Eurovolby v Polsku vyhrála strana premiéra Tuska, přerušila vítěznou sérii Práva a spravedlnosti

Ve volbách do Evropského parlamentu těsně zvítězila proevropská Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska, druhé skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Vyplývá to z údajů zveřejněných polskou volební komisí. Portál Onet.pl píše, že Tuskovi se podařilo prolomit sérii volebních vítězství PiS, která trvala od roku 2014.

Po sečtení hlasů ze všech volebních obvodů podpořilo KO 37,1 procenta voličů, PiS 36,2 procenta. Na třetí pozici skončila krajně pravicová Konfederace s 12,1 procenta hlasů. Čtvrtá je středová strana Třetí cesta, kterou podpořilo 6,9 procenta voličů, Levici svůj hlas dalo 6,3 procenta voličů.

„Rozdíl mezi dvěma hlavními stranami je marginální a obě delegují do Bruselu stejný počet europoslanců, ale ta symbolika, že Právo a spravedlnost poprvé po deseti letech prohrála a skončila v uvozovkách až druhá a že poprvé po deseti letech zvítězila jiná strana, je samozřejmě velká,“ uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Nahrávám video

Tusk po oznámení odhadů prohlásil KO za vítěze hlasování a Polsko vzhledem k výsledkům v Německu a Francii za „maják naděje pro Evropu“. „Z velkých zemí Polsko ukázalo, že zde vítězí demokracie,“ nechal se slyšet politik, který hlasování označoval za volbu mezi bezpečnou budoucností v srdci Unie v případě vítězství svého uskupení a nebezpečnou budoucností, pokud by zvítězilo PiS.

Politoložka Agnieszka Cianciarová z Polské akademie věd předpokládá, že díky volebnímu vítězství Tuskem vedené Občanské koalice bude mít země silný hlas při rozhodování o nejdůležitějších postech v EU. „S klidem můžeme počítat s funkcí velmi důležitého eurokomisaře,“ je přesvědčená.

V novém Evropském parlamentu Tuskova strana podle Onet.pl obsadí 21 křesel, PiS o jedno méně. Konfederace získala šest mandátů a Třetí cesta a Levice po třech. Hlasovat přišlo 40,47 procenta oprávněných voličů.

KO od loňského prosince vládne s Třetí cestou a Levicí. Tyto strany tehdy po osmi letech odstavily od vlády PiS, které zcela ovládalo polskou politickou scénu v posledních letech a prosadilo řadu sporných opatření, kvůli kterým se Polsko dostalo do sporů s Evropskou komisí.

Nedělní volby sice znamenají úspěch pro Tuskovo uskupení, jeho koaliční partneři si však dobře nevedli. Kdyby se stejným výsledkem skončily volby do Sejmu, dolní komory polského parlamentu, ztratily by koaliční strany většinu.

Předchozí volby do Evropského parlamentu v roce 2019 jednoznačně vyhrálo Právo a spravedlnost s podporou 45,4 procenta hlasů. Získalo 27 mandátů z tehdejších 52.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 1 hhodinou

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 1 hhodinou

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled