Největší frakcí v Evropském parlamentu bude podle odhadů lidovecká. Krajní pravice posílila

Z průběžných výsledků voleb do Evropského parlamentu vyplývá, že lidovecká frakce EPP by měla zůstat největší politickou skupinou v novém europarlamentu a získat 186 mandátů. Posílila krajní pravice, nejvíce si pohoršila frakce Zelených. Středová koalice evropských lidovců, socialistů a liberálů si však stále drží většinu, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.

On-line přenos

Volby do Evropského parlamentu

  • Pondělí 10. června 2024
  • 16:20

    On-line přenos skončil. Děkujeme za pozornost.

  • 15:59

    Nově zvolený Evropský parlament se podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy musí soustředit na obnovení konkurenceschopnosti EU či snižování administrativní zátěže podnikatelům, a naopak se důrazněji postavit proti rozbíjení jednotného trhu.

  • 14:12

    Občanská demokratická strana spoluzakládala frakci Evropského parlamentu Evropští konzervativci a reformisté jako konzervativní, ale jasně vymezenou proti populistům a nacionalistům. Při posunu dál by ODS zvažovala, co udělat, řekl premiér Petr Fiala po víkendových volbách.

Lidovecká frakce získala dle odhadů z pondělního odpoledne o šest mandátů více, než měla doposud. Frakce socialistů a demokratů (S&D) by podle odhadů mohla skončit druhá se 135 mandáty. Na třetím místě by měla být liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 79 mandáty, o třiadvacet zástupců slabší než v současném europarlamentu.

3 minuty
Události: Nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu bude podle odhadů lidovecká
Zdroj: ČT24

Konzervativní frakce ECR by měla mít 73 mandátů a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 58 křesel. Pro obě tyto skupiny to znamená posílení. Vyplývá to ze stránek Evropského parlamentu. Chybí už jen údaje z Irska, kde se výsledky očekávají během pondělí nebo v následujících dnech.

Výrazně si pohoršila frakce Zelených, která by měla získat 53 mandátů, zatímco dosud jich měla čtyřiasedmdesát. Levice v EP (GUE/NGL) by nyní měla mít 36 europoslanců. V předchozím EP jich přitom měla 41.

Celkem 45 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném europarlamentu nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 55 nově zvolených zákonodárců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, což znamená, že se ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin se tak ještě mohou měnit.

Volební účast dle odhadů činila 51 procent

Volební účast podle prvních odhadů byla 51 procent, oznámil mluvčí Evropského parlamentu. Při volbách před pěti letech byla konečná volební účast v celé Unii 50,66 procenta.

Předseda evropských lidovců Manfred Weber již po zveřejnění prvních odhadů poděkoval voličům za to, že díky nim frakce opět zvítězila. „Nyní bude otázkou, zda vytvoříme proevropskou většinu,“ dodal a vyzval druhé socialisty a třetí liberály, aby se k nim připojili a pracovali společně na vytvoření této většiny.

Výsledky v členských státech
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
6 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
30 mandátů
-
13 mandátů
-
13 mandátů
-
9 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
Zvolené subjekty
-
24 mandáty
-
21 mandát
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
11 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
29 mandátů
-
15 mandátů
-
14 mandátů
-
12 mandátů
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
6 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
21 mandát
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
Zvolené subjekty
-
8 mandátů
-
7 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
19 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
Zvolené subjekty
-
7 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
6 mandátů
-
5 mandátů
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
4 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
22 mandáty
-
20 mandátů
-
6 mandátů
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zvolené subjekty
-
5 mandátů
-
4 mandáty
-
3 mandáty
-
3 mandáty
-
2 mandáty
-
2 mandáty
-
1 mandát
-
1 mandát
Zdroj: EPaktualizováno: 11. 06. 2024 12:00

O vytvoření proevropské a prodemokratické většiny hovořil i místopředseda evropských socialistů (S&D) Pedro Marques. Vyloučil nicméně jakoukoli spolupráci s krajní pravicí, konkrétně jak s konzervativci z ECR, tak se skupinou Identita a demokracie (ID). Zmínil ale možnou spolupráci se zástupci frakce Zelených.

„Vyhráli jsme evropské volby, jsme zdaleka nejsilnější stranou, jsme kotvou stability,“ prohlásila po uzavření volebních místností vedoucí kandidátka EPP a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jak zdůraznila, středové strany si udržely hlasy, nicméně podporu získala i extrémní hnutí nalevo i napravo. „Chci spolupracovat s těmi, kdo jsou proukrajinští,“ uvedla ohledně hledání většiny v Evropském parlamentu.

30 minut
Události: Volby do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Posílení krajní pravice může podle expertů znamenat, že Evropský parlament nebude příliš nakloněný přijímání norem souvisejících s bojem proti změnám klimatu. Zároveň bude nejspíš více podporovat opatření omezující imigraci do Evropské unie. Někteří odborníci se nicméně obávají i větší roztříštěnosti nového europarlamentu, což by mohlo zkomplikovat přijímání důležitých opatření souvisejících s geopolitickými výzvami, jako je ruská agrese na Ukrajině či vztahy s Čínou.

Kdo stane v čele Komise

Evropané ve volbách nerozhodovali pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise (EK). Ukáže se, zda post předsedkyně EK obhájí von der Leyenová, nebo zda ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

5 minut
Redaktorka ČT Tereza Šedivá o možných změnách ve frakcích v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

„Jsem si jistá, že se mohu opět stát šéfkou Evropské komise,“ prohlásila von der Leyenová s tím, že ji ještě čeká „spousta práce“. Pro zvolení potřebuje podporu 361 poslanců v Evropském parlamentu a rovněž i kvalifikované většiny unijních premiérů a prezidentů.

O novém předsedovi či předsedkyni EK by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která bude od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce, na zasedání europarlamentu v září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
18:10Aktualizovánopřed 36 mminutami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby chtěl, mohl Zelenskyj přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly. Trump dále tvrdí, že Zelenskyj v době návštěvy amerického ministra financí v Kyjevě spal a s ministrem se nesešel, přestože ze setkání existují fotografie.
05:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 3 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
07:31Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
před 13 hhodinami

CDU/CSU se vrátila ke konzervativním kořenům, Levice posiluje u mladých voličů

Konzervativní strana CDU/CSU vede průzkumy před německými předčasnými volbami. Její předseda Friedrich Merz vyloučil vládu s pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má podle odhadů druhou nejvyšší podporu voličů. V průzkumech posiluje postkomunistická strana Levice, sbírá hlasy mladých voličů. Zároveň se může stát, že se do Spolkového sněmu nakonec nedostane Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW).
před 13 hhodinami

Paříž hostila druhou schůzku o Ukrajině. Evropa musí být silnější, shrnul Fiala

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...