Prohra krajní pravice v Braniborsku odvrátí Scholzův pád jen dočasně, míní média

Nahrávám video
Horizont ČT24: Německo po zemských volbách v Braniborsku
Zdroj: ČT24

Zisk krajně populistické Alternativy pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Braniborsku je podle úřadujícího premiéra spolkové země Dietmara Woidkeho alarmující. AfD obdržela téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Woidkeho sociální demokracií (SPD). Německá média považují překvapivou výhru levice za důsledek Woidkeho snahy vystupovat jako „anti-Scholz“. Výsledek zemských voleb sice hodil německému kancléři záchranné lano, pád Olafa Scholze se ale tím jen odkládá, soudí média.

SPD v hlasování zvítězila navzdory předvolebním průzkumům favorizujícím krajní pravici. „Navzdory vší hrdosti, kterou po dobrém volebním výsledku cítíme, musíme brát situaci vážně a pokračovat v debatě i po volbách. Braniborsko má jedinou šanci, když zůstane liberálně smýšlejícím a tolerantním státem,“ prohlásil Woidke.

AfD nakonec skončila druhá se ziskem přes 29 procent. „Zase se to všechno nějak smotalo dohromady a jsme skoro stejně silní. A nezapomeňme na popularitu, kterou jsme měli v této volební kampani, příliv mladých lidí dokazuje, že jsme stranou budoucnosti. SPD a CDU jsou strany minulosti, jejíž hvězda padá,“ konstatoval kandidát AfD v Braniborsku Hans-Christoph Berndt.

Do sněmu se dostaly i strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) a Křesťansko-demokratická unie (CDU). Volební účast byla 73 procent, jedna z nejvyšších v historii zemských voleb v tomto regionu.

„Je jasné, že SPD a CDU spojily své síly a po tomto výsledku se nyní ukázalo, že mezi nimi a ostatními stranami již nejsou žádné rozdíly a že toto taktické hlasování dnes prospělo SPD,“ prohlásil předseda parlamentní frakce AfD v Německém spolkovém sněmu Tino Chrupalla.

Hlasování v menší spolkové zemi sledovala německá veřejnost i proto, že se s ním spojovala další budoucnost sociálnědemokratického kancléře Scholze v případě triumfu AfD. Předseda německé vlády, který se o víkendu účastnil vrcholné schůzky OSN v New Yorku, označil vítězství SPD za „super zprávu“. 

„SPD nejen obhájila pozici nejsilnější strany v Braniborsku, ale i ukázala, že je schopná vyhrávat zemské volby i přes to, že na celostátní úrovni její jiná vláda není příliš populární. Volby znamenají pro sociální demokracii určité krátkodobé ulehčení,“ hodnotí výsledek hlasování analytička Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nahrávám video
Volby v Braniborsku vyhráli sociální demokraté
Zdroj: ČT24

Premiér Woidke jako „anti-Scholz“

Podle časopisu Der Spiegel pocházejí vítěz nedělního večera i ten, který nejvíce prohrál, ze stejné politické strany, tedy SPD. Důvodem je to, že braniborský premiér Woidke volby vyhrál především díky tomu, že se snažil co nejvíce distancovat od politiky neoblíbené Scholzovy vlády v Berlíně. „V konečném důsledku lze říct: Hlas pro Woidkeho byl i hlasem proti Scholzovi. Tak daleko to došlo, tak na tom kancléř je,“ píše list.

Také zpravodajský web časopisu Focus připisuje vítězství SPD v Braniborsku tomu, že místní premiér vystupoval jako „anti-Scholz“. Debata o budoucnosti kancléře a jeho vlády SPD, zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) po braniborských volbách možná nakrátko utichne, nepotrvá to ale dlouho a vypukne podle Focusu opět naplno.

Rovněž list Die Welt v komentáři napsal, že Woidke tím, že dovedl v Braniborsku SPD k vítězství, Scholze zachránil, ale možná jen dočasně. Bulvární deník Bild uvedl, že v debatě o politické budoucnosti kancléře znamená nedělní výsledek spíše „přestávku na oddych“. „Vítězství si totiž nemůže Scholz nárokovat. Woidke se od něj v předvolební kampani distancoval,“ píše deník.

