Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.
Po Evropě slaví pravice, volby otřásly Francií či Belgií
8 minut
Události: Povolební situace v Evropě
V Evropě posílí krajní pravice, která dosáhla úspěchu zejména ve Francii. Právě tamní dění se stalo zprávou nedělního večera, když prezident Macron oznámil rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb. Učinil tak v reakci na jasnou porážku své strany, kterou jí uštědřilo Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. „Jsme připraveni změnit situaci v zemi a hájit zájmy francouzského lidu,“ vzkázala politička.
Francouzští politologové, které oslovila agentura AFP, usuzují, že z Macronovy strany jde o riskantní krok. Není vyloučené, že volby by mohlo vyhrát právě Národní sdružení. Podle lidí z Macronova okolí je cílem prezidenta ve volbách zvítězit a získat v dolní komoře většinu. Podle AFP může šéf Elysejského paláce doufat, že k volbám do národního parlamentu přijde více voličů, kteří budou chtít zastavit posilování krajní pravice.
„Ve Francii získaly krajně pravicové strany téměř čtyřicet procent hlasů. Evropu považuji za jednotnou, silnou, nezávislou a dobrou pro Francii. S touto situací se tak nedokážu smířit,“ prohlásil Macron.
„Zřejmě si to spočítal a je přesvědčen o tom, že na to má a že potvrdí většinu a že se mu bude lépe vládnout, že bude mít skutečný mandát,“ shrnul zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Podle něj Macron zahájí předvolební kampaň již na konci týdne na mírové konferenci ve Švýcarsku, na které se bude jednat o příměří v rusko-ukrajinské válce.
„Macron bude poukazovat na nezkušenost Národního sdružení v zahraniční politice,“ míní Šmíd. Kandidátem RN na post francouzského premiéra bude osmadvacetiletý znovuzvolený europoslanec Jordan Bardella, který stranu vedl i do evropských voleb.
Domácí i světový tisk hodnotí krok Elysejského paláce rázně – jako ostrou reakci na ponížení, sázku do loterie či bezprecedentní risk. Prezident Macron se prý rozhodl „na krajní pravici zaútočit přímo s podporou voličů“. Rozhodnutí prezidenta ovšem kritizují i členové jeho vlastního vládního uskupení. „Že neměl jinou volbu? Ale měl. Existují i jiné možnosti a cesty, které se nabízely,“ prohlásila předsedkyně Národního shromáždění Yaël Braun-Pivetová.
Marine Le Penová a Jordan Bardella
Porážku utrpěl i Scholz
Vnitropolitické dopady mají evropské volby také v Belgii. Liberální strana premiéra Alexandra de Crooa zaznamenala výrazný neúspěch a předseda vlády oznámil demisi s tím, že jde „o mimořádně těžký večer“. Očekávají se dlouhá vládní jednání, podle stanice RTBF by však měla mít dostatek hlasů středopravá koalice.
„Přátelé, my liberálové jsme bojovní a odolní. Jsem přesvědčený, že se znovu postavíme na nohy,“ nechal se slyšet de Croo.
Také v sousedním Německu si pohoršila vláda. Sociální demokraté kancléře Olafa Scholze zaznamenali nejhorší volební výsledek za více než století a výrazně oslabili i jejich koaliční partneři. Spolkový kancléř v pondělí odpoledne přiznal, že volby dopadly pro vládní strany špatně.
„Je třeba z toho mít obavy. Nelze si na to zvyknout a je naším úkolem zatlačit je zpět,“ prohlásil Scholz k růstu popularity krajní pravice. Poznamenal, že „aby bylo možné voliče získat zpět, nelze pokračovat stejným způsobem“. Dodal však, že je nezbytné pokračovat v práci, aby bylo možné ukázat modernizaci země a výsledky činnosti vlády před nadcházejícími spolkovými volbami. Ty se budou konat za rok na podzim.
On-line přenos
Volby do Evropského parlamentu
- Pondělí 10. června 2024
- 16:20
On-line přenos skončil. Děkujeme za pozornost.
- 15:59
Nově zvolený Evropský parlament se podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy musí soustředit na obnovení konkurenceschopnosti EU či snižování administrativní zátěže podnikatelům, a naopak se důrazněji postavit proti rozbíjení jednotného trhu.
- 14:12
Občanská demokratická strana spoluzakládala frakci Evropského parlamentu Evropští konzervativci a reformisté jako konzervativní, ale jasně vymezenou proti populistům a nacionalistům. Při posunu dál by ODS zvažovala, co udělat, řekl premiér Petr Fiala po víkendových volbách.
S náskokem zhruba 14 procentních bodů vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise. K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Sociální demokracie (SPD) je třetí s 13,9 procenta.
„Největší výprask je to pro stranu Zelených, která se propadla přibližně o osm procentních bodů,“ připojil z Německa zpravodaj ČT Pavel Polák. O „velké porážce“ hovoří i samotné vedení strany.
„Tento výsledek je vztyčeným ukazováčkem pro vládu. Musí napravit svoji politiku, Německo potřebuje změnu,“ nechal se slyšet předseda CDU/CSU Friedrich Merz. „Vládní koalice už žádný mandát nemá, už nemá důvěru obyvatel. Proto by měly být co nejdříve nové volby,“ prohlásil bavorský premiér a předseda Křesťansko-sociální unie (CSU), bavorské sestry celoněmecké CDU Markus Söder.
„Unie CDU/CSU s Ursulou von der Leyenovou vyhrála volby nejen v Německu, ale v celé Evropské unii,“ dodal Merz, který volební úspěch považuje za potvrzení politiky konzervativců a také von der Leyenové, která usiluje o setrvání ve funkci předsedkyně EK.
Výsledky v členských státech
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
6 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
30 mandátů
-
13 mandátů
-
13 mandátů
-
9 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
4 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
24 mandáty
-
21 mandát
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
11 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
29 mandátů
-
15 mandátů
-
14 mandátů
-
12 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
21 mandát
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
19 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
22 mandáty
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zdroj: EPaktualizováno: 06. 09. 2024 11:28
Silná Meloniová, vyzyvatel Magyar
Naopak v Itálii vyhrála eurovolby vládní strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové. Po sečtení pětadevadesáti procent okrsků strana vede s 29 procenty. Meloniová dle pozorovatelů pojala hlasování jako referendum o sobě samé. Za svou stranu řazenou ke konzervativcům či krajní pravici kandidovala ve všech volebních obvodech a voliče vyzvala, aby jí dávali preferenční hlasy. Část elektorátu pravděpodobně vzala i svým koaličním partnerům.
Kolem devíti procent preferencí mají Meloniové koaliční partneři Liga vicepremiéra Mattea Salviniho a strana Vzhůru Itálie. Přes 24 procent hlasů dostala opoziční Demokratická strana a dalších 6,6 procenta hlasů mají její spojenci z Aliance levice a zelených.
Právě Meloniovou zařadil bruselský list Politico k vítězům těchto voleb, a to spolu s dosavadní předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která hodlá usilovat o pokračování ve funkci. K potvrzení potřebuje 361 hlasů europoslanců, přičemž koalice socialistů, liberálů a středopravé EPP by měla získat lehce nad čtyři sta křesel. Von der Leyenová ale přesto nemá vítězství jisté, podotýká Politico, jelikož někteří europoslanci mohou „zběhnout“.
Výsledky ve střední Evropě
Mezi úspěšné figury evropských voleb Politico zařadilo také Pétera Magyara, bývalého spojence a nynějšího vyzyvatele maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar vede v současnosti nejsilnější opoziční stranu TISZA.
Strana Fidesz premiéra Orbána získala ve volbách do Evropského parlamentu 44,2 procenta hlasů, informují tiskové agentury o průběžných výsledcích. To znamená jedenáct křesel v Evropském parlamentu, což je o dvě méně než v předchozím funkčním období. TISZA má zatím podle dostupných informací 30 procent a sedm křesel, což výrazně převyšuje zisk Orbánových hlavních vyzyvatelů z předchozích eurovoleb.
V Polsku těsně zvítězila proevropská Občanská koalice (OK) premiéra Donalda Tuska, vyplývá z údajů zveřejněných v pondělí polskou volební komisí. Po sečtení hlasů ze všech volebních obvodů podpořilo Občanskou koalici 37,1 procenta voličů, Právo a spravedlnost 36,2 procenta. Na třetí pozici skončila krajně pravicová Konfederace s 12,1 procenta hlasů. Čtvrtá je středová strana Třetí cesta, kterou podpořilo 6,9 procenta voličů, Levici svůj hlas dalo 6,3 procenta voličů.
V Rakousku volby do Evropského parlamentu vyhráli opoziční Svobodní (FPÖ) s 25,7 procenta před vládními lidovci (ÖVP) s 23,7 procenta a sociálními demokraty (SPÖ) s 23,2 procenta. Rakouští Zelení získali ve volbách 10,7 procenta a formace NEOS si připsala 9,9 procenta. Jde o první celorakouské volby, které pravicově populistická Svobodná strana Rakouska vyhrála. Poslední evropské volby v alpské zemi jasně vyhráli lidovci se 34,6 procenta.
„Bereme si svou zemi zpět. To bude náš cíl v příštích pěti letech,“ prohlásil lídr kandidátky FPÖ Harald Vilimsky.
10 minut
Zprávy ve 12: Dopady evropských voleb
Na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Smer – sociálna demokracia premiéra Roberta Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově patnáct křesel v EP si rozdělilo pět stran.
„Máme na Slovensku mobilizované lidi, kteří si přejí proevropské Slovensko,“ uvedl lídr kandidátky PS a bývalý slovenský premiér Ľudovít Ódor. Oproti předchozím evropským volbám byl zájem voličů mimořádný. K urnám tam dorazilo 34 procent oprávněných voličů, což je rekordní číslo. Vůbec poprvé nebyla na Slovensku nejnižší účast ze všech unijních zemí.
Stejně jako v minulých volbách do EP i letos podle průběžných údajů nejvíce lidí přišlo k urnám v Belgii, kde volilo 89,2 procenta oprávněných občanů. V Lucembursku, kde je účast také povinná, se jich zúčastnilo voleb 82,3 procenta. Na Maltě to bylo 72,8 procenta.
Naopak nejnižší volební účast byla v Chorvatsku, kde hlasovalo pouze 21,3 procenta voličů, v Litvě jich dorazilo pouze 28,9 procenta a v Bulharsku 31,8 procenta.
