Nedělní zemské volby v Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Vyplývá to z předběžných výsledků, které v noci na pondělí zveřejnily statistické úřady obou východoněmeckých spolkových zemí. Německý kancléř Olaf Scholz z levicové SPD vyzval, aby v Durynsku i Sasku vznikly zemské vlády bez účasti krajní pravice.
V Durynsku podle zemského statistického úřadu zvítězila AfD s 32,8 procenta hlasů, druhá CDU výrazně zaostala a získala 23,6 procenta. V Sasku podle tamního statistického úřadu zvítězila CDU dosavadního zemského premiéra Michaela Kretschmera se ziskem 31,9 procenta. AfD skončila jen těsně druhá s 30,6 procenta hlasů.
Čekají se náročná povolební jednání o vzniku zemských vlád, zvolené strany se zdráhají vládnout s AfD, která je kvůli svým aktivitám v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Durynská i saská tajná služba ji dokonce označují za stranu s prokazatelně extremistickými snahami.
Scholz v první reakci na volby, kterou poskytl agentuře Reuters, označil výsledky AfD za „znepokojivé“. „Nemůžeme a nesmíme si na to zvykat. AfD Německo ničí. Oslabuje hospodářství, rozděluje společnost a ničí pověst naší země,“ míní kancléř. Zdůraznil ale, že komentář dává jako poslanec SPD. Výsledek vlastní strany pak označil za „hořký“.
Většina voličů AfD si tuto stranu vybrala kvůli pozitivní motivaci – líbil se jim program strany, upozornil výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle. Z toho podle něj vyplývá, že si lidé ve volbách nevybírali AfD jako protestní stranu.
Úspěch Wagenknechtové
V obou spolkových zemích se na třetím místě umístila nová levicová protestní strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se odštěpila od postkomunistické Levice. Stranou se stala přitom teprve v lednu. V Durynsku získala podle odhadu 15,8, v Sasku 11,8 procenta hlasů.
BSW kombinuje levicovou hospodářskou politiku a politiku skeptickou k imigraci. Kritizuje rovněž protiruské sankce a vyzývá k jednání s Ruskem o dosažení míru na Ukrajině, kterou Moskva před dvěma a půl lety napadla.
V Durynsku se do zemského sněmu dostala ještě postkomunistická Levice tamního současného premiéra Boda Ramelowa. Získala 13,1 procenta hlasů. V Sasku skončila Levice pod pětiprocentní hranicí, díky takzvaným přímým mandátům, kdy mohou lidé hlasovat kromě stranických kandidátek i pro konkrétní politiky, bude ale v parlamentu zastoupena. Jeden přímý mandát takto získali i Svobodní voliči (FW).
„Výsledek voleb musí být varováním pro všechny demokraty, jak je možné dlouhodobě rozkolísat politické poměry, když občané považují za špatné ze samé podstaty, o čem vláda rozhoduje a co dělá,“ napsal v komentáři list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podle něj voliči v Sasku a Durynsku strany celoněmecké vládní koalice „kolektivně potrestali“, o výsledku píše jako o „tsunami hněvu“.
Eberle odmítl myšlenku, že „východní Němci si nezvykli na demokracii“, která se v některých případech uvádí jako příčina jejich volebních preferencí. Místo toho poukázal na nižší platy a životní úroveň, kvůli nimž se obyvatelé bývalého východního Německa cítí jako „Němci druhé kategorie“.
Debakl vlády
Debaklem skončily zemské volby v Sasku a Durynsku právě pro strany Scholzovy vládní koalice. Jeho sociální demokraté (SPD), kteří v roce 2021 vyhráli celoněmecké parlamentní volby, získali v Sasku 7,3 procenta hlasů a v Durynsku dokonce jen 6,1 procenta. To je nejhorší výsledek SPD v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949.
Kancléř Scholz a jeho vláda by si měli po volbách v Sasku a Durynsku sbalit kufry, prohlásila po oznámení výsledků spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová.
Zelení se v Sasku dostali do sněmu jen těsně s 5,1 procenta hlasů, v Durynsku pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského parlamentu ani nepřekonali. Dostali jen 3,2 procenta hlasů.
Třetí člen spolkové vlády v Berlíně – Svobodná demokratická strana (FDP) – nebude v příštích čtyřech letech zastoupena ani v jednom ze dvou zemských sněmů. Vládní politici už v neděli označovali výsledky za zklamání a vyzývali vládu k lepší práci. Řádné celoněmecké volby se budou konat příští rok v září.
Povolební vyjednávání
V obou spolkových zemích čekají teď politiky složitá jednání. V Durynsku bude mít první pokus AfD, která však nemá koaliční potenciál, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák.
