Prohra krajní pravice v Braniborsku odvrátí Scholzův pád jen dočasně, míní média

Nahrávám video
Horizont ČT24: Německo po zemských volbách v Braniborsku
Zdroj: ČT24

Zisk krajně populistické Alternativy pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Braniborsku je podle úřadujícího premiéra spolkové země Dietmara Woidkeho alarmující. AfD obdržela téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Woidkeho sociální demokracií (SPD). Německá média považují překvapivou výhru levice za důsledek Woidkeho snahy vystupovat jako „anti-Scholz“. Výsledek zemských voleb sice hodil německému kancléři záchranné lano, pád Olafa Scholze se ale tím jen odkládá, soudí média.

SPD v hlasování zvítězila navzdory předvolebním průzkumům favorizujícím krajní pravici. „Navzdory vší hrdosti, kterou po dobrém volebním výsledku cítíme, musíme brát situaci vážně a pokračovat v debatě i po volbách. Braniborsko má jedinou šanci, když zůstane liberálně smýšlejícím a tolerantním státem,“ prohlásil Woidke.

AfD nakonec skončila druhá se ziskem přes 29 procent. „Zase se to všechno nějak smotalo dohromady a jsme skoro stejně silní. A nezapomeňme na popularitu, kterou jsme měli v této volební kampani, příliv mladých lidí dokazuje, že jsme stranou budoucnosti. SPD a CDU jsou strany minulosti, jejíž hvězda padá,“ konstatoval kandidát AfD v Braniborsku Hans-Christoph Berndt.

Do sněmu se dostaly i strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a Křesťansko-demokratická unie (CDU). Volební účast byla 73 procent, jedna z nejvyšších v historii zemských voleb v tomto regionu.

„Je jasné, že SPD a CDU spojily své síly a po tomto výsledku se nyní ukázalo, že mezi nimi a ostatními stranami již nejsou žádné rozdíly a že toto taktické hlasování dnes prospělo SPD,“ prohlásil předseda parlamentní frakce AfD v Německém spolkovém sněmu Tino Chrupalla.

Hlasování v menší spolkové zemi sledovala německá veřejnost i proto, že se s ním spojovala další budoucnost sociálnědemokratického kancléře Scholze v případě triumfu AfD. Předseda německé vlády, který se o víkendu účastnil vrcholné schůzky OSN v New Yorku, označil vítězství SPD za „super zprávu“. 

„SPD nejen obhájila pozici nejsilnější strany v Braniborsku, ale i ukázala, že je schopná vyhrávat zemské volby i přes to, že na celostátní úrovni její jiná vláda není příliš populární. Volby znamenají pro sociální demokracii určité krátkodobé ulehčení,“ hodnotí výsledek hlasování analytička Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nahrávám video
Volby v Braniborsku vyhráli sociální demokraté
Zdroj: ČT24

Premiér Woidke jako „anti-Scholz“

Podle časopisu Der Spiegel pocházejí vítěz nedělního večera i ten, který nejvíce prohrál, ze stejné politické strany, tedy SPD. Důvodem je to, že braniborský premiér Woidke volby vyhrál především díky tomu, že se snažil co nejvíce distancovat od politiky neoblíbené Scholzovy vlády v Berlíně. „V konečném důsledku lze říct: Hlas pro Woidkeho byl i hlasem proti Scholzovi. Tak daleko to došlo, tak na tom kancléř je,“ píše list.

Také zpravodajský web časopisu Focus připisuje vítězství SPD v Braniborsku tomu, že místní premiér vystupoval jako „anti-Scholz“. Debata o budoucnosti kancléře a jeho vlády SPD, zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) po braniborských volbách možná nakrátko utichne, nepotrvá to ale dlouho a vypukne podle Focusu opět naplno.

Rovněž list Die Welt v komentáři napsal, že Woidke tím, že dovedl v Braniborsku SPD k vítězství, Scholze zachránil, ale možná jen dočasně. Bulvární deník Bild uvedl, že v debatě o politické budoucnosti kancléře znamená nedělní výsledek spíše „přestávku na oddych“. „Vítězství si totiž nemůže Scholz nárokovat. Woidke se od něj v předvolební kampani distancoval,“ píše deník.

