Volby 2024

Hnutí ANO změnilo směr, opouští liberální frakci europarlamentu a zřejmě přitvrdí v kritice Evropské unie. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) jde o rozhodnutí Andreje Babiše (ANO), zvolený europoslanec Jan Farský (STAN) je překvapený, že ANO ve frakci Renew Europe vůbec zůstávalo. Další zvolená europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) mluvila o pokračujícím hledání vyhovující frakce. V pořadu Události, komentáře se hovořilo i o potenciálu sbližování Přísahy a Motoristů s ODS. Zástupce ANO ČT24 do pořadu zvala, pozvání však nepřijali.

Volby do Evropského parlamentu vyhrála v Rakousku opoziční Svobodná strana (FPÖ). Umístila se těsně před vládními lidovci (ÖVP) a sociálními demokraty (SPÖ). Vítězové si tak první celostátní výhrou potvrdili roli favorita pro podzimní volby do rakouského parlamentu.

V Nizozemsku ve volbách do europarlamentu zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta hlasů před pravicově populistickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se 17,7 procenta. Údaje poskytl Evropský parlament (EP).

Volby do Evropského parlamentu (EP) v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Její lídr Maximilian Krah však kvůli svým skandálům nebude v EP součástí delegace své strany. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze.

Volby do Evropského parlamentu (EP) na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Smer premiéra Roberta Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově 15 křesel v EP si rozdělilo pět stran; osm mandátů získaly strany, které odmítají vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi. Oficiální výsledky hlasování, které v neděli večer oznámila státní volební komise, se shodují s údaji o podpoře stran, jež dříve během dne zveřejnila některá slovenská média. Volební účast dosáhla rekordních 34,38 procenta.

Účast v letošních evropských volbách by mohla být vyšší než před pěti lety, přesto je nižší, než když se rozhoduje o obsazení sněmovny nebo hlavě státu. Šéfové koaličních i opozičních stran přiznávají, že se jim nedaří občanům dostatečně vysvětlit, proč je toto hlasování důležité. Velká část zákonů, které přijímá český parlament, přitom vzniká právě na unijní úrovni.

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Levice Jan Májíček uvedl, že zástupci strany by v europarlamentu prosazovali sociální soudržnost a spravedlnost Evropy i boj proti nadnárodním korporacím. Přijetím migračního paktu podle něj EU rezignovala na humanistický rozměr, výhrady má i ke Green Dealu. Zelená transformace by se podle něj měla soustředit na obyčejné občany, nikoliv na velké firmy. V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem se podle něj Evropa chytá „nebezpečného trendu“ zbrojení. Vyslovil se proti přijetí eura, které podmínil demokratizací Unie.

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.

Do evropských voleb zbývají dva týdny. Druhé tematické debaty České televize o bezpečnostních tématech se účastnil Jaroslav Bžoch (ANO), Jan Farský (Starostové a osobnosti pro Evropu), Markéta Gregorová (Piráti), Zuzana Majerová (SPD a Trikolora), Libor Rouček (SOCDEM), Robert Šlachta (Přísaha a Motoristé), Jana Turoňová (Stačilo!) a Tomáš Zdechovský (SPOLU). Hovořili o rozdělené společnosti, rusko-ukrajinské válce, uprchlících či zahraničním vlivu.

Do evropských voleb zbývají tři týdny. V nich si Češi zvolí jednadvacet poslanců do Evropského parlamentu. Česká televize odvysílala první předvolební debatu, jíž provázela Jana Peroutková. Tématy byly životní úroveň, ceny potravin i energií, dotace či euro. Účastníky debaty byli Ondřej Dostál (Stačilo!), Martin Hlaváček (ANO), Petr Macinka (Přísaha a Motoristé), Petr Mach (SPD a Trikolora), Luděk Niedermayer (SPOLU), Daniela Ostrá (SOCDEM), Mikuláš Peksa (Piráti) a Adam Trunečka (Starostové a osobnosti pro Evropu).

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. První místopředseda hnutí Švýcarská demokracie chce opakovat referendum o vstupu do Evropské unie za podle něj férovějších podmínek, než tomu bylo v roce 2004. Za velký vzor fungování státu si bere Švýcarsko, k jehož podobě by chtěl Česko přiblížit, například i prostřednictvím změny ústavy.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Jediný kandidát strany Nevolte Urza.cz Martin Urza v rozhovoru ujistil, že platí to, co stojí v názvu strany, totiž že nechce být zvolen. Předvolební kampaň ale chce využít k prezentaci svých názorů. Je přesvědčen, že by se měla Evropská unie decentralizovat, míní také, že by bylo namístě nové referendum o setrvání v ní.

