Volby do Evropského parlamentu (EP) na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Smer premiéra Roberta Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově 15 křesel v EP si rozdělilo pět stran; osm mandátů získaly strany, které odmítají vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi. Oficiální výsledky hlasování, které v neděli večer oznámila státní volební komise, se shodují s údaji o podpoře stran, jež dříve během dne zveřejnila některá slovenská média. Volební účast dosáhla rekordních 34,38 procenta.
Eurovolby na Slovensku vyhrálo opoziční Progresívne Slovensko
PS a Smer oproti předchozím eurovolbám posílily. PS, které v roce 2019 jako neparlamentní hnutí volby do EP na Slovensku vyhrálo v koalici s jednou další neparlamentní stranou, bude mít šest místo dosavadních čtyř europoslanců. Smer obsadí v EP pět křesel, o dva více než dosud.
Podle zpravodaje ČT na Slovensku Jana Šilhana je výsledek poměrně překvapivý, protože některé poslední průzkumy před volbami favorizovaly Smer.
„Jsou to právě městští liberální voliči, kteří mají tradičně a pravděpodobně nejen na Slovensku větší motivaci přijít k volbám do Evropského parlamentu. Dlouho to vypadalo na výhru Progesívného Slovenska, byť do samotné kampaně samozřejmě výrazně zasáhla událost z 15. května, a to atentát na úřadujícího premiéra Fica za stranu Smer. Jestli právě tento moment měl pomoci k mobilizaci některého tábora voličů, pak se předpokládalo, že to bude právě hlavní vládní síla, strana Smer,“ podotkl Šilhan.
Na třetím místě v sobotním hlasování voličů na Slovensku skončilo se ziskem 12,53 procenta hlasů a dvěma mandáty neparlamentní hnutí Republika, jehož někteří představitelé včetně předsedy a dosavadního europoslance Milana Uhríka vzešli z krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (LSNS). Rovněž už neparlamentní LSNS, která před pěti lety získala v EP dva mandáty, tentokrát ve volbách propadla.
Po jednom křeslu v EP budou mít opoziční Kresťanskodemokratické hnutie a vládní strana Hlas, jejíž volební zisk 7,18 procenta výrazněji zaostal nejen na sondážemi, ale i za výsledkem strany v loňským předčasných parlamentních volbách. Vojenskou pomoc Ukrajině ze zmíněných stran odmítají Smer, Hlas a Republika.
Zastoupení v EP už nebudou mít ani opoziční hnutí Slovensko expremiéra Igora Matoviče či opoziční liberální strana Sloboda a Solidarita, která jen těsně nezdolala pětiprocentní volební práh. Z trojice vládních stran neuspěla v eurovolbách nacionalistická SNS, kterou podpořilo jen 1,9 procenta voličů.
Volební účast byla rekordní
Slovenští politici a média komentovali během neděle už neoficiální výsledky eurovoleb, které zveřejnil tisk. Například Smer uvedl, že většinu za Slovensko získali poslanci národních a konzervativních sil a že občané zadali jasnou objednávku na změnu politiky EU. Předseda PS Michal Šimečka označil výsledek svého hnutí za vzpruhu pro lidi a důkaz, že lze porazit Smer. Někteří jiní politici zase tvrdili, že jde o Pyrrhovo vítězství PS, protože neuspěli jiné strany, které vystupují proti Smeru.
Volební účast dosáhla 34,38 procenta, což znamenalo rekord od vstupu země do EU. Před pěti lety se eurovoleb na Slovensku zúčastnilo 22,7 procenta oprávněných voličů a účast tehdy byla nejnižší z celého evropského bloku.
Po loňských parlamentních volbách na Slovensku Strana evropských socialistů (PES) pozastavila Smeru a také Hlasu členství. Zdůvodnila to Ficovým odklonem od hodnot evropských socialistů a tehdy ještě jen připravovanou vládní spoluprací s SNS, kterou evropští socialisté označili za krajně pravicovou. Smer, který odmítá dodávat zbraně ze státních zásob Ukrajině bránící se ruské invazi, před volbami do EP psal o „bruselských válečných štváčích“ a progresivismus označil za extrémní a protislovenskou ideologii.
Sme: Strany s jasným proevropským postojem oslabily
„Strany, které chtějí Slovensko jako pevnou součást Západu a nechtějí omezovat svobodu, prohrály, ale těsně,“ napsal během dne list Denník N. Výsledek PS zároveň označil za dobrou zprávu, kterou po parlamentních a prezidentských volbách potřebovali jeho příznivci.
List Sme napsal, že ačkoliv v těchto volbách vypadá na Slovensku stav mezi proevropskými a protievropskými silami až na jeden mandát vyrovnaný, strany s jasným postojem k evropské orientaci Slovenska za posledních pět let oslabily.