Někteří komentátoři už jeho koalici nazvané podle barev stran „semafor“, ani politické budoucnosti samotného kancléře velké šance nedávají. „Semafor shořel jako politický produkt, Scholz je přinejmenším silně popálený,“ zhodnotil politický komentátor listu Der Spiegel Christoph Hickmann.

Podle zpravodajského webu ntv nedělní volby plně odhalily Scholzovu slabost. Sociální demokraté mohou podle něj ještě volby do Spolkového sněmu v příštím roce vyhrát, ale jedině s jiným vedením.

Podle Lizcové ale Scholzova pozice příliš ohrožená není, protože ve straně nefiguruje žádná jiná výrazná osobnost, která by měla v SPD větší podporu než současný kancléř. „Ta diskuse se ale ve straně určitě ještě povede,“ upozornila analytička.

Ekonomika silným tématem

Sestavování vládní koalice v Braniborsku bude zřejmě složité. SPD a CDU, které společně vládly ještě se zelenými v posledních pěti letech, nemají ve sněmu nově většinu. Přizvat by tak musely ještě BSW, což se ovšem části CDU nelíbí. Vyloučena není ani dosud nevyzkoušená koalice SPD s BSW, ale ani menšinová vláda SPD a CDU. S AfD žádná ze zvolených stran spolupracovat nechce.

Braniborsko je jednou ze spolkových zemí, které vznikly v roce 1990 po zániku komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Obklopuje německé hlavní město Berlín, braniborskou metropolí je Postupim. Z větších měst v něm leží například Chotěbuz (Cottbus) či Frankfurt nad Odrou.

Vysokou životní úroveň mají lidé především v takzvaném špekovém pásu, tedy v přímém okolí Berlína. Ve zbytku spolkové země je ekonomická situace horší. Právě v méně rozvinutých oblastech na východě země je úspěšná AfD.

Pravicovým populistům nahrálo i to, že v Braniborsku a dalších východních zemích byla velkým předvolebním tématem migrace a právě nepříliš příznivá ekonomická situace v Německu, které čelí stagnaci, poznamenala Lizcová. „Hovoří se o tom, že bude docházet k úbytku pracovních míst, třeba v průmyslových odvětvích,“ dodala analytička.

Volby jako barometr

Zemské volby jsou v Německu brány jako důležitý barometr nálad, připomněl v Horizontu ČT24 politolog a novinář Robert Schuster. „Sociální demokrati si po úspěchu v Braniborsku mohou oddychnout, že je neprohráli – hlavně s AfD, to by bylo pro ně hodně symbolické,“ usoudil.

Zdůraznil však, že v příštích dvanácti měsících, které dělí sociální demokraty od nadcházejících celostátních voleb, může být situace úplně jiná. Záležet prý bude na aktuálnosti témat. SPD podle Schustera nemají nikoho jiného, než je kancléř Scholz. „Oni vědí, že mohou ve volbách jedině se Scholzem uhrát jakž takž přijatelný výsledek,“ pokračoval.

„Při troše štěstí“ by prý SPD mohla připadnout i druhá pozice, která by pak stranu zahrnula do povolebního vyjednávání o vládě.

Spory v německé koalici

Debakl zažily německé vládní strany už v nedávných zemských volbách ve dvou dalších spolkových zemích. V Durynsku zvítězila AfD s velkým odstupem nad druhou CDU a v Sasku skončila krajně populistická strana druhá právě za křesťanskými demokraty.

Řádné volby do Spolkového sněmu se uskuteční příští rok 28. září, není ovšem zcela vyloučena ani možnost předčasného hlasování. Místopředseda nejmenší vládní strany FDP v neděli uvedl, že se vládě buď v příštích dvou až třech týdnech podaří najít společnou řeč v otázkách migrace a hospodářské politiky, nebo „nemá pro svobodné demokraty dál smysl se této koalice účastnit“. FDP získala v braniborských volbách méně než procento hlasů.

CDU a její sesterská bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) v pondělí jednomyslně podpořily kandidaturu Friedricha Merze na německého kancléře. CDU/CSU nyní dominuje předvolebním průzkumům, podle poslední sondáže agentury INSA by získala 32 procent hlasů. Merz tak má šanci stát se předsedou příští spolkové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 2 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 44 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 54 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...