Bezpečnost, migrace i nespokojenost občanů se směřováním Evropské unie jsou hlavní témata v řadě evropských zemí pro nadcházející volby. Na situaci tentokrát v Itálii, Rakousku, Litvě a Nizozemsku se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.

Bruselské instituce i kandidáti do Evropského parlamentu usilují o přízeň generace Z. Před pěti lety mladé voliče zmobilizovala evropská klimatická krize, v letošních volbách se mladá generace v některých zemích přiklání k extremističtějším stranám. Podle odborníků má obavy z vlastní budoucnosti. V části Evropy navíc letos mohou vybrat složení nového parlamentu i šestnáctiletí.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu (EP), dostávají postupně prostor na ČT24. Předsedkyně strany Trikolora a kandidátka do EP za SPD a Trikolora Zuzana Majerová v rozhovoru sdělila, že by v případném referendu k vystoupení z EU hlasovala pro, Česko by si ale podle ní tento akt nemohlo dovolit samostatně. Shodu by chtěla najít v součinnosti s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Také sdělila, že Trikolora naprosto zásadně odmítá migrační pakt.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda strany Mourek Petr Špringr v rozhovoru uvedl, že chce v europarlamentu prosadit výjimku pro Prahu, aby mohla čerpat evropské dotace na rozvoj dopravní infrastruktury. Kromě toho se představitelé strany chtějí vyjadřovat i k tématu migrace. Nedávno schválený migrační pakt podporuje, má k němu však i výhrady. Podobně se staví také ke Green Dealu. Přijetí eura by bylo pro Česko prospěšné a mohlo by vést ke snížení cen v retailových řetězcích, řekl.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN) František Laudát v rozhovoru uvedl, že „Klub angažovaných nestraníků má jedno silné téma, které nemá zřejmě nikdo, a to, že vychází z teze, že etika je silnější než zákon“. KAN by tak dle něj chtěl podpořit jakékoliv aktivity směřující k reformě unijního práva. Strana prosazuje také ochranu přírody, nicméně k takzvanému Green Dealu má výhrady. Laudát rovněž podotkl, že Evropská unie by měla více pomáhat Ruskem napadené Ukrajině.

Bezpečnost, migrace a také podpora hospodářství a konkurenceschopnosti jsou v řadě evropských zemí hlavními tématy nadcházejících voleb. V nich občané Evropské unie určí nové složení Evropského parlamentu. Výsledky budou známé 9. června večer. Oproti minulosti je mnohem méně slyšet o klimatické politice, menší prioritou než v minulosti se zdá být i v Německu, někdejším tahounovi opatření na ochranu klimatu. Na předvolební situaci v Evropě a očekávaný dopad na členské státy i Unii jako celek se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.

Spíše než rozhodnout o složení orgánu, který má rozhodující slovo při schvalování evropské legislativy, budou chtít čeští voliči u červnových eurovoleb vyjádřit názor na současnou vládu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect. Z průzkumu také vyplynulo, že by o složení Evropského parlamentu mohla v Česku hlasovat asi třetina voličů.

V čele kandidátky Svobodných bude v červnových volbách do Evropského parlamentu předseda strany Libor Vondráček. Svobodní, kteří v minulosti měli v Evropském parlamentu jednoho zástupce, jdou do voleb s podporou Soukromníků, strany Pro Plzeň a hnutí Zdraví Sport Vzdělání 2012, jejichž zástupci na kandidátce rovněž budou.

Sociální demokraty povede do jarních voleb do Evropského parlamentu Lubomír Zaorálek. Podobu kandidátky představil předseda strany Michal Šmarda, který doufá, že s volbami do Evropského parlamentu začne postupný návrat někdejší vládní strany na politické výsluní.

SPD bude v evropských a následně i v krajských a senátních volbách v příštím roce spolupracovat s neparlamentní stranou Trikolora. Představitelé obou uskupení podepsali smlouvu, která mimo jiné stanoví mechanismus pro sestavení společných kandidátních listin. Podle předsedy SPD Tomia Okamury se strany shodují na společných programových prioritách, očekává, že dohromady budou představovat významnější politickou sílu.