Z průběžných výsledků voleb do Evropského parlamentu vyplývá, že lidovecká frakce EPP by měla zůstat největší politickou skupinou v novém europarlamentu a získat 186 mandátů. Posílila krajní pravice, nejvíce si pohoršila frakce Zelených. Středová koalice evropských lidovců, socialistů a liberálů si však stále drží většinu, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Volby do Evropského parlamentu
- Pondělí 10. června 2024
- 16:20
On-line přenos skončil. Děkujeme za pozornost.
- 15:59
Nově zvolený Evropský parlament se podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy musí soustředit na obnovení konkurenceschopnosti EU či snižování administrativní zátěže podnikatelům, a naopak se důrazněji postavit proti rozbíjení jednotného trhu.
- 14:12
Občanská demokratická strana spoluzakládala frakci Evropského parlamentu Evropští konzervativci a reformisté jako konzervativní, ale jasně vymezenou proti populistům a nacionalistům. Při posunu dál by ODS zvažovala, co udělat, řekl premiér Petr Fiala po víkendových volbách.
Lidovecká frakce získala dle odhadů z pondělního odpoledne o šest mandátů více, než měla doposud. Frakce socialistů a demokratů (S&D) by podle odhadů mohla skončit druhá se 135 mandáty. Na třetím místě by měla být liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 79 mandáty, o třiadvacet zástupců slabší než v současném europarlamentu.
Konzervativní frakce ECR by měla mít 73 mandátů a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 58 křesel. Pro obě tyto skupiny to znamená posílení. Vyplývá to ze stránek Evropského parlamentu. Chybí už jen údaje z Irska, kde se výsledky očekávají během pondělí nebo v následujících dnech.
Výrazně si pohoršila frakce Zelených, která by měla získat 53 mandátů, zatímco dosud jich měla čtyřiasedmdesát. Levice v EP (GUE/NGL) by nyní měla mít 36 europoslanců. V předchozím EP jich přitom měla 41.
Celkem 45 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném europarlamentu nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 55 nově zvolených zákonodárců odhady zařadily do takzvané skupiny Ostatní, což znamená, že se ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin se tak ještě mohou měnit.
Volební účast dle odhadů činila 51 procent
Volební účast podle prvních odhadů byla 51 procent, oznámil mluvčí Evropského parlamentu. Při volbách před pěti letech byla konečná volební účast v celé Unii 50,66 procenta.
Předseda evropských lidovců Manfred Weber již po zveřejnění prvních odhadů poděkoval voličům za to, že díky nim frakce opět zvítězila. „Nyní bude otázkou, zda vytvoříme proevropskou většinu,“ dodal a vyzval druhé socialisty a třetí liberály, aby se k nim připojili a pracovali společně na vytvoření této většiny.
O vytvoření proevropské a prodemokratické většiny hovořil i místopředseda evropských socialistů (S&D) Pedro Marques. Vyloučil nicméně jakoukoli spolupráci s krajní pravicí, konkrétně jak s konzervativci z ECR, tak se skupinou Identita a demokracie (ID). Zmínil ale možnou spolupráci se zástupci frakce Zelených.
„Vyhráli jsme evropské volby, jsme zdaleka nejsilnější stranou, jsme kotvou stability,“ prohlásila po uzavření volebních místností vedoucí kandidátka EPP a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jak zdůraznila, středové strany si udržely hlasy, nicméně podporu získala i extrémní hnutí nalevo i napravo. „Chci spolupracovat s těmi, kdo jsou proukrajinští,“ uvedla ohledně hledání většiny v Evropském parlamentu.
Posílení krajní pravice může podle expertů znamenat, že Evropský parlament nebude příliš nakloněný přijímání norem souvisejících s bojem proti změnám klimatu. Zároveň bude nejspíš více podporovat opatření omezující imigraci do Evropské unie. Někteří odborníci se nicméně obávají i větší roztříštěnosti nového europarlamentu, což by mohlo zkomplikovat přijímání důležitých opatření souvisejících s geopolitickými výzvami, jako je ruská agrese na Ukrajině či vztahy s Čínou.
Kdo stane v čele Komise
Evropané ve volbách nerozhodovali pouze o složení europarlamentu, ale také o tom, kdo následně stane v čele nové Evropské komise (EK). Ukáže se, zda post předsedkyně EK obhájí von der Leyenová, nebo zda ji nahradí někdo jiný, například bývalý italský premiér Mario Draghi, o kterém se v posledních dnech začalo více mluvit v souvislosti s tím, že má podle médií podporu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
„Jsem si jistá, že se mohu opět stát šéfkou Evropské komise,“ prohlásila von der Leyenová s tím, že ji ještě čeká „spousta práce“. Pro zvolení potřebuje podporu 361 poslanců v Evropském parlamentu a rovněž i kvalifikované většiny unijních premiérů a prezidentů.
O novém předsedovi či předsedkyni EK by se mohlo hlasovat už na ustavující schůzi nového europarlamentu, která bude od 16. do 19. července ve Štrasburku. Následující možnost pak bude až po letní přestávce, na zasedání europarlamentu v září.