Po zveřejnění nedělních odhadů se zdálo, že by v Durynsku mohla CDU složit koalici s SPD a BSW, podle předběžných výsledků ale většinu hlasů mít nebudou a budou muset přizvat ke spolupráci, ať už přímé, či nepřímé, Levici.
CDU přitom s krajně levicovou stranou dlouhodobě spolupracovat odmítá, řada křesťanských demokratů má problém i s BSW, jejíž zakladatelka Wagenknechtová byla v NDR členkou komunistické Sjednocené socialistické strany (SED). CDU ale vylučuje též spolupráci s krajně pravicovou AfD.
V Sasku se rovněž podle odhadů zdálo, že by Kretschmer z CDU mohl pokračovat v dosavadní koalici s SPD a zelenými, předběžné výsledky ale ukázaly, že většinu nezískali. Nejpravděpodobnější se zdá vznik koalice CDU, SPD a BSW.
Volby provázela vysoká volební účast. V Sasku činila 74,4 procenta, před čtyřmi roky to bylo 66,5 procenta. V Durynsku přišlo k urnám 73,6 procenta voličů, v roce 2019 to bylo 64,9 procenta.
„Fašista a narušitel“
Lídr AfD v Durynsku Björn Höcke je analytiky považovaný za politika s mimořádným potenciálem a za jednoznačného vítěze zemských voleb. Svůj úspěch ale opírá o kontroverzní výroky a pozice odkazující až k nacismu. Za to už byl v minulosti pravomocně odsouzen, musel se omlouvat a vedení vlastní strany se jej pokoušelo zbavit. To se ale nikdy nepovedlo.
Höcke ještě před pár měsíci nebyl v zahraničí příliš známý. Sledovaný zpravodajský server Politico ho i přesto umístil začátkem letošního roku na seznam nejvlivnějších evropských lídrů. Redakce ho zároveň označila za fašistu a zařadila do sekce Narušitelé – mimo jiné vedle Carlese Puigdemonta a Viktora Orbána.
Už jen některé výroky Björna Höckeho z poslední doby ukázaly, že se editoři Politica až tak mýlit nemuseli. Některé jeho výroky totiž přímo odkazovaly na nacistické Německo nebo s nacisty sympatizovaly.
Během předvolebního projevu v durynském parlamentu 22. srpna zdůrazňoval důležitost navrácení Němců k normálnímu vlastenectví: „Němci zase potřebují živý patriotismus. Už osmdesát let jsme historií zobrazováni jako jistý druh vyděděnců. To nemůže pokračovat,“ prohlásil tehdy Höcke.
K nacismu se Höcke přímo přihlásil už při stranickém vystoupení v roce 2021. To ho letos na jaře přivedlo až před spolkový soud. Höcke totiž projev zakončil větou „Vše pro naši vlast, vše pro Sasko-Anhaltsko, vše pro Německo.“ Podle soudu přitom věděl, že poslední část výroku je zakázaným sloganem útočných oddílů nacistické NSDAP.
V trestním procesu to Höckemu vyneslo pokutu v přepočtu přes 300 tisíc korun. Hrozilo mu ale i vězení a zákaz politické činnosti, který se na něj v minulosti neúspěšně pokoušela uvalit i samotná AfD. Höckeho vystupování je nebezpečné i podle řady spolkových úřadů, včetně Úřadu pro ochranu ústavy v Durynsku. Podle jeho vedoucího, Stephana Kramera, je označování Höckeho za pravicového extremistu víceméně jen zdvořilejší popis nacisty.
Rozjetý vlak politického extremismu na některé bariéry přece jen naráží. Höcke například sice znovu získal poslanecký mandát v zemském parlamentu, ve svém okrsku byl ale na body poražen konkurentem z řad křesťanských demokratů. A na západě Německa není o jeho rétoriku ani stranu zdaleka takový zájem jako na východě.
Politické reakce
„Semaforová koalice zažila totální fiasko. Něco takového jsme tu v této formě ještě nikdy neměli,“ je přesvědčený předseda CDU Friedrich Merz. Podle něj je potřeba řešit migraci. Své křesťanské demokraty Merz označil za „poslední baštu politického středu“, která je schopná vzdorovat krajní pravici i krajní levici.
Posilování „radikálních a extrémních politických hnutí“ není dobré pro Německo ani pro Česko, sdělil k zemským volbám premiér Petr Fiala (ODS).
„Jednou z často zmiňovaných příčin je nezvládnutá nelegální migrace. To je v Evropě čím dál větší problém. A uznávají to už i ti, kteří mě označovali málem za xenofoba, když jsem před tím už před lety varoval,“ dodal.
