Volby do Evropského parlamentu (EP) v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Její lídr Maximilian Krah však kvůli svým skandálům nebude v EP součástí delegace své strany. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.
Unie CDU/CSU si oproti eurovolbám v roce 2019 polepšila o 1,1 procentního bodu. „Unie CDU/CSU s Ursulou von der Leyenovou vyhrála volby nejen v Německu, ale v celé Evropské unii,“ prohlásil šéf německé opoziční CDU Friedrich Merz, který volební úspěch považuje za potvrzení politiky konzervativců a také von der Leyenové. Ta z Bruselu přes videopřenos unii CDU/CSU pogratulovala. „Skvělý výsledek se značným náskokem,“ konstatovala.
Dodala, že konzervativní unie se ukázala jako stabilní síla i v tak složité době, kterou Evropa prochází. K výsledku Merz ještě řekl, že pro Scholzovu SPD byly nynější volby katastrofou. „Pro kancléře je to těžká porážka, vláda se nyní musí zamyslet nad svou politikou, kterou škodí zemi,“ poznamenal.
Bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder podotkl, že voliči jasně odmítli Scholzovu vládu. „Voliči semaforovou koalici svým hlasováním prakticky odvolali,“ zmínil Söder s odkazem na barvy vládních stran. CSU je bavorskou sestrou celoněmecké CDU.
AfD uspěla navzdory skandálům
Nadšení projevuje rovněž AfD označovaná za krajně pravicovou. Spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla již oslavují druhé místo, které strana získala navzdory skandálům, kvůli nímž vyloučila nedávno europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) všechny europoslance AfD ze svých řad, čímž partaj prozatím přišla o evropské spojence.
„Jsme druhou nejsilnější stranou v Německu,“ prohlásili Chrupalla s Weidelovou. Díky 15,9 procenta hlasů získá 16 europoslaneckých mandátů. Dosud AfD měla devět europoslanců.
Lídr kandidátky Maximilian Krah ale kvůli zmíněným skandálům nebude v Evropském parlamentu součástí delegace své strany. Novinářům řekl, že to považuje za chybu. Naopak spolkový poslanec Petr Bystroň, který byl dvojkou kandidátky AfD a který se rovněž potýká s aférami, do delegace patřit bude. O jeho postavení se dle jeho slov žádná diskuze nevedla.
„Svým nově zvoleným poslaneckým kolegům přeji úspěch při pokusu beze mě opět vstoupit do frakce ID,“ prohlásil Krah po hlasování, v němž si osm nových europoslanců AfD nepřálo, aby se stal součástí jejich skupiny. „Tuto cestu považuji za špatnou a za ničivý signál našim voličům, obzvláště těm mladým,“ dodal s odkazem na to, že mimořádnou popularitu měla AfD u nejmladších hlasujících.
Kraha dohnaly kauzy týkající se podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu a také případ jeho asistenta, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu. Pobouření vyvolal i Krahův novinový rozhovor, v němž zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS. Kauza s možnými úplatky od proruské sítě se týká i Bystroně. Oba se kvůli těmto problémům už dříve stáhli z předvolební kampaně.
SPD: Jde o hořký večer
Generální tajemník německé SPD Kevin Kühnert v prvním prohlášení označil výsledek za hořký, protože strana proti eurovolbám v roce 2019 ztratila 1,9 procentního bodu, navíc ji předstihla AfD. Podobně před spolustraníky hovořila i Katarina Barleyová, která vedla kandidátku SPD. „Je to skutečně hořký večer, výsledek mě zklamal, nechci to nijak zastírat,“ přiznala Barleyová, kterou v kampani podporoval i kancléř Scholz. Poznamenala, že strana bojovala o lepší výsledek, ale neuspěla. SPD bude mít 14 europoslanců, o dva méně než dosud.
Samotný Scholz k výsledkům eurovoleb v Německu poznamenal, že s úspěchem krajně pravicových stran se není možné smířit. „Je třeba z toho mít obavy. Nelze si na to zvyknout a je naším úkolem je zatlačit zpět,“ řekl Scholz o růstu popularity krajní pravice.
„Pro všechny tři vládní strany to bylo špatné,“ upozornil kancléř a dodal, že aby bylo možné voliče získat zpět, nelze pokračovat stejným způsobem.
Zelení si pohoršili
Zelení ztratili zhruba osm procentních bodů ve srovnání s eurovolbami před pěti lety. Místo 21 křesel budou mít dvanáct mandátů. Spolušéfka Zelených Ricarda Langová prohlásila, že s výsledkem se není možné spokojit. Uvedla, že proti roku 2019 je v Německu zcela jiná situace, kdy lidé kvůli ruské invazi na Ukrajinu pociťují nejistotu a strach.
Liberální svobodní demokraté, kteří spolu se Zelenými a SPD tvoří německou vládu, v eurovolbách získali pět mandátů. Oproti volbám v roce 2019 ztratili dvě desetiny procenta.
Úspěch naopak zaznamenalo nově založené Spojenectví Sahry Wagenknechtové – za rozum a spravedlnost (BSW), které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice. BSW získalo 6,2 procenta a bude mít šest mandátů. „To, že se strana tak rychle dostala na spolkové úrovni přes pět procent, to se dosud v německé historii nestalo,“ pochvaluje si Wagenknechtová. „Vedli jsme grandiózní volební kampaň,“ uvedla.
Levice má asi tři procenta, místo pěti křesel bude mít tři. Ze stran, které nejsou zastoupeny ve Spolkovém sněmu, se do europarlamentu dostali ještě recesisté z Die Partei (dvě křesla), Svobodní voliči (tři křesla), Volt (dvě křesla), Strana na ochranu zvířat (jedno křeslo), ekologické uskupení ÖDP (jedno křeslo), strana Rodina (jedno křeslo) a Strana pokroku (jedno křeslo), uvedl server Die Welt.
Die Welt: Voliči utíkají ke krajům spektra
„Překvapuje něco na výsledku eurovoleb v Německu, ve kterých nešlo o Evropu?“ položil si Die Welt otázku k hlasování, kterému dominovala vnitroněmecká témata. V odpovědi deník uvedl, že je to jasnost některých výsledků, kdy voliči viditelně Scholzově vládě vzkázali, že takto již dále nelze pokračovat.
Podle Die Welt neuškodily AfD ani předvolební skandály a to, že řada představitelů strany se hlásí k radikálním a často protiústavním postojům. Také zisk Wagenknechtové, jejíž stranu list označil za populistickou směsici, ukazuje, že voliči utíkají ke krajům politického spektra. „Ke stranám, jejichž pozice jsou těžko slučitelné se stabilní demokratickou mentalitou,“ napsal Die Welt. Poznamenal, že tyto strany počítají s nejistotou a frustrací z vládní politiky, které přerostly až v zoufalství.
„Jen máloco ukazuje porážku kancléřovy strany tak jasně jako to, že nejstarší německá strana dokázala ve spolkové republice přesvědčit méně lidí než krajní pravice,“ uvedl magazín Focus. „Dobrý výsledek unie (CDU/CSU) ukazuje, že Merz měl pravdu, že se střed posouvá doprava,“ napsal Frankfurter Allgemeine Zeitung. Bulvární deník Bild navrhl předčasné volby.