Někteří komentátoři už jeho koalici nazvané podle barev stran „semafor“, ani politické budoucnosti samotného kancléře velké šance nedávají. „Semafor shořel jako politický produkt, Scholz je přinejmenším silně popálený,“ zhodnotil politický komentátor listu Der Spiegel Christoph Hickmann.

Podle zpravodajského webu ntv nedělní volby plně odhalily Scholzovu slabost. Sociální demokraté mohou podle něj ještě volby do Spolkového sněmu v příštím roce vyhrát, ale jedině s jiným vedením.

Podle Lizcové ale Scholzova pozice příliš ohrožená není, protože ve straně nefiguruje žádná jiná výrazná osobnost, která by měla v SPD větší podporu než současný kancléř. „Ta diskuse se ale ve straně určitě ještě povede,“ upozornila analytička.

Ekonomika silným tématem

Sestavování vládní koalice v Braniborsku bude zřejmě složité. SPD a CDU, které společně vládly ještě se zelenými v posledních pěti letech, nemají ve sněmu nově většinu. Přizvat by tak musely ještě BSW, což se ovšem části CDU nelíbí. Vyloučena není ani dosud nevyzkoušená koalice SPD s BSW, ale ani menšinová vláda SPD a CDU. S AfD žádná ze zvolených stran spolupracovat nechce.

Braniborsko je jednou ze spolkových zemí, které vznikly v roce 1990 po zániku komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Obklopuje německé hlavní město Berlín, braniborskou metropolí je Postupim. Z větších měst v něm leží například Chotěbuz (Cottbus) či Frankfurt nad Odrou.

Vysokou životní úroveň mají lidé především v takzvaném špekovém pásu, tedy v přímém okolí Berlína. Ve zbytku spolkové země je ekonomická situace horší. Právě v méně rozvinutých oblastech na východě země je úspěšná AfD.

Pravicovým populistům nahrálo i to, že v Braniborsku a dalších východních zemích byla velkým předvolebním tématem migrace a právě nepříliš příznivá ekonomická situace v Německu, které čelí stagnaci, poznamenala Lizcová. „Hovoří se o tom, že bude docházet k úbytku pracovních míst, třeba v průmyslových odvětvích,“ dodala analytička.

Volby jako barometr

Zemské volby jsou v Německu brány jako důležitý barometr nálad, připomněl v Horizontu ČT24 politolog a novinář Robert Schuster. „Sociální demokrati si po úspěchu v Braniborsku mohou oddychnout, že je neprohráli – hlavně s AfD, to by bylo pro ně hodně symbolické,“ usoudil.

Zdůraznil však, že v příštích dvanácti měsících, které dělí sociální demokraty od nadcházejících celostátních voleb, může být situace úplně jiná. Záležet prý bude na aktuálnosti témat. SPD podle Schustera nemají nikoho jiného, než je kancléř Scholz. „Oni vědí, že mohou ve volbách jedině se Scholzem uhrát jakž takž přijatelný výsledek,“ pokračoval.

„Při troše štěstí“ by prý SPD mohla připadnout i druhá pozice, která by pak stranu zahrnula do povolebního vyjednávání o vládě.

Spory v německé koalici

Debakl zažily německé vládní strany už v nedávných zemských volbách ve dvou dalších spolkových zemích. V Durynsku zvítězila AfD s velkým odstupem nad druhou CDU a v Sasku skončila krajně populistická strana druhá právě za křesťanskými demokraty.

Řádné volby do Spolkového sněmu se uskuteční příští rok 28. září, není ovšem zcela vyloučena ani možnost předčasného hlasování. Místopředseda nejmenší vládní strany FDP v neděli uvedl, že se vládě buď v příštích dvou až třech týdnech podaří najít společnou řeč v otázkách migrace a hospodářské politiky, nebo „nemá pro svobodné demokraty dál smysl se této koalice účastnit“. FDP získala v braniborských volbách méně než procento hlasů.

CDU a její sesterská bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) v pondělí jednomyslně podpořily kandidaturu Friedricha Merze na německého kancléře. CDU/CSU nyní dominuje předvolebním průzkumům, podle poslední sondáže agentury INSA by získala 32 procent hlasů. Merz tak má šanci stát se předsedou příští spolkové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...