Vznikla frakce Evropa suverénních národů. Povede ji německá AfD, součástí je i česká SPD

Pětadvacet europoslanců z osmi zemí v čele s Alternativou pro Německo (AfD) založilo ve středu novou frakci nazvanou Evropa suverénních národů. Její ustavení potvrdil europoslanec AfD Petr Bystroň. Součástí skupiny je i česká Svoboda a přímá demokracie (SPD) s europoslancem Ivanem Davidem.

AfD vytvořila novou frakci poté, co s ní dosavadní spojenci kvůli skandálům a kontroverzním vyjádřením jejího volebního lídra Maximiliana Kraha o nacistických jednotkách SS odmítli spolupracovat. Krah prozatím zůstává mimo frakci.

Šéf maďarské strany Naše vlast László Toroczkai uvedl, že frakce bude mít 28 poslanců z devíti zemí Evropské unie. Nakonec ale zakládací dokumenty podepsalo 25 poslanců z osmi států, jak DPA sdělil mluvčí spolupředsedkyně AfD Alice Weidelové. Požadavky na vytvoření frakce stanovuje nejméně 23 poslanců z alespoň sedmi zemí. Skupinu vedou společně René Aust, který je šéfem delegace AfD v europarlamentu, a Stanislaw Tyszka z polské konfederace. Jeden z místopředsednických postů získal podle informací portálu Politico také Milan Uhrík ze slovenského hnutí Republika.

Zpravodajská relace Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD k nové frakci uvedla, že ji tvoří především menší a nově založené strany, které z části patří ke krajní pravici. Deník Frankfurter Rundschau napsal, že ve skupině se sbratřili evropští pravicoví extremisté. Podle DPA si AfD vytvořila vlastní frakci, neboť dveře k těžkým vahám evropské pravice pro ni zůstaly uzavřené. Měla tak na mysli frakci Patrioti pro Evropu, do které vstoupilo i české hnutí ANO.

Aust na Facebooku napsal, že AfD se podařilo najít v Evropském parlamentu nové partnery, kteří sdílejí její zásady a stojí o spolupráci. „Nyní můžeme začít nový projekt úsilí za Evropu vlastí,“ uvedl.

„Volby posunuly rovnováhu v Evropském parlamentu, nyní existují čtyři pravicově konzervativní frakce. Je to v Evropě posun doprava a konec levicové většiny," uvedl Bystroň.

Přibudou i další?

V rámci frakce Evropa suverénních národů se k AfD a české SPD podle dřívějších zpráv chtěli připojit europoslanci z maďarské Naší vlasti, bulharské strany Obrození, francouzské strany Znovudobytí!, litevské Unie lidu a spravedlnosti, polské Konfederace, slovenského hnutí Republika a španělské formace Se acabó la Fiesta (Večírek skončil; SALF).

Šéf strany Naše vlast László Toroczkai na síti X krátce před podpisem zakládacích dokumentů napsal, že se mohou přidat další. Zároveň oznámil, že kvůli protimaďarským postojům se do skupiny nedostalo nacionalistické uskupení S.O.S. Rumunsko. K frakci se také nepřipojilo všech šest europoslanců Konfederace. Polská europoslankyně Anna Brylkaová na síti X totiž napsala, že kvůli protipolským postojům některých členů AfD do frakce nevstoupí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...