Po Evropě slaví pravice, volby otřásly Francií či Belgií

8 minut
Události: Povolební situace v Evropě
Zdroj: ČT24

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

V Evropě posílí krajní pravice, která dosáhla úspěchu zejména ve Francii. Právě tamní dění se stalo zprávou nedělního večera, když prezident Macron oznámil rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb. Učinil tak v reakci na jasnou porážku své strany, kterou jí uštědřilo Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. „Jsme připraveni změnit situaci v zemi a hájit zájmy francouzského lidu,“ vzkázala politička.

Francouzští politologové, které oslovila agentura AFP, usuzují, že z Macronovy strany jde o riskantní krok. Není vyloučené, že volby by mohlo vyhrát právě Národní sdružení. Podle lidí z Macronova okolí je cílem prezidenta ve volbách zvítězit a získat v dolní komoře většinu. Podle AFP může šéf Elysejského paláce doufat, že k volbám do národního parlamentu přijde více voličů, kteří budou chtít zastavit posilování krajní pravice.

„Ve Francii získaly krajně pravicové strany téměř čtyřicet procent hlasů. Evropu považuji za jednotnou, silnou, nezávislou a dobrou pro Francii. S touto situací se tak nedokážu smířit,“ prohlásil Macron.

„Zřejmě si to spočítal a je přesvědčen o tom, že na to má a že potvrdí většinu a že se mu bude lépe vládnout, že bude mít skutečný mandát,“ shrnul zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Podle něj Macron zahájí předvolební kampaň již na konci týdne na mírové konferenci ve Švýcarsku, na které se bude jednat o příměří v rusko-ukrajinské válce.

„Macron bude poukazovat na nezkušenost Národního sdružení v zahraniční politice,“ míní Šmíd. Kandidátem RN na post francouzského premiéra bude osmadvacetiletý znovuzvolený europoslanec Jordan Bardella, který stranu vedl i do evropských voleb. 

Domácí i světový tisk hodnotí krok Elysejského paláce rázně – jako ostrou reakci na ponížení, sázku do loterie či bezprecedentní risk. Prezident Macron se prý rozhodl „na krajní pravici zaútočit přímo s podporou voličů“. Rozhodnutí prezidenta ovšem kritizují i členové jeho vlastního vládního uskupení. „Že neměl jinou volbu? Ale měl. Existují i jiné možnosti a cesty, které se nabízely,“ prohlásila předsedkyně Národního shromáždění Yaël Braun-Pivetová.

Marine Le Penová a Jordan Bardella
Zdroj: Reuters/Sarah Meyssonnier

Porážku utrpěl i Scholz

Vnitropolitické dopady mají evropské volby také v Belgii. Liberální strana premiéra Alexandra de Crooa zaznamenala výrazný neúspěch a předseda vlády oznámil demisi s tím, že jde „o mimořádně těžký večer“. Očekávají se dlouhá vládní jednání, podle stanice RTBF by však měla mít dostatek hlasů středopravá koalice.

„Přátelé, my liberálové jsme bojovní a odolní. Jsem přesvědčený, že se znovu postavíme na nohy,“ nechal se slyšet de Croo.

Také v sousedním Německu si pohoršila vláda. Sociální demokraté kancléře Olafa Scholze zaznamenali nejhorší volební výsledek za více než století a výrazně oslabili i jejich koaliční partneři. Spolkový kancléř v pondělí odpoledne přiznal, že volby dopadly pro vládní strany špatně.

„Je třeba z toho mít obavy. Nelze si na to zvyknout a je naším úkolem zatlačit je zpět,“ prohlásil Scholz k růstu popularity krajní pravice. Poznamenal, že „aby bylo možné voliče získat zpět, nelze pokračovat stejným způsobem“. Dodal však, že je nezbytné pokračovat v práci, aby bylo možné ukázat modernizaci země a výsledky činnosti vlády před nadcházejícími spolkovými volbami. Ty se budou konat za rok na podzim.

  • Pondělí 10. června 2024
  • 16:20

    On-line přenos skončil. Děkujeme za pozornost.

  • 15:59

    Nově zvolený Evropský parlament se podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy musí soustředit na obnovení konkurenceschopnosti EU či snižování administrativní zátěže podnikatelům, a naopak se důrazněji postavit proti rozbíjení jednotného trhu.

  • 14:12

    Občanská demokratická strana spoluzakládala frakci Evropského parlamentu Evropští konzervativci a reformisté jako konzervativní, ale jasně vymezenou proti populistům a nacionalistům. Při posunu dál by ODS zvažovala, co udělat, řekl premiér Petr Fiala po víkendových volbách.

S náskokem zhruba 14 procentních bodů vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Sociální demokracie (SPD) je třetí s 13,9 procenta.

„Největší výprask je to pro stranu Zelených, která se propadla přibližně o osm procentních bodů,“ připojil z Německa zpravodaj ČT Pavel Polák. O „velké porážce“ hovoří i samotné vedení strany.

„Tento výsledek je vztyčeným ukazováčkem pro vládu. Musí napravit svoji politiku, Německo potřebuje změnu,“ nechal se slyšet předseda CDU/CSU Friedrich Merz. „Vládní koalice už žádný mandát nemá, už nemá důvěru obyvatel. Proto by měly být co nejdříve nové volby,“ prohlásil bavorský premiér a předseda Křesťansko-sociální unie (CSU), bavorské sestry celoněmecké CDU Markus Söder.

„Unie CDU/CSU s Ursulou von der Leyenovou vyhrála volby nejen v Německu, ale v celé Evropské unii,“ dodal Merz, který volební úspěch považuje za potvrzení politiky konzervativců a také von der Leyenové, která usiluje o setrvání ve funkci předsedkyně EK.

Výsledky v členských státech
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
6 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
30 mandátů
-
13 mandátů
-
13 mandátů
-
9 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
Zvolené subjekty
-
24 mandáty
-
21 mandát
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
11 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
29 mandátů
-
15 mandátů
-
14 mandátů
-
12 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
21 mandát
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
19 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
22 mandáty
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zdroj: EPaktualizováno: 11. 06. 2024 12:00

Silná Meloniová, vyzyvatel Magyar

Naopak v Itálii vyhrála eurovolby vládní strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové. Po sečtení pětadevadesáti procent okrsků strana vede s 29 procenty. Meloniová dle pozorovatelů pojala hlasování jako referendum o sobě samé. Za svou stranu řazenou ke konzervativcům či krajní pravici kandidovala ve všech volebních obvodech a voliče vyzvala, aby jí dávali preferenční hlasy. Část elektorátu pravděpodobně vzala i svým koaličním partnerům.

Kolem devíti procent preferencí mají Meloniové koaliční partneři Liga vicepremiéra Mattea Salviniho a strana Vzhůru Itálie. Přes 24 procent hlasů dostala opoziční Demokratická strana a dalších 6,6 procenta hlasů mají její spojenci z Aliance levice a zelených.

Právě Meloniovou zařadil bruselský list Politico k vítězům těchto voleb, a to spolu s dosavadní předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která hodlá usilovat o pokračování ve funkci. K potvrzení potřebuje 361 hlasů europoslanců, přičemž koalice socialistů, liberálů a středopravé EPP by měla získat lehce nad čtyři sta křesel. Von der Leyenová ale přesto nemá vítězství jisté, podotýká Politico, jelikož někteří europoslanci mohou „zběhnout“.

Výsledky ve střední Evropě

Mezi úspěšné figury evropských voleb Politico zařadilo také Pétera Magyara, bývalého spojence a nynějšího vyzyvatele maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar vede v současnosti nejsilnější opoziční stranu TISZA.

Strana Fidesz premiéra Orbána získala ve volbách do Evropského parlamentu 44,2 procenta hlasů, informují tiskové agentury o průběžných výsledcích. To znamená jedenáct křesel v Evropském parlamentu, což je o dvě méně než v předchozím funkčním období. TISZA má zatím podle dostupných informací 30 procent a sedm křesel, což výrazně převyšuje zisk Orbánových hlavních vyzyvatelů z předchozích eurovoleb.

V Polsku těsně zvítězila proevropská Občanská koalice (OK) premiéra Donalda Tuska, vyplývá z údajů zveřejněných v pondělí polskou volební komisí. Po sečtení hlasů ze všech volebních obvodů podpořilo Občanskou koalici 37,1 procenta voličů, Právo a spravedlnost 36,2 procenta. Na třetí pozici skončila krajně pravicová Konfederace s 12,1 procenta hlasů. Čtvrtá je středová strana Třetí cesta, kterou podpořilo 6,9 procenta voličů, Levici svůj hlas dalo 6,3 procenta voličů.

V Rakousku volby do Evropského parlamentu vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) s 25,7 procenta před vládními lidovci (ÖVP) s 23,7 procenta a sociálními demokraty (SPÖ) s 23,2 procenta. Rakouští Zelení získali ve volbách 10,7 procenta a formace NEOS si připsala 9,9 procenta. Jde o první celorakouské volby, které pravicově populistická Svobodná strana Rakouska vyhrála. Poslední evropské volby v alpské zemi jasně vyhráli lidovci se 34,6 procenta.

„Bereme si svou zemi zpět. To bude náš cíl v příštích pěti letech,“ prohlásil lídr kandidátky FPÖ Harald Vilimsky.

10 minut
Zprávy ve 12: Dopady evropských voleb
Zdroj: ČT24

Na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Smer – sociálna demokracia premiéra Roberta Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově patnáct křesel v EP si rozdělilo pět stran.

„Máme na Slovensku mobilizované lidi, kteří si přejí proevropské Slovensko,“ uvedl lídr kandidátky PS a bývalý slovenský premiér Ľudovít Ódor. Oproti předchozím evropským volbám byl zájem voličů mimořádný. K urnám tam dorazilo 34 procent oprávněných voličů, což je rekordní číslo. Vůbec poprvé nebyla na Slovensku nejnižší účast ze všech unijních zemí.

Stejně jako v minulých volbách do EP i letos podle průběžných údajů nejvíce lidí přišlo k urnám v Belgii, kde volilo 89,2 procenta oprávněných občanů. V Lucembursku, kde je účast také povinná, se jich zúčastnilo voleb 82,3 procenta. Na Maltě to bylo 72,8 procenta.

Naopak nejnižší volební účast byla v Chorvatsku, kde hlasovalo pouze 21,3 procenta voličů, v Litvě jich dorazilo pouze 28,9 procenta a v Bulharsku 31,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 13 mminutami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 1 hhodinou

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 11 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...