„SPD nejen obhájila pozici nejsilnější strany v Braniborsku, ale i ukázala, že je schopná vyhrávat zemské volby i přes to, že na celostátní úrovni její jiná vláda není příliš populární. Volby znamenají pro sociální demokracii určité krátkodobé ulehčení,“ hodnotí výsledek hlasování analytička Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

7 minut
Volby v Braniborsku vyhráli sociální demokraté
Zdroj: ČT24

Premiér Woidke jako „anti-Scholz“

Podle časopisu Der Spiegel pocházejí vítěz nedělního večera i ten, který nejvíce prohrál, ze stejné politické strany, tedy SPD. Důvodem je to, že braniborský premiér Woidke volby vyhrál především díky tomu, že se snažil co nejvíce distancovat od politiky neoblíbené Scholzovy vlády v Berlíně. „V konečném důsledku lze říct: Hlas pro Woidkeho byl i hlasem proti Scholzovi. Tak daleko to došlo, tak na tom kancléř je,“ píše list.

Také zpravodajský web časopisu Focus připisuje vítězství SPD v Braniborsku tomu, že místní premiér vystupoval jako „anti-Scholz“. Debata o budoucnosti kancléře a jeho vlády SPD, zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) po braniborských volbách možná nakrátko utichne, nepotrvá to ale dlouho a vypukne podle Focusu opět naplno.

Rovněž list Die Welt v komentáři napsal, že Woidke tím, že dovedl v Braniborsku SPD k vítězství, Scholze zachránil, ale možná jen dočasně. Bulvární deník Bild uvedl, že v debatě o politické budoucnosti kancléře znamená nedělní výsledek spíše „přestávku na oddych“. „Vítězství si totiž nemůže Scholz nárokovat. Woidke se od něj v předvolební kampani distancoval,“ píše deník.

Někteří komentátoři už jeho koalici nazvané podle barev stran „semafor“, ani politické budoucnosti samotného kancléře velké šance nedávají. „Semafor shořel jako politický produkt, Scholz je přinejmenším silně popálený,“ zhodnotil politický komentátor listu Der Spiegel Christoph Hickmann.

Podle zpravodajského webu ntv nedělní volby plně odhalily Scholzovu slabost. Sociální demokraté mohou podle něj ještě volby do Spolkového sněmu v příštím roce vyhrát, ale jedině s jiným vedením.

Podle Lizcové ale Scholzova pozice příliš ohrožená není, protože ve straně nefiguruje žádná jiná výrazná osobnost, která by měla v SPD větší podporu než současný kancléř. „Ta diskuse se ale ve straně určitě ještě povede,“ upozornila analytička.

Ekonomika silným tématem

Sestavování vládní koalice v Braniborsku bude zřejmě složité. SPD a CDU, které společně vládly ještě se zelenými v posledních pěti letech, nemají ve sněmu nově většinu. Přizvat by tak musely ještě BSW, což se ovšem části CDU nelíbí. Vyloučena není ani dosud nevyzkoušená koalice SPD s BSW, ale ani menšinová vláda SPD a CDU. S AfD žádná ze zvolených stran spolupracovat nechce.

Braniborsko je jednou ze spolkových zemí, které vznikly v roce 1990 po zániku komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Obklopuje německé hlavní město Berlín, braniborskou metropolí je Postupim. Z větších měst v něm leží například Chotěbuz (Cottbus) či Frankfurt nad Odrou.

Vysokou životní úroveň mají lidé především v takzvaném špekovém pásu, tedy v přímém okolí Berlína. Ve zbytku spolkové země je ekonomická situace horší. Právě v méně rozvinutých oblastech na východě země je úspěšná AfD.

Pravicovým populistům nahrálo i to, že v Braniborsku a dalších východních zemích byla velkým předvolebním tématem migrace a právě nepříliš příznivá ekonomická situace v Německu, které čelí stagnaci, poznamenala Lizcová. „Hovoří se o tom, že bude docházet k úbytku pracovních míst, třeba v průmyslových odvětvích,“ dodala analytička.

Volby jako barometr

Zemské volby jsou v Německu brány jako důležitý barometr nálad, připomněl v Horizontu ČT24 politolog a novinář Robert Schuster. „Sociální demokrati si po úspěchu v Braniborsku mohou oddychnout, že je neprohráli – hlavně s AfD, to by bylo pro ně hodně symbolické,“ usoudil.

Zdůraznil však, že v příštích dvanácti měsících, které dělí sociální demokraty od nadcházejících celostátních voleb, může být situace úplně jiná. Záležet prý bude na aktuálnosti témat. SPD podle Schustera nemají nikoho jiného, než je kancléř Scholz. „Oni vědí, že mohou ve volbách jedině se Scholzem uhrát jakž takž přijatelný výsledek,“ pokračoval.

„Při troše štěstí“ by prý SPD mohla připadnout i druhá pozice, která by pak stranu zahrnula do povolebního vyjednávání o vládě.

Spory v německé koalici

Debakl zažily německé vládní strany už v nedávných zemských volbách ve dvou dalších spolkových zemích. V Durynsku zvítězila AfD s velkým odstupem nad druhou CDU a v Sasku skončila krajně populistická strana druhá právě za křesťanskými demokraty.

Řádné volby do Spolkového sněmu se uskuteční příští rok 28. září, není ovšem zcela vyloučena ani možnost předčasného hlasování. Místopředseda nejmenší vládní strany FDP v neděli uvedl, že se vládě buď v příštích dvou až třech týdnech podaří najít společnou řeč v otázkách migrace a hospodářské politiky, nebo „nemá pro svobodné demokraty dál smysl se této koalice účastnit“. FDP získala v braniborských volbách méně než procento hlasů.

CDU a její sesterská bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) v pondělí jednomyslně podpořily kandidaturu Friedricha Merze na německého kancléře. CDU/CSU nyní dominuje předvolebním průzkumům, podle poslední sondáže agentury INSA by získala 32 procent hlasů. Merz tak má šanci stát se předsedou příští spolkové